Hilšer: Velké peníze kazí politiku, já nabízím rovnou páteř

Senátor Marek Hilšer jako první už v roce 2019 oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. Má slogan Kandidát s jasnou tváří, odmítá takzvanou průzkumokracii a stále věří, že by třeba i díky debatám s ostatními uchazeči mohl ve volbě zvítězit. Odkazuje přitom na výsledky voleb v roce 2018, kdy začínal z nuly a dokázal se dostat na 9 %. Proč je podle něj současná kampaň drsnější než ta minulá?

Bonusový díl

Podcast Čekání na prezidenta

„Mění se jazyk hlavy státu. Najednou je tu normální slovník člověka, který nevidí v novináři nepřítele,“ říká moderátor Jan Pokorný.

Uchazeč o Pražský hrad Petr Pavel
Přehrát

Jaká je současná kampaň? Ptám se proto, že můžete srovnávat. Kandidoval jste v minulé volbě, teď do toho jdete znovu. V čem se to liší? Je drsnější?

Myslím, že je drsnější. Je to i o složení kandidátů. V té minulé kampani bylo nějaké složení, já to nebudu nějak specifikovat, ale teď jsou jiní kandidáti, takže všechno běží trochu jinak. Kandiduje taky Andrej Babiš, takže je to vnímáno i touto perspektivou.

Čtěte také

A je to také jiné v tom, že už jsem víc známý. Možná i některým můžu víc vadit, třeba protože jsem kandidát, který je nezávislý. A to nemusí úplně všem vyhovovat, takže se snaží tvořit nejrůznější tlaky na to, aby se takoví kandidáti – ti nezávislí, za kterými nestojí nějaké velké PR a marketing za velké peníze – tak trochu klidili z cesty.

To je pro mě nová zkušenost. Ale s tím se dá počítat a člověk musí jít stále vpřed.

Jak se s tím dá počítat, to je jedna věc, ale jak se s tím dá pracovat, pane senátore, když to vypadá, že pokud nemáte aspoň 30 milionů na kampaň a silné PR zázemí, tak asi těžko máte šanci uspět? Nebo ano?

Máte pravdu v tom, že ten, kdo má peníze, tak má výhodu v tom PR, v té velké kampani, tím pak vychází i ty předvolební průzkumy. Ale já říkám, že velké peníze kazí politiku. Všiml jsem si toho za těch pět let, nebo čtyři roky, kdy působím v Senátu.

Dostávají se ke mně různé kauzy, různé stesky obyvatel a občanů i třeba z obvodů. Tam vidím, že oni, když stojí před nějakým problémem proti profesionálům, proti velkým zájmovým skupinám třeba v oblasti developmentu, a chtějí prosadit nějaký svůj názor, nějaký svůj pohled, a politici je neposlouchají, tak stojí proti nim vlastně s holýma rukama.

Vyzývat nezávislé kandidáty, kteří za sebou nemají nějaké zájmové lobby, to nepatří do demokratického světa.
Marek Hilšer

Ale já se je vždycky snažím podpořit, aby bojovali úplně do posledního dechu a aby to nevzdávali, i když třeba i já jako senátor mohu být v řešení toho jejich problému naprosto bezmocný.

Vidím to napříč politikou. Mohl bych jmenovat další příběhy. Třeba problematika exekucí, kdy je evidentní, že v obchodu s chudobou, který jsme tady mohli sledovat za posledních 20 let, byla a je zapojena řada politiků, a proto se pak ty věci posouvají poměrně pomalu.

Proto říkám, že prezident by měl být podle mého názoru nezávislý na všech těchto vlivech, nadstranický, a jedině tak by mohl se svázanýma rukama řešit problémy.

Čtěte také

Vy jste v debatě Denníku N označil Danuši Nerudovou za příklad kandidující loutky. Takto nějak jste to řekl…

Myslím, že jsem neřekl loutky.

To jste myslel, že ji někdo ovládá?

Ne, tak já jsem pouze upozornil na fakt – a nechci nějak poukazovat na ostatní –, ale řekl jsem to, protože se mě na to ptali. Řekl jsem, že manžel Danuše Nerudové vlastní asi 5 % v největší právní kanceláři v České republice. A že ten, kdo to sleduje, tak to může vnímat jako střet zájmu.

To je věc, která je, tak jak je. Myslím, že to není nic, co by nebyla pravda. A je důležité, aby se voliči rozhodovali i na základě informací, které jsou faktem.

Ptám se na to i proto, že samozřejmě ve veřejném prostoru a v analýzách toho momentálního vývoje předvolební situace se často objevuje téma, zdali vlastně senátoři vašeho typu, typu Pavla Fischera, nebo kandidáti jako je generál Pavel Danuše Nerudová, by neměli jakoby – teď spekuluji – uzavřít nějakou dohodu. Abyste netříštily tímto směrem síly vůči tomu, kterého momentální průzkumy favorizují, a to je Andrej Babiš…

To je možné, že to někteří takto vnímají. Ale já jsem přesvědčen, že demokracie je o tom, aby se lidé prezentovali ve volbách, aby představovaly ideje a aby pak lidé volili podle svého přesvědčení. A není možné na začátku toho utkání vyzývat kohokoliv, aby odstoupil. To přece nedává smysl v tomto ohledu.

A vy jste mluvil o té dohodě. Ano, tak pokud se kandidáti shodnout na tom, že by uzavřeli nějakou dohodu, no tak proč ne. Ale to se týká především tedy asi pana generála Pavla a paní Nerudové, kteří mezi sebou rozdělují nějakých asi 50 %. Takže pokud by se dohodli, tak si myslím, že i ti kandidáti, kteří mají o něco méně podle průzkumů, by na to třeba mohli také přistoupit.

Čtěte také

Ale vyzývat nezávislé kandidáty, kteří za sebou nemají nějaké zájmové lobby, to mně přijde, že to nepatří do demokratického světa.

Jestli dobře čtu, co říkáte, tak ta první trojice podle vašeho výkladu má za sebou nějaké zájmové lobby…? A od toho čtvrtého místa níž už ne?

Nechci mluvit o těch ostatních, i když vždycky novináři nás do toho tlačí. Můžu mluvit za sebe: Já jsem naprosto nezávislý v tomto ohledu, mám velmi nízké náklady na kampaň, čili nemusím být nikomu v tomto ohledu vděčný. To si myslím, že je důležité také rozlišovat. Je to znamením toho, jestli ten kandidát je opravdu závislý nebo nezávislý.

Co nabízí Marek Hilšer a zároveň nenabízí nikdo jiný z té momentální devítky kandidátů?

Tak to je těžké říci. Já myslím, že každý z nás něco nabízí. Určitě. Co nabízí Marek Hilšer a nenabízí žádný z nich? Řekl bych, že to je příslušnost k polistopadové generaci – i když to někteří z nich samozřejmě také nabízejí. Ale zároveň – musí tam být nějaká kombinace – zároveň nabízím už i nějakou politickou zkušenost z parlamentu.

A také nabízím svou minulost v tom smyslu, že jsem vždycky – a je to, myslím si, i v tom mém konání velmi zřetelné – vystupoval proti jakýmsi nepravostem, už od svých studentských dob, a nějak jsem to v průběhu svého života neměnil. A neměnil jsem to potom ani v minulé prezidentské kandidatuře, ani v působení v Senátu. A neměnil bych to ani v působení v prezidentské roli. A to si myslím, že je opravdu podstatné.

Někdo mi nedávno řekl, že pro něj je na prezidentovi důležitá jedna věc a všechny ostatní jsou nepodstatné. A ta jedna věc je, že prezident by měl mít rovnou rovnou páteř. Takže já si myslím, že nabízím svou minulost, ve které je zřejmé, že jsem vždycky stál za svými názory, že jsem ty názory neproměňoval. Myslím, co se týče hodnot. A to dává voličům jistotu, že se na mě mohou spolehnout.

Proč Marku Hilšerovi vadí rozdělování kandidátů na favority a ty ostatní? Byl by prezidentem-aktivistou? Jaké jsou podle něj reálné možnosti ukončení války na Ukrajině? A co má na mysli, když mluví o průzkumokracii?

Poslechněte si celý  rozhovor Jana Pokorného s prezidentským kandidátem Markem Hilšerem.

autoři: Jan Pokorný , and | zdroj: Český rozhlas

Čekání na prezidenta

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser