Jak zpomalit nástup demence? Nejpodstatnější je společenský kontakt, zdůrazňuje Hájková z České alzheimerovské společnosti

Česká alzheimerovská společnost už podesáté pořádá Týden paměti. Kdo je nejtypičtější skupinou, která je ohrožena touto chorobou?

Čtěte také

Onkologie se bojíme zbytečně. Z rakoviny může být jen chronická nemoc, říká šéfka Ligy proti rakovině Fridrichová

Rizikový faktor je samozřejmě věk. U lidí nad 80 let se bavíme o každém třetím až pátém člověku, který by mohl onemocnět takovým onemocněním. U lidí nad 90 je to podle statistik každý druhý.

Takže věk je související faktor. Na druhou stranu si musíme říct, že máme čtyřicátníky, kteří mají potvrzenou diagnózu časného nástupu Alzheimerovy nemoci.

Jak jednoznačně poznat, že už se něco děje? Co je ten varovný signál, kdy už vás máme ideálně kontaktovat a nechat si proklepnout paměť?

Může to být tak, že se vám objevují nějaké častější záseky s pamětí, zapomínání schůzek, věci, které ovlivňují každodenní život. Pokud bychom se bavili třeba o demenci, tak je i takové předstádium mírné kognitivní poruchy, což je stav, kdy říkají „něco dělám, dělám to jinak, uvědomuji si, že se mi dějí nějaké změny.“

I to je stav, na který v rámci testů, které tady dneska děláme, můžeme přijít a změny jsou měřitelné, je to třeba mírná kognitivní porucha. Ta se pak samozřejmě může prohloubit do něčeho dalšího, například do Alzheimerovy nemoci. Může, nemusí. A pak už se bavíme o nějakých větších příznacích, větším zapomínání, poruchách řeči a tak dále. 

Jsou nějaké mýty, které by bylo dobré vymýtit? 

Jeden z pojmů, které ve mně nechávají stopu, je stařecká demence. Znamená to, že každý starý člověk – a teď se můžeme bavit o tom, kdo je starý člověk – má demenci? No, asi ne, když se bavíme o tom, že jsou to i mladší lidi.

Ten pojem stařecká demence je strašně nepřesný a používáme ho v médiích, používáme ho jako zdravotníci, profesionálové… Vždycky je za tím stavem nějaké onemocnění.

Strava, pohyb a kontakt

Můžeme sami za sebe zabránit naší hlavě přiblížit se k této nemoci? Je to vůbec možné, nebo je všechno geneticky dané a prostě to neovlivníme? 

Čtěte také

Kůže a slunce. Jak být dlouho mladý a krásný? Na to je jednoduchá odpověď, naznačuje dermatolog

Určitě je to možné a je dobré začít s určitou prevencí co nejdřív. Už jenom to, jaké máme stravovací návyky, se zakládá někde v dětském věku. Máme tady takovou infografiku 14 rizikových faktorů, které můžou stát za demencí, a jedním z nich je strava. Studie ukazují, že třeba středomořská strava je důležitá – to znamená ryby, olivový olej, oříšky, zelenina, ovoce.

Další věcí, kterou mnoho z nás může ovlivnit, je pohyb. Některé vědecké studie říkají 150 minut týdně. Můžete si to samozřejmě rozdělit. Možná čím víc, tím líp. Ale nechci říkat, že nějaký senior musí dělat aerobik nebo běhat maraton, ale jsou takoví lidé. Při pohybu se mozek čistí, prokrvuje se.

Nejpodstatnější ze všech rizikových faktorů, které můžeme ovlivnit, je společenský kontakt.

A je důležité mozek „challengeovat“, můžeme se bavit o nějakých aktivitách pro mozek. Ale nejpodstatnější ze všech rizikových faktorů, které můžeme ovlivnit, je společenský kontakt. To znamená neuzavírat se, pokud někdo třeba odchází do penze, ale mít pořád nějakou společenskou aktivitu, setkávat se s kamarády.

A proto jsou dneska nakonec všechny ty seniorské kluby, kde můžete mít nějakou aktivitu, turistické kluby, univerzity třetího věku a tak dále.

Dá se i v případě Alzheimerovy nemoci a dalších poruch, o kterých mluvíte, říct, že včasné odhalení může znamenat radikální změnu v našem životě? Jinými slovy, existují nějaké léky, které dokážou ne třeba úplně léčit, ale zabrzdit, zakonzervovat to stádium?

Určitě je potřeba vědět co nejdřív, co se mi děje, začít diagnostický proces. To znamená neurokognitivní vyšetření testem, CT mozku, krevní odběry, aby se vyloučilo, jestli za tím onemocněním náhodou není třeba snížená funkce štítné žlázy; depresivita někdy vypadá jako demence…

A jestli ten člověk nebere nějaké léky typu hypnotik nebo benzodiazepiny, o kterých už dneska víme, že způsobují změny v mozku. Prostě vyloučit takové příčiny zapomínání a pak případně stanovit opravdovou diagnózu, na kterou máme přípravky, které dokážou ovlivnit, zabrzdit, konzervovat na chvilku ten stav tak, aby se úplně neprogradoval. 

Když ten stav zakonzervujeme, tak žijeme s vědomím, že ta konzervace není navždy. Co dělat?

Čtěte také

Dokážeme ovlivnit tlukot srdce? Regulační soustava je nad vším, co si myslíme, že můžeme ovlivnit, přibližuje kardiolog

Je určitě dobré vyhledat pomoc. Když už k nám třeba rodina doprovodí nějakého člověka, který má výrazné změny v kognitivních funkcích, tak chceme, aby ta rodina už na začátku věděla, co je čeká, co je před nimi. To znamená – když se diagnóza potvrdí někde u lékaře, vraťte se k nám a my vás rádi provedeme vším, co před vámi je.

Může to být třeba i úprava životního stylu, jak jsme si tady říkali, snižování rizik. I když mám tu diagnózu, tak je určitě dobře se pohybovat, určitě je dobře, když správně jíte. Máme brožurky pro pečující, aby rodina i ten člověk s demencí měli podporu, aby toto všechno dobře zvládli. 

Proč Alzheimerova choroba postihuje častěji ženy než muže? Jak probíhá testování v rámci Týdne paměti? A škodí mozku přemíra digitálních stimulů? Poslechněte si celý rozhovor.