Slovenská policie ohrozila české vyšetřovatele. Možným důvodem jsou vazby na Rusko, říká novinář Kundra

Vy se v posledních dvou týdnech hodně věnujete kauze, která má řadu zajímavých a pozoruhodných souvislostí. Jde o dopadení toho, kdo měl podle bezpečnostních složek vyhrožovat na začátku minulého školního roku českým školám, že je v nich bomba. Možná připomeňme, jak rozsáhlé ty výhrůžky tehdy byly, jakou měly podobu.

Ty výhrůžky byly hodně rozsáhlé. Chodily e-maily, většinou na e-mailové adresy těch škol. Trvalo to několik dnů za sebou. Bylo to na začátku školního roku, to znamená ve chvíli, kdy tam přicházejí děti po prázdninách.

V České republice to bylo minimálně přes tisíc škol, které to dostaly. V těch výhružných e-mailech bylo tedy obsaženo, že školy jsou podminované, že budou vyhozeny do povětří, že tam děti mohou zemřít. Podobné výhrůžky nedostaly jenom české školy, ale byly adresovány i do Pobaltí a také na Slovensko.

Vyšetřovatelům se podařilo najít podezřelého, a to na Ukrajině, konkrétně v Dnipru. Je jasnější, jak se jim to podařilo? Jak ho dokázali objevit?

Ty detaily pořád úplně jasné nejsou. Jak jsem říkal, výhrůžky začaly chodit na školy v září minulého roku, a protože chodily zhruba ve stejné době do více zemí, tak začali spolu kriminalisté z těchto zemí spolupracovat. V nějakou chvíli se jim podařilo objevit stopu, která vedla právě na Ukrajinu.

Čtěte také

iROZHLAS

Čeští policisté jsou kvůli zásahu na Ukrajině naštvaní na slovenské kolegy. Zamlčeli, že stopa vede do Ruska

Spojili se s ukrajinskými detektivy, čeští elitní policisté mají s nimi poměrně solidní spolupráci, protože pracovali v minulosti na různých jiných případech. Ta spolupráce byla úspěšná, odhalili třeba různé bankovní podvodníky a podobně. Je to tedy specializovaný útvar policie, který vede detektiv Břetislav Brejcha.

Navázali spolupráci a asi ti ukrajinští policisté to pomohli propojit právě s Dniprem. Podle informací, které mám, se jim to mohlo podařit proto, že se ten dotyčný zřejmě v nějakou chvíli přihlásil do sítě z méně zabezpečeného technického zařízení, ať už to byl počítač, nebo telefon, a to policisty dovedlo až do Dnipra.

Zadržení bylo výsledkem spolupráce českých, slovenských a ukrajinských bezpečnostních sborů. Jako první o tom informovala 16. července, tedy předminulou středu, slovenská policie. Vy jste následně přinesli v Respektu informaci o tom, že tím byla ohrožena bezpečnost českých policistů, kteří ještě byli na Ukrajině. Jak je možné, že slovenská policie to zveřejnila?

To zveřejnění slovenské policie je skandální. Porušila vlastně všechny dohody, které v rámci mezinárodního vyšetřovacího policejního týmu byly - že to nebudou zveřejňovat předčasně, že když k zveřejnění dojde, tak to bude koordinovaně, že všichni budou v souladu s těmi výstupy, které v jednotlivých zemích z policejních složek půjdou ven.

Hlavní problém je, že se to stalo ve chvíli bezprostředně po zadržení pachatele výhrůžek, ještě v době, kdy ti policisté na Ukrajině byli. Mluvíme o městě Dnipru na východě Ukrajiny. Je to obrovské město, které je poměrně hodně, speciálně v poslední době, ostřelováno, ať už raketami, nebo drony. V minulosti tam dokonce Rusové poslali obrovskou raketu Orešnik, hodně nebezpečnou střelu.

Čtěte také

iROZHLAS

Policisté v Dnipru zadrželi Ukrajince kvůli bombovým výhrůžkám školám. Na případu se podílí i tým z Česka

Zveřejnění v době, kdy tam policisté jsou, je prostě vystavilo riziku, protože ten podezřelý byl podle všeho v kontaktu s ruskými tajnými službami, které si ho k těm výhrůžkám najaly. Tím, že to slovenská policie zveřejnila předčasně, tak české policisty vystavila nebezpečí, že Rusové se to dozvědí a že se jim třeba budou chtít pomstít, že na ně pošlou nějaký dron nebo raketu.

Kdo v takových případech obvykle rozhoduje, kdy a co se dá zveřejnit, pokud je to spolupráce bezpečnostních složek několika zemí?

Oni si samozřejmě musí důvěřovat. Ta důvěra je podepřená vzájemnou dohodou. A toto bylo podepřeno i tím, že když vznikl ten mezinárodní vyšetřovací tým, tak podepsali, že budou mít jednotný postup i v informování veřejnosti.

Garantem toho celého byl představitel Eurojustu, kterým je v tomto případě bývalý nejvyšší státní zástupce z České republiky Pavel Zeman. To je člověk, který má dlouholeté zkušenosti s mezinárodní přeshraniční kriminalitou, v Eurojustu už na této pozici v minulosti pracoval.

Čtěte také

iROZHLAS

BIS varuje před radikalizací mladých mužů na sociálních sítích. Zmapovala i weby placené Ruskem

On nějakým způsobem koordinoval to evropské vyšetřování, protože Eurojust je evropská instituce, která má za cíl propojovat policisty z jednotlivých zemí při přeshraniční kriminalitě, aby jejich práce byla efektivnější. Takže Pavel Zeman informoval policisty v těch zúčastněných zemích několik hodin předtím, než to zveřejnili slovenští policisté, ať zatím žádné informace nezveřejňují, že ty informace budou společně zveřejněny až zhruba za týden, kdy všichni budou v bezpečí doma. Přes to všechno to Slováci porušili.

Vrátím se k té otázce, kterou jsem kladl. Jak je možné, že to Slovensko zveřejnilo? Kdo o tom mohl rozhodnout?

Protože na tom Slováci samozřejmě měli nějaký jiný, pro ně důležitý zájem. Teď se můžeme bavit o tom, čím ten zájem byl. Mluví se hodně v této souvislosti o napojení slovenských politických špiček vlády Roberta Fica na Rusko, to je dlouhodobě vysledovatelné, podloženo celou řadou faktů. Vedle Maďarska je současná slovenská vláda hlavním zástupcem ruských zájmů v EU.

Jaké byly další možné motivy zveřejnění postupu vyšetřování? A jakou roli v nich hrály napjaté vztahy mezi českou a slovenskou policií? Poslechněte si celý rozhovor.