Devítiletý chlapec podstoupil v IKEM vzácnou dvojitou transplantaci jater a ledvin. Dnes žije normální život

„Tak všechno dobrý?“ ptal se dva měsíce po unikátní transplantaci při sonografickém vyšetření malého pacienta radiolog Patrik Turza. Chlapci do řeči moc nebylo, a tak ho zastoupila jeho maminka. „Má víc energie a chce pořád jíst. Před operací nechtěl vůbec jíst a teďka má pořád hlad,“ usmívala se.

Čtěte také

Magazín Experiment: Jak vypadá transplantace plic v podání těch nejlepších? A budeme mít každý svého digitálního dvojníka?

Ultrazvukové vyšetření znovu potvrdilo, že je všechno na dobré cestě. „Na sonu to vypadá všechno dobře, prokrvení, včetně tepny jak na štěpu jater, tak ledviny,“ potěšil rodiče dobrou zprávou radiolog.

Kdo je ideální dárce?

„14. února nám volali, že je dárce a že pro nás za dvě hodiny přijede sanitka,“ vrací se Sergiuova maminka ke chvílím, kdy se k transplantaci schylovalo. Než ji lékaři stačili vyšetřit jako možnou žijící dárkyni, objevil se dárce zemřelý – chlapec už totiž byl na čekací listině.

„V případě dětských transplantací vždycky musíme najít nejvhodnějšího ideálního dárce,“ vysvětluje koordinátor odběrů orgánů IKEM Roman Keleman.

„Ideálního můžeme definovat určitě věkem, to je maximálně do 55 let. Nejzásadnější je ale kompatibilita v krevní skupině. Pak jsou tam ještě jaterní testy, které by měly být v normě, eventuálně ne víc než třikrát zvýšené oproti normě,“ upřesňuje.

Zákrok si Jiří Froněk (vlevo) nejprve pečlivě naplánoval s pomocí virtuální reality (ilustrační snímek)|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Jedinečný zákrok

Protože byl dárce orgánů dospělý, musel přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk játra rozdělit na dvě části pomocí metody split. „Tu jsme provedli zase historicky poprvé úplně novou technikou, protože si to vynutila anatomie toho chlapce,“ vysvětluje operatér.

„Část levého laloku jsme odebrali stejnou technikou, jako kdyby to byl žijící dárce, což nám nabízí jiné cévní struktury. Pro pacienta to bylo anatomicky mnohem vhodnější, takže dostal část levého laloku ze splitu od zemřelého dárce, ale odebraného jinou technikou, a k tomu transplantaci ledvin.“

Unikátní bylo také to, že lékaři neponechali chlapci vlastní ledviny v těle, jak bývá obvyklé. Byly totiž obrovské, a navíc plné cyst. V budoucnu by mu tak mohly dělat potíže.

Čtěte také

Vyndat a hned vložit novou. Unikátní transplantaci ledvin v Česku umí pouze lékaři z IKEMu

Příprava s pomocí VR

Na kombinovanou transplantaci se velmi důkladně připravili. Pomohla jim v tom i virtuální realita.

„Pomáhá například spojit zobrazení z cétéčka do jednoho obrazu. A tady právě bylo zásadní – a to mě vedlo k tomu, že jsem vlastně ten split udělal jinou technikou – lidově řečeno napasovat velikostně tu část jater pro toho příjemce i při vědomí, že se tam musí vejít ještě ledvina,“ popisuje Jiří Froněk.

„Plán toho výkonu s pomocí moderních technologií byl za mě velmi důležitý a určitě hodně pomohl,“ dodává.

Naděje na normální život

I když se malému pacientovi dnes daří dobře a začíná žít život normálního kluka, musí brát mnoho léků, které zabraňují odhojení transplantovaných orgánů.

Transplantace ledvin (ilustrační snímek)|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Na druhou stranu jeho životní vyhlídky jsou velmi dobré. Polycystóza je jedna z chorob, která nemůže napadnout transplantované orgány, už se mu nikdy nevrátí. Jeho játra, tak jak je má teď, a jeho ledvina, jak ji má teď, zůstanou v dobré kondici po zbytek jeho života,“ zdůrazňuje transplantační chirurg Jiří Froněk.

Na úspěšné pooperační léčbě se podíleli i lékaři z Oddělení dětské intenzivní medicíny Fakultní Thomayerovy nemocnice. Co všechno obnáší, vysvětluje v Magazínu Experiment primář oddělení Martin Prchlík. Poslechněte si záznam celého pořadu.