Politici si pochvalují vysokou účast, nezamýšlí se ale nad její příčinou. Vidí jen čísla, míní komentátor Hartman

2. únor 2023
Souvislosti Plus

Tvrdé předvolební kampaně skončily a Česko má tak za sebou výběr nového prezidenta. K volbám navíc přišlo nejvíce lidí za poslední roky. Znamená to, že Čechy opět zajímá politika, nebo za to může vyhrocená předvolební kampaň?

Prezidentské volby jsou v ČR populární a obecně mají vyšší účast proto, že nejenže často polarizují společnost, ale jak uvádí Patrik Eichler, ředitel Masarykovy demokratické akademie blízké ČSSD, vznikla před druhým kolem voleb kvůli agresivní kampani Andreje Babiše vyostřená politická i společenská debata.

Čtěte také

Dalším důvodem je to, že lidé nevolí skupiny, ale doslova se rozhodují mezi dvěma lidmi. A právě to může zvýšit volební účast.

„Můj problém s prezidentskou volbou není ani tak v polarizaci, protože ta během pár týdnů ustoupí a česká společnost opět ukáže, že je spíše roztříštěná hodnotově i z hlediska dalších charakteristik. Ale co mi vadí, je to, že depolitizuje českou politickou debatu. To jsme viděli i v této politické kampani. V podstatě jenom dvě antisystémové strany nominovaly své kandidáty, ale žádná systémová politická strana svého kandidáta nepostavila,“ říká Eichler.

Jaké jsou důvody vysoké volební účasti?

Volební účast v prezidentských volbách byla letos oproti předešlým ročníkům opravdu velká a Patrik Eichler také zdůvodnil, proč tomu tak nejspíše je. Petra Hartmana, vnitropolitického komentátora Českého rozhlasu, ale překvapilo, že se politici na příčiny těchto velkých čísel vůbec nedívají.

Čtěte také

„Spousta politiků si pochvaluje, že byla vysoká volební účast, ale zároveň se nezamýšlí proč a nevidí, že účast byla z velké části také dána vyhrocenou kampaní, která byla založená na šíření strachu ve společnosti a pak na nabízení receptu, že lidi toho strachu zbaví a nějakým způsobem ochrání. Politici to pojali tak, že se koukli na čísla, nevnímali okolnosti, souvislosti a radovali se z toho, že se jim podařilo dostat v tak velkém počtu lidi k volbám,“ míní Hartman.

Špatné nebo správné nastavení hodnot?

Podle socioložky a bývalé premiérky Slovenské republiky Ivety Radičové zažívá demokracie krizi. Ta se projevuje v silném ústupu tzv. systémových standardních stran a v jejich změnách. Krom toho vznikají nová hnutí jednotného muže postavená na silném lídrovi se ztrátou jasného hodnotového zázemí, jak Radičová uvádí.

Čtěte také

„Důsledkem této polarizace je pak zvyšující se nejistota, která zase zapříčiňuje velké krize, a to právě ty finanční, pandemické ale v poslední době i energetickou. To, že se v prezidentských volbách objevil efekt těchto vnějších faktorů, není v ničem překvapující. Co ale překvapující je, je nástup reprezentanta víceméně v konfrontaci mimo systém politických stran, a to osobností zvoleného pana prezidenta a na druhé straně reprezentanta existující politické strany,“ říká Radičová.

Hodnoty měly v celé kampani velký význam a zvolený prezident Petr Pavel je podle Radičové dokázal jasně formulovat a předvést.

V kampani se velmi výrazně pracovalo s emocemi, ale řada voličů pak nakonec nevolí na základě emocí, ale na základě rozumu.
Petr Hartman

„Velkou roli tu hrál styl celé kampaně. Občané se v podstatě vzbouřili proti lžím, které jim byly předkládány, a proti napínání atmosféry ve společnosti. Tím celá kampaň nastolila jistý pud sebezáchovy před takovýmto spravováním veřejných věcí. Musím ale vyzdvihnout jasné hodnotové zázemí pana Pavla v tom, jak zdůrazňoval proevropskou a proatlantickou orientaci a jeho jasný postoj k válce na Ukrajině,“ míní Radičová.

Opět téma Babiš

Podle Eichlera jisté hodnoty zastával taktéž druhý protikandidát Andrej Babiš. Ovšem sám uvádí, že je důležité vidět, jaké hodnoty to byly a proč právě ony reprezentují zájmy nějakého typu voličů. Sami voliči by se totiž měli rozhodovat na základě jistých kritérií.

Čtěte také

„V politice máme volit podle zájmů, které následně budou daní politici ve svém působení zastávat. Pak ale můžeme vidět, že i u Petra Pavla několik jeho voličů zjistí, že jeho program byl v řadě ohledů v rozporu s programem vlády. V kampani jsme se tvářili, že je to pokračování střetu z parlamentních voleb Babiš a antibabiš a v podstatě se tedy opět podařilo z Andreje Babiše udělat to téma, abychom se nemuseli bavit o jednotlivých programových věcech,“ vysvětluje Eichler.

Raději znalost programu než hesel na plakátech

Pro volby je tak více důležité hledět na programová témata nežli pouze na hesla: řád, pořádek, chaos, která si podle Eichlera může každý vyložit jinak. S ním souhlasí i Hartman, který uvádí, že v samotné reprezentaci nešlo pouze o černobílé dělení.

Hosté:
Patrik Eichler, ředitel Masarykovy demokratické akademie blízké ČSSD, spoluautor katalogu Průzkum života politickým bojem. Jaroslav Šabata a Charta 77
Patrik Hartman, vnitropolitický komentátor Českého rozhlasu
Iveta Radičová, socioložka, bývalá premiérka Slovenské republiky, také ministryně vlády Slovenské republiky
 

„V té kampani se velmi výrazně pracovalo s emocemi, ale řada voličů pak nakonec nevolí na základě emocí, ale na základě rozumu. Mezi kandidáty se objevil jeden, který silně polarizoval společnost, což byl Andrej Babiš. Mnozí nevolí svého nejlepšího kandidáta, ale už v prvním kole zvažují, kdo by byl schopen toho protivníka, kterého si nedovedou představit na Hradě, porazit. Myslím si, že se také nedá úplně jednoduše argumentovat s tím, co někteří tvrdí, že podpora pro Petra Pavla byla skutečně pro kandidáta Petra Pavla,“ dodává Hartman.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , vkry
Spustit audio

Související

Čekání na prezidenta

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.