Brněnští vědci vyvíjejí revoluční řešení spánkové apnoe. Na rozdíl od masky se vejde do kapsy

„Používám ji zhruba rok a půl, jestli se nepletu. Nezvykl jsem si na ni doteď,“ přiznává David Feik, zatímco si z obličeje sundává přetlakovou masku. Na nočním stolku vedle jeho postele stojí přístroj, který vypadá jako rádio a který do masky vhání vzduch.

„Vidíte, že to je prostě velká věc s hadicí. V noci se probudíte a ta hadice vás někde tlačí, někde vás otravuje. Prostě to potřebujete nějak přemístit a není to při spánku úplně komfortní,“ popisuje.

Jana Pluhaře maska tlačila natolik, že ji přestal používat|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Deset vteřin bez vzduchu

David Feik se takto léčí se spánkovou apnoí.

„Pacient v noci přestává dýchat, a to minimálně na deset sekund. Má vyšší riziko onemocnění srdce a cév, například infarktu myokardu. U těchto pacientů se ale také častěji setkáváme s dřívějším nástupem demence,“ vysvětluje Lujza Zikmund Galková, lékařka Kadriovaskulárního spánkového centra ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

„Syndrom spánkové apnoe má několik podob. Nejčastější je ta obstrukční, kdy dochází k uzavírání dýchacích cest třeba zapadlým jazykem nebo povoleným měkkým patrem. Přetlaková maska působí, jako když do prázdné hadice napustíte vodu a ta ji roztáhne. Stejně to funguje i v dýchacích cestách, jen tam není voda, ale přetlak vzduchu.“

Masku nejraději žádnou

Podle zdravotnických odhadů spánkovou apnoí po celém světě trpí přibližně miliarda lidí. Přetlakovou masku lékaři předepisují na její středně těžké a těžké stupně. Mnoho pacientů ji ale nesnese.

„Začal se mi dělat puchýř, takže jsme vyzkoušeli různé druhy masek. Nepomáhalo to. Nakonec jsme se dohodli, že ukončím léčbu,“ říká za všechny Jan Pluhař.

Podle lékařů masky nakonec odloží asi každý šestý pacient. Pak se mu ale vrátí noční zástavy dechu.

Operace nebo implantát

Některé případy může vyřešit třeba operace měkkého patra. Existuje i třetí cesta, je ale velmi nákladná a třeba v Česku se neprovádí vůbec.

„Je možné stimulovat nerv, který vytlačuje jazyk dopředu. Ale kvůli tomu musíte pacienta operovat a implantovat mu baterii,“ vysvětluje Marin Silvera Ejneby, výzkumnice společnosti Somnial Technologies.

Elektronická soustava, na kterém vědci testují stimulaci jazykového nervu. Teď se ho snaží zmenšit, aby se celé vešlo pod bradu|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

„Takže by bylo vhodnější, kdybychom na stejném principu vyvinuli neinvazivní léčbu. Zařízení, které by si mohl vzít domů bez nutnosti operace a všech procedur okolo.“

Právě takové zařízení teď vyvíjí spolu s Masarykovou univerzitou a Mezinárodním centrem klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tento přístroj bude pomocí elektrod stimulovat nervy v jazyku, aby neucpával dýchací cesty.

Hi-fi věž do kapsy

„Technologie samotná, a to víme určitě, funguje. Vydali jsme o tom publikace, do testování jsme už zapojili lidské účastníky, pacienty,“ říká vedoucí výzkumu Adam Williamson a ukazuje na soustavu elektronických zařízení, která připomíná dvě hi-fi věže z 80. let.

„Je to opravdu velmi efektivní a funguje to skvěle. Ale nemůžete dát každému pacientovi takovýto výzkumný přístroj v hodnotě 150 tisíc dolarů, který je navíc mnohem větší, než je nutné,“ upozorňuje.

Vědci se proto teď snaží celé zařízení zmenšit. Už mají hotovou vizualizaci – zařízení na ní vypadá jako taková malá podkova s elektrodami. Pacient si ji vždy na noc přilepí pod bradu a ráno si ji sundá.

„Je to celé toto velké zařízení, jen zmenšené, aby se pohodlně přitisklo pod bradu. Je ovládané bezdrátově a vyhodnocované něčím tak jednoduchým, jako je aplikace na mobilu,“ popisuje vědec.

Takový přístroj ale zatím ještě neexistuje jinde než na obrázku. Na trhu by ale podle vědců mohl být za dva roky.