Horko svědčí mikrobům v jídle. Pozor si dejte na potraviny s vyšším obsahem vody

Každých dalších dvacet minut se počet bakterií v nakaženém jídle zdvojnásobí. Mikroorganismy jsou sice všudypřítomné a většinou nám nic neudělají, ve vedru a v jídle nám ale určité druhy mohou škodit hned třemi způsoby. Některé nás přímo nakazí, třeba salmonela, jiné znehodnotí jídlo.

Čtěte také

Jídlo dokáže zabít. Chybujeme při jeho skladování, rozmrazování i při domácí konzervaci, upozorňuje lékařka

„Toxiny, botulotoxin, ten je nejznámější, a pak jsou mikroorganismy, které vám přímo neškodí, ale kazí potraviny. Pravděpodobně byste na to neumřel, ale od pohledu nebudete jíst jablko, které je pokryté plísní,“ konstatuje Kateřina Demnerová.

Viditelně zkažené potraviny nebo ty, které podezřele chutnají, to nás může varovat. Není to ale stoprocentní, některá rizika odhalí jenom laboratoř.

V letních teplotách bychom ale měli spoléhat nejenom na laboratorní výsledky, ale i na zdravý rozum. Nezávadnost a trvanlivost jídla se totiž poměřují ve standardních podmínkách, třeba pokojová teplota do 25 stupňů. A to v létě často nedodržíme.

„Průběh chemických reakcí se zrychluje při vysoké teplotě,“ upozorňuje odbornice na chemii v potravinách Jana Hajšlová.

Potraviny a vliv konzervantů

Čtěte také

Co utkví dětskému oku? Vědci zkoumají lákavost potravin, ze zdravého životního stylu udělají hru

Trvanlivost mohou prodloužit i konzervační přísady. Jak jsou účinné, to před časem překvapilo i Kateřinu Demnerovou, když při zkoušce laboratorních metod potřebovali vyrobit nakažené vzorky.

„Do vzorků majonézových salátů jsme přidávali salmonely. A ono nic nevyrostlo. Pak jsme zjistili, že to má tolik konzervantů, že ty ubohé salmonely si ani neškrtly,“ říká se smíchem Kateřina Demnerová.

Příliš mnoho konzervantů nám také neprospěje, ale oproti mikrobům je to podle vědkyně o něco menší zlo.