Chceme těžit helium na Měsíci, už testujeme prototypy strojů, říká americký raketový inženýr

Proč by člověk měl chtít realizovat něco tak náročného, jako je těžba helia na Měsíci?

Existují dva typy helia. Běžné je helium-4, v jádru má dva protony a dva neutrony, toho je na Zemi hojně. Helium-3 je odlišné. Na Zemi je velmi, velmi vzácné, naopak je hojné na Měsíci. Vytváří se totiž na Slunci a proudí ve slunečním větru. Ovšem na Zemi se sluneční vítr nedostane, protože ho odpuzuje zemská magnetosféra.

Kvantové počítače potřebují vychladit na nesmírně nízkou teplotu – a to se dá udělat jen heliem-3, vysvětluje Gary Lai|foto:Shutterstock

K čemu by se nám ale na Zemi mohlo hodit?

Helium-3 má jedinečné vlastnosti. Nejvíc se hodí pro kvantové počítače, které potřebují vychladit na nesmírně nízkou teplotu – a to se dá udělat jen heliem-3. Jakmile kvantový průmysl pokročí, budeme ho potřebovat mnohem víc. Kromě toho se používá i v dalších oblastech, v lékařském zobrazování a v budoucnu v jaderné fúzi. Na Zemi už ho ale víc nezískáte, musíte se pro něj vydat například na Měsíc.

Jak by mohla těžba vypadat?

Může se to ještě podstatně změnit, ale jde o to, že helium je v měsíční půdě vázané jen volně. Jsou to bublinky na povrchu částic. Stroje, které vyvíjíme a máme v prototypech, si můžete představit jako elektrická vozidla, která jezdí po povrchu, shrabují materiál jen pár metrů do hloubky a rychle ho rozdrtí. Plyn zachytíme a materiál vrátíme tam, odkud jsme ho vykopali.

To zní, jako byste vykopávali brambory – jenom rozryjete půdu a vysbíráte bublinky.

Říkáme těžba, ale ve skutečnosti je to spíš sklizeň. Opravdu to připomíná zemědělskou práci. Pole, které vytěžíme, bude vypadat jako zorané – jako byste ho přejeli traktorem.

Čtěte také

Česká posádka se zúčastní největší simulované kosmické mise. Její modul Hydronaut „poletí“ vesmírem

Získáme tím hlavně vodík a obyčejné helium, jen málo helia-3. Proto ho zchladíme: vodík a obyčejné helium zkapalní a zůstane nám jenom helium-3, které má nejnižší bod varu z celého vesmíru. To potom stlačíme do malé bombičky, kterou raketa s návratovou kapslí pošle na Zem.

Ovšem to třídění uvnitř kombajnu vypadá jako docela drahá záležitost, podchladit na hodně nízké teploty...

Helium-3 je tak drahé, že se opravdu vyplatí pro něj poslat až na Měsíc. Stojí kolem 20 milionů dolarů za kilogram. V Interlune právě testujeme prototypy všech potřebných technologií. Zkoušíme stroje v beztížném letu v letadle, létáme s nimi nahoru dolů jako na horské dráze, znovu a znovu.

Když ale chcete něco těžit, tak aspoň na Zemi potřebujete napřed tu oblast důkladně prozkoumat. Jak to máte na Měsíci?

Lunární modul mise Apollo 11 nad povrchem Měsíce|foto:NASA, CC0 1.0, ©

O heliu na Měsíci víme především ze vzorků, které dorazily na Zemi – z programu Apollo a čínských misí. Je v nich jisté množství helia-3, ale nejsou z míst, kde je ho pravděpodobně nejvíc. Plánujeme proto vyslat napřed prospektorské mise. Ty budou měřit přímo na povrchu Měsíce.

V dnešní době je ovšem každé přistání na Měsíci dost napínavé.

Naštěstí prospektorské mise nejsou tak velké a nepotřebují dopravit na Měsíc tolik přístrojů, jako byste potřebovali pro těžbu. Budou to malé krabičky navržené tak, aby odebraly drobné vzorky, zahřály je a změřily množství helia. To není zdaleka tak drahé.