Horká témata, která mohou rozhodnout. Co si o nich myslí prezidentští kandidáti?
Devět kandidátů, pět tematických okruhů a celkem deset otázek. Radiožurnál a server iROZHLAS.cz se ptají uchazečů o prezidentskou funkci na jejich názor v klíčových otázkách domácí i zahraniční politiky, justice nebo ekonomiky. Jejich odpovědi postupně představujeme ve vysílání od pondělí do pátku vždy v 8:50. Kdo z kandidátů je pro zrovnoprávnění sňatků pro stejnopohlavní páry? Má prezident právo zasahovat do složení vlády? A koho by si vybrali do svého „hradního“ týmu?
.
Superdebata na Radiožurnálu a Plusu
- v pátek 13. 1. od 12:10
V lednu, těsně před před otevřením volebních místností 1. kola voleb, odvysílají Radiožurnál a Plus devadesátiminutovou superdebatu kandidátů.
Účast potvrdili všichni kromě Andreje Babiše. Moderuje Jan Pokorný.
Debatu můžete sledovat ŽIVĚ ve vysílání, na našem webu, sociálních sítích nebo na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Domácí politika
Trestně stíhaný premiér
Jako hlava státu by jen Karel Diviš nejmenoval trestně stíhaného premiéra či ministra, ostatní jednoznačně zamítavou odpověď nedali.
Čtěte také
Bašta, Fischer a Nerudová se v odpovědi na to, zda by jmenovali premiérem nebo členem vlády trestně stíhanou osobu, odvolávají na presumpci neviny. „Musíme ctít presumpci neviny a svobodu každého kandidovat a být volen,“ říká senátor Pavel Fischer. Dodává však, že je součástí politické kultury, aby trestně stíhaný politik nejprve očistil své jméno u soudu a teprve poté se vrátil a kandidoval.
„Moc bych si ale přála žít zase v zemi, kde by trestní stíhání politika bylo důvodem, proč politik odchází až do případného očištění svého jména osvobozujícím rozsudkem soudu z politiky,“ komentuje svoji odpověď Danuše Nerudová.
Přísnější na trestně stíhané ministry či předsedy vlád by byli Karel Diviš nebo Josef Středula. Divišova odpověď je stručná: „Ne.“ Středula byl rád, kdyby k takovému návrhu nikdy ani nedošlo. „Vítězná politická strana by si takovou věc vždy dopředu rozmyslela a s podobným návrhem ani nechodila,“ vysvětluje.
Čtěte také
Tomáš Zima, Petr Pavel nebo Marek Hilšer se shodují, že by museli respektovat vůli parlamentu, pokud by za trestně stíhaným premiérem či ministrem stál.
Andrej Babiš na otázku odpověděl tak, že pokud by bylo trestní stíhání politika v souvislosti s kauzou spojenou s jeho politickou kariérou, tak by jej nejmenoval. „Naopak pokud by šlo o účelové trestní stíhání, jako je to u mě, tak bych se určitě s tím případem chtěl obeznámit v detailu,“ doplnil expremiér a šéf hnutí ANO.
Sňatky homosexuálů
Co se týče zrovnoprávnění sňatků pro stejnopohlavní páry a případné možnosti adoptovat děti, zamítavě se z devítky kandidátů vyjádřil jen Jaroslav Bašta. Stávající právní úpravu považuje v obou případech za vyhovující.
Pro konzervativního senátora Pavla Fischera jde dlouhodobě o choulostivé téma. Už během minulé prezidentské kampaně řekl, že by homosexuála nejmenoval ústavním soudcem. V průběhu současné kampaně zase pro Deník N uvedl, že by se v případě zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků mohlo začít obchodovat s dětmi.
Čtěte také
Zbylá sedmička kandidátů je pro zrovnoprávnění sňatků homosexuálních párů i umožnění adopcí. Marek Hilšer sňatky homosexuálů chápe jako „narovnání práv na soukromý a rodinný život garantovaný Listinou základních práv a svobod všem občanům“. Petr Pavel „nevidí důvod omezovat něčí práva na základě sexuální orientace“.
Kompletní odpovědi všech prezidentských kandidátů najdete na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Zahraniční politika
Vojenská pomoc Ukrajině
Větší část kandidátů se shoduje, že pomoc Ukrajině, tedy výcvik zbraní nebo výcvik vojáků, musí dál pokračovat. Jedním z nich je například Marek Hilšer, který i na Ukrajinu vyrazil podílet se na humanitární pomoci a aby podpořil místní obyvatele. Petr Pavel ještě dodává, že podpora Ukrajiny je důležitá, protože v případě, že by v konfliktu zvítězilo Rusko, znamenalo by to pro nás a celý západní svět bezpečnostní riziko.
Čtěte také
Andrej Babiš a Tomáš Zima by postup koordinovali se spojenci či zeměmi EU a NATO. A Josef Středula by nejprve zjišťoval informace, jakým způsobem je pomoc financována a jak se na tom podílejí jednotlivé země.
Proti pomoci Ukrajině je Jaroslav Bašta.
Čína – hrozba, nebo obchodní příležitost?
Za jednoznačnou bezpečnostní hrozbu považuje Čínu Josef Středula. Pavel Fischer a Petr Pavel se shodnou na tomtéž, s dodatkem, že při obchodování s Čínou musíme být obezřetní. Podle Danuše Nerudové nesmíme Čínu podcenit. Tak, jak se nám to stalo s Ruskem.
Podle Andreje Babiše se ve vztahu s Čínou musíme chovat stejně, jako další členové Evropské unie. A dodal, že je třeba usilovat o větší vývoz do zahraničí.
Jaroslav Bašta odpověděl, že Čína je takzvaná dílna světa s maximem obchodních příležitostí. Tomáš Zima odpověděl, že Čína je výzvou odolnosti demokratických zemí.
Prezidentské pravomoci
(Ne)jmenování ministrů
Jediným z uchazečů o Hrad, který jednoznačně řekl, že by jmenoval jakéhokoliv ministra, byl Andrej Babiš. „Ministry vlády bych určitě jmenoval bez výhrad, je to vizitka pana premiéra, koho má ve vládě,“ argumentuje.
Další čtveřice prezidentských kandidátů připustila, že za určitých okolností by navrženého ministra či ministryni nejmenovali. V odpovědích to uvedli Danuše Nerudová, Jaroslav Bašta, Karel Diviš a Tomáš Zima.
Čtěte také
Bašta se odvolává na to, že všichni tří čeští prezidenti tak v minulosti postupovali. Diviš by nejmenoval navrženého člena vlády, který by spáchal hospodářský delikt nebo závažný trestný čin. Podle Nerudové za vládu odpovídá předseda vlády, ale zvažovala by, kdyby měl být do vlády jmenován někdo, kdo vystupuje proti prioritním hodnotám právního státu, demokratickému zřízení nebo prozápadnímu směřování.
Zbylá čtveřice, tedy Pavel Fischer, Marek Hilšer, Petr Pavel a Josef Středula, jasně neřekla, zda by v nějakém případě váhala se jmenováním ministra.
Udělování milostí a abolice
Jediný Karel Diviš vnímá institut prezidentské milosti jako feudální přežitek a nestavěl by se proti jejímu zrušení. „Když už v Ústavě je, tak si dokážu představit, že bych ji někdy udělil,“ dodává s tím, že by neomilostnil pachatele hospodářské kriminality.
Nejjasněji se za pravomoc hlavy státu udělovat milosti staví kandidáti Jaroslav Bašta, Josef Středula a Marek Hilšer. „Milost někdy představuje poslední šanci na dosažení spravedlnosti,“ vysvětluje Bašta. „Je to možná poslední instance, která může některé situace zmírnit nebo vyřešit. Rozhodně by to ale nemělo být časté a měl by na tom být konsenzus,“ doplňuje Středula.
Čtěte také
I Andrej Babiš je pro zachování této pravomoci. V odpovědi ale zdůrazňuje, že by každý případ posuzoval individuálně po debatě s odbornými poradci a ministerstvem spravedlnosti. Souhlasí také Fischer, Nerudová i Pavel. Ten zmiňuje možnost udělení milosti například v případě justičního omylu. Tomáš Zima by by zvažoval milost jen ve zcela výjimečných případech.
Kompletní odpovědi všech prezidentských kandidátů najdete na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Ekonomika
Michl v čele ČNB
Aleš Michl byl v minulosti poradcem Andreje Babiše. „Neumím to hodnotit, ale je dobře, že úrokové sazby nenavyšuje,“ říká bývalý premiér s tím, že sliby bývalého vedení centrální banky, že navýšením sazeb porazí inflaci, podle něj nefungují. Michla jako muže na svém místě vidí také Jaroslav Bašta.
Naopak více či méně negativní pohled na angažmá Aleše Michla má hned šest prezidentských kandidátů: Pavel, Nerudová, Hilšer, Fischer, Diviš a částečně i Středula.
Čtěte také
„Znovu bych ho nejspíš nejmenoval. ČNB totiž pod jeho vedením odmítá zpřísnit měnovou politiku, přestože jí to doporučují Mezinárodní měnový fond i její vlastní odborníci,“ komentuje Petr Pavel. Danuše Nerudová zase poukazuje na to, že centrální banka „asi jako jediná na světě“ musela v létě po Michlově jmenování devizově intervenovat.
„Osobně bych od ČNB očekávala aktivnější boj s inflací. Na pasivitu doplácí občané, kterým kvůli tomu klesají reálné příjmy nejvíce v historii,“ popsala a dodala, že by iniciovala změnu Ústavy ohledně jmenování guvernéra, který by podle jejího názoru měl být schválen Senátem. V současnosti jej jmenuje sám prezident.
Zrušení superhrubé mzdy
Za rozhodnutím zrušit superhrubou mzdu si stojí Andrej Babiš, o jehož návrh tehdy šlo. „Díky němu mají lidé úspory, které se za naší vlády zvedly o více než 900 miliard, a mohou tak lépe zvládat náklady spojené s energetickou krizí,“ vysvětluje. Podporu zrušení superhrubé mzdy vyjádřili i Jaroslav Bašta, Tomáš Zima nebo Petr Pavel.
Čtěte také
„Zrušení superhrubé mzdy byl správný krok. Byla to anomálie, a měli jsme kvůli ní těžce srovnatelné platy se zahraničím. Pro veřejnost to bylo matoucí. Nicméně to mělo být provedeno tak, aby to nezatížilo státní rozpočet. Výpadek daňových příjmů je podstatnou součástí současného strukturálního schodku,“ doplňuje Petr Pavel.
Se zrušením spíše souhlasí i Karel Diviš s tím, že v Česku je vysoká daňová zátěž zaměstnanců a práce obecně. „Daňové příjmy bychom měli hledat jinde, například u nadnárodních gigantů, kteří tu sice vydělávají, ale zisky tu nedaní,“ navrhuje.
Naopak čtveřice Marek Hilšer, Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Josef Středula zrušení superhrubé mzdy po dvou letech kritizuje. Argumentuje tím, že přineslo vážný výpadek příjmů státního rozpočtukterý není z čeho kompenzovat.
Kompletní odpovědi všech prezidentských kandidátů najdete na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Pražský hrad
Hradní tým
Jméno možného kancléře oznámili Babiš, Hilšer a Pavel. V případě šéfa hnutí ANO je to manažerka Tünde Bartha, která během Babišova premiérství v letech 2018–2021 vedla Úřad vlády ČR. Hilšer by chtěl mít na Hradě po ruce Gabrielu Svárovskou.
Čtěte také
Petr Pavel by si pro tuto funkci vybral současnou vedoucí kanceláře Senátu Janu Vohralíkovou a doplnil výhled svého hradního týmu o Tomáše Richtera, který se mu v kampani stará o finance, a o svou manažerku komunikace Markétu Řehákovou.
Zbylá šestice zatím jméno potenciálního šéfa kanceláře nezveřejnila. Bašta, Diviš a Zima v odpovědích uvedli, že už mají konkrétní kandidáty, zatím je ale drží v tajnosti. Středula dopředu nechce pozice slibovat. „Učiním tak až ve chvíli, kdy k tomu budu mít pravomoc,“ vysvětluje.
Danuše Nerudová a Pavel Fischer uvádějí jen obecné předpoklady, jak by si kancléře či kancléřku představovali. Oba mezi kritérii uvedli prioritně morální kredit a povinnou bezpečnostní prověrku.
Hodnocení Miloše Zemana
Která jedna věc se dosluhujícímu prezidentovi povedla nejvíc a jednu, která naopak nejméně, případně jak by ji napravili. Na zadání otázky přistoupilo osm kandidátů, pouze Andrej Babiš odpovědět odmítl.
Pět uchazečů o funkci oceňuje, že Zeman jezdil za občany, setkával se s nimi a zajímal se, co je trápí. V tomto duchu odpověděli Nerudová, Pavel, Hilšer, Středula a Diviš. Jaroslav Bašta jako věc, která se Zemanovi nejvíce povedla, zmiňuje dvojí vítězství v přímé prezidentské volbě. Tomáš Zima vyzdvihuje jeho „konzistentní podporu Izraele“ a Pavel Fischer na prezidentovi oceňuje, že „dokázal jít svou vlastní cestou“.
Čtěte také
A v čem Zeman ve funkci podle kandidátů naopak selhal? Pavel, Hilšer, Středula a Nerudová prezidentovi vyčítají nadbíhání Rusku a Číně a bagatelizaci ruské hrozby. Podle Hilšera má podíl na rozdělení společnosti. Středula by také prezidenta kritizoval za to, že přispěl ke zhrubnutí atmosféry.
Zima nesouhlasil, když Zeman odmítl jmenovat některé navržené vysokoškolské profesory. Pavel Fischer mu vyčítá, že se odmítl omluvit za lhaní. Nerudová, Diviš a Bašta zmiňují výběr týmu hradní kanceláře, který podle nich poškodil důvěru v prezidentskou instituci.
Kompletní odpovědi všech prezidentských kandidátů najdete na našem zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
Související
-
Prezidentské volby 2023: co všechno k nim najdete na iROZHLAS.cz a ve vysílání Českého rozhlasu
Vše podstatné k nadcházející volbě hlavy státu naleznete v tomto velkém přehledu zpravodajského servisu serveru iROZHLAS.cz a vysílání Českého rozhlasu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
