Jak přežít leden a nezbláznit se? V boji s nejdepresivnějším měsícem roku pomáhá pohyb a modré světlo

„Máme celou řadu věcí, které krátkodobě oblažují mozek a zlepšují náladu, ale z dlouhodobého pohledu nejsou ideálním prostředkem, jak trvale zvyšovat a stimulovat náladu,“ říká psychiatr Miloslav Kopeček z Národního ústavu duševního zdraví.

Čtěte také

Tady jsem utopila i depresi, říká otužilkyně Božena. Do ledové Vltavy chodí v 91 letech

Smutek není deprese

To, že čaj, káva, čokoláda nebo některé potraviny zlepšují náladu, potvrzují některé výzkumy, ale to ještě nemusí znamenat, že by se s nimi skutečně dalo předcházet depresi. Mnoho takových výzkumů totiž sleduje pokusné osoby příliš krátce na to, aby bylo možné posoudit efekt na depresi.

„Potíž těchto asociačních studií je ta, že tady posuzujeme zdravé jedince a díváme se na depresivní příznaky. Ale klinická deprese je stav, kdy tyto příznaky trvají setrvale dva týdny a déle. To znamená, že tyto studie nejsou dělány na populaci pacientů s klinickou depresí, ale na zdravých jedincích,“ vysvětluje Kopeček.

Úskalím je také to, jestli tyto výzkumy mezi zdravými lidmi mohou zjistit pravou příčinu a následek. Tedy jestli mají takzvané zlepšovače nálady skutečně účinek na náladu, anebo je to naopak, tedy jestli po nich nesahají lidé, kteří mají náladu dobrou už předtím.

Ne každou špatnou náladu zaženete hrnkem teplé čokolády a dobrou knihou|foto:Pixabay

Kino jako antidepresivum?

„Je to asi tak, jako bychom sledovali, jestli chození do kina povzbuzuje náladu u zdravých lidí,“ uvádí na příkladu psychiatr. „Když jdete za zábavou do kina na komedii, tak vám to zlepší náladu. Kdybyste se podívali, jaká je spojitost mezi návštěvou kina a náladou, zjistili bychom, že lidé bez depresivních příznaků, chodí do kina častěji. Depresivní pacienti totiž do kina vůbec nejdou, ani je to nenapadne.“

Ukazuje se, že deprese je – stejně jako celá řada civilizačních onemocnění – spojena s chronickým zánětem.
Miloslav Kopeček, psychiatr

Z podobných studií, které zamění příčinu a následek, by tedy vyšlo, že chození do kina může být účinná prevence deprese, i když je to přesně naopak. Výzkum na zdravé populaci se proto nemůže automaticky přenést na populaci s klinickou diagnózou, upozorňuje Miloslav Kopeček.

Boj s vnitřním nepřítelem

Podobné je to i s potravinami, kterým se nepřesně a nesprávně říká přírodní antidepresiva. Na depresi sice má vliv i strava, ale není to tak jednoduché, a pokud se nějaké příznaky objevují déle, zpravidla to jedna dvě potraviny nevyřeší a jsou potřeba i další opatření.

„Ukazuje se, že deprese je – stejně jako celá řada civilizačních onemocnění – spojena s chronickým zánětem,“ poznamenává psychiatr. Na zánětlivé procesy i na náladu člověka má mnohem větší vliv než potraviny pravidelná pohybová aktivita. V případě sezónních potíží, jako jsou právě lednové smutky, úzkosti nebo deprese, pak může hrát roli i nedostatek přirozeného světla.

„Ne každá žárovka nebo zářivka vydává správnou vlnovou délku, která ideálně ovlivňuje světločivé buňky v sítnici, pomocí kterých se přenáší informace do mozku,“ vysvětluje psychiatr Martin Anders z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Nemůžete usnout? Dodržujte 10 pravidel pro zdravý spánek, můžete tak předejít i rakovině

Modré světlo na předpis

Existují ale speciální zdravotní lampy nebo světelné brýle, které dodají očím a mozku právě ty světelné signály, díky kterým se srovnávají biologické hodiny i protizánětlivá ochrana mozku.

„Největší intenzita světločivých buněk je na dolní polovině sítnice a účinná vlnová délka je modrá. Má to velmi výrazný energizující efekt, a dokonce se ukazuje, že do týdne u některých pacientů prolomíme depresi, aniž bychom jakkoliv měnili jejich dosavadní léčbu,“ pochvaluje si účinky světelné terapie Anders.

S umělým světlem bychom ale měli zacházet obezřetně. Svícením modrým světlem v nevhodnou denní dobu bychom si totiž mohli naopak psychické potíže zhoršit.