Dospáváte se o víkendu? Podporujete svůj sociální jet lag, upozorňují vědci. Zkoumají, jaký vliv na biologické hodiny může mít pravidelná strava
Dá se dospat probdělá noc? Právě to teď zkoumají odborníci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Naše biologické hodiny se s nepravidelným spánkem srovnávají jen těžko a vědci hledají cesty, jak je zklidnit – zda může pomoct třeba jídlo či fyzická aktivita. S tzv. sociálním jet lagem se potýkají nejen lidé, kteří pracují na směny, ale i ti, kteří si o víkendu rádi pospí trochu déle. Třeba proto, aby dospali předchozí krátké noci.
„Jsem zvyklá pracovat klidně až dlouho do noci, ale někdy se mi stává, že musím vstávat brzo do práce, třeba na šestou, na sedmou. Pak se to snažím dospávat o víkendu, ale úplně se to nedaří,“ říká Zuzana, aniž by tušila, že nepravidelným spánkem dělá pěkný zmatek svým biologickým hodinám.
Největší propad zažívají sovy
„Bohužel jako většina lidí i já mám tendence dospávat se o víkendu. Podporujete si tím ale svůj sociální jet lag,“ upozorňuje Tereza Dočkal z Fyziologického ústavu Akademie věd. Vysvětluje, že sociální jet lag je nesoulad mezi pracovními povinnostmi a nastavením vlastního těla.
Čtěte také
„Přes týden máme úplně jiný režim tím, že chodíme do práce a do školy. A tento režim je nastaven naší sociální konvencí. S tím nedokážeme nic udělat. Ale když přijde víkend, tak máme tendence dospávat a vracet se do svého přirozeného chronotypu. Největší propad nastává u sov, které mají tendence chodit spát hrozně pozdě v noci a vstávat třeba někdy kolem oběda. A tady dochází k obrovské desynchronizaci těch rytmů, protože nám skončí víkend a zase jsme nuceni v pondělí vstávat o několik hodin dříve,“ vysvětluje.
Velký problém je to u lidí, kteří pracují na směny, ale ani probdělá noc se nedá moc dospat. „I když půjdu spát ve čtyři, mé hodiny automaticky řeknou: Ne, budeme vstávat třeba v devět. A rozhodně nejsem schopná nikdy ten jet lag dospat,“ říká Tereza Dočkal.
Zkoumání na myších
Každá buňka má své vlastní biologické hodiny a důležité je, aby, obrazně řečeno, všechny měly stejný čas. Většina se aktivuje světlem, u jiných hraje roli ale strava nebo pohyb. A právě to zkoumají vědci a vědkyně na myších modelech.
Čtěte také
„Jedna z idejí je, že bychom mohli napravovat ten sociální jet lag nebo jakýkoliv jet lag pomocí synchronizování potravy, že třeba potrava bude podávána jenom v omezenou část dne nebo noci. Dokonce jsou studie, které omezují i celkový kalorický příjem,“ vysvětluje mi Kateryna Semenovykh cestou k nenápadným dveřím na konci dlouhé chodby Fyziologického ústavu Akademie věd, kde je zvěřinec.
„Myši nesmí být rušeny, protože pokaždé, když do toho zvěřince někdo přijde, tak samozřejmě začnou běhat, což by teď přirozeně ani neměly,“ okamžitě znegovala můj nápad jít se podívat do zvěřince, jak jsou na tom myši, bioložka Tereza Dočkal.
My ale můžeme vidět, co dělají, protože naproti v místnosti je počítač, kterým vědci v podstatě ovládají život myší.
„Můžeme nastavit, jak dlouho tam bude světlo, jak dlouho bude tma, kdy budou myši dostávat žrádlo. Tady vidíme na měření, kolik myši nažraly. Počítač za vámi je nahrávání pohybové aktivity. Teď myší spí, žádná se tam nehýbe. Jsou tam skoro ploché čáry.“ Na monitoru počítače jsou červené obdélníčky, kde není nic jiného vidět.
Čtěte také
„Když si zapneme kameru nad stejnou klecí, vidíme, že myš spí a opravdu se nehýbe, je schoulená v pelíšku a nic nedělá,“ ukazuje Tereza Dočkal. „Myšky jsou noční zvířata, ale když se podíváme zpátky třeba během noci, tam jsou myšky hodně aktivní a běhají téměř pořád,“ dodává Kateryna Semenovykh.
„Můžeme vidět, že aktivita je rytmická čili každou noc jsou myši aktivní a hodně běhají, ale každý den spí. A takto se to střídá. Teď tam máme šestidenní záznam a můžeme vidět, že toto je něco, co se opakuje naprosto každý den,“ popisuje Kateryna Semenovykh.
Jak vědkyně myším simulují sociální jet lag, tedy probdělou noc a dospávání? „Těmto zvířatům přesně jednou za týden posuneme světelný režim o 6 hodin. A to děláme každý týden. Máme tady otevřený záznam, kde můžeme vidět příjem potravy, který můžeme měřit detailně pro každé zvíře 24 hodin denně,“ uzavírá Kateryna Semenovykh.
Jestli se biologické hodiny dají při nedostatku spánku kompenzovat pravidelnou stravou, by mohlo být jasné do dvou let.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vláda by měla vzniknout několik dnů po jmenování Babiše, o důvěru požádá 13. ledna, uvedl Okamura
-
2017 vs. současnost. Jak se bude lišit Babišův trust oproti těm, do kterých uklidil Agrofert před lety?
-
Zrádkyně Mia zrcadlila chování ostatních. To je u pachatelů časté, říká policejní psycholožka
-
Richtr: Neexistuje žádné dítě, které by nevědělo, kdo je Verstappen. Získat titul v posledním závodě je vděčné


