Řidiči by měli vnímat a respektovat motorkáře. Největším nepřítelem na silnici je telefon, říká instruktor autoškoly

28. červenec 2025

„Je to o drobnostech, které se musíme naučit vnímat. A na motorce je to speciálně spojené s rovnováhou. Jestliže nemáme dobrou rovnováhu, tak si v mozku zabíráme kapacitu na to, abychom vyhodnocovali věci,“ vysvětluje instruktor autoškoly a bezpečné jízdy na motorce Jiří Novotný. V čem spočívá projekt Učme se přežít? A jaký je mezi motorkáři podíl žen a mužů? Poslechněte si rozhovor.

V rámci projektu Učme se přežít je na několika polygonech v České republice možné se bezplatně přihlásit do kurzu. To možná lidé ani nevědí.

V letošním roce děláme celkem 37 takových akcí na deseti polygonech po České republice a na pěti vybraných místech pro skútry. Na stránkách Učme se přežít je, kam se lidé můžou přihlásit. Takto nám v minulém roce prošlo rukama asi 2800 lidí.

Jsem ráda, že jste zohlednili skútry, protože carsharingové společnosti už mají skútry ve své nabídce. Proč je dobré se učit jezdit nebo zohlednit určité dovednosti, i když si obstarám „padesátku“?

Čtěte také

Je to proto, že máme možnost je řídit s řidičským oprávněním skupiny B, ale skútr má svá specifika. A jestliže k tomu lidi nemají vztah a nikdy na tom neseděli, tak se nám mnohdy stane i to, že někdo přijde, otáčí plynem na druhou stranu a diví se, že to nejede. Jsou to kuriozity, ale ve skutečnosti to tak je.

Velmi často lidi nejezdí na kole, protože se na tom musí šlapat a to je nebaví. Ale motorka je fajn, tam šlapat nemusím a je to trend. Takže nemají základní pohybové návyky s rovnováhou a podobně. No a z auta máme tendenci točit volantem, takže točíme i těmi řídítky, místo abychom se nakláněli a vyvažovali.

Dívala jsem se na čísla a docela mě to vylekalo, protože nejsou lichotivá. Vloni 83 mrtvých motorkářů, to je hodně.

Je to hodně, je to nárůst o 13 osob. Nicméně na druhou stranu musím říct, že máme 28 tisíc nových registrovaných motorek, takže komunita roste. A jak jsem říkal, je to o tom, že je to hezké, opojné, ale jen do doby, než se něco děje. Pak se ukáže, jestli to umím ovládat, nebo ne.

Druhá část celé věci je, aby si někdo, kdo řídí auto, uměl představit, jak motorkář vnímá situaci, jak to vidí a co všechno se mu může stát. Vy takovou aplikaci máte, že ano?

Čtěte také

Máme aplikaci na vnímání rizik, která je na webu Učme se přežít. Dneska už tam je přes 20 různých situací, které si můžete vyzkoušet. A je to přesně o tom, že můžu říct, že jezdím každý den do práce, potkávám stejné lidi, protože jedeme ve stejný čas a je to pořád stejné. Ale najednou přijde jedna jediná odchylka – vyběhne mi tam dítě, které pospíchá, protože zaspalo a podobně…

Je to o drobnostech, které se musíme naučit vnímat. A na motorce je to speciálně spojené s rovnováhou. Jestliže nemáme dobrou rovnováhu, tak si v mozku zabíráme kapacitu na to, abychom vyhodnocovali věci. Funguje to jako tunelové vidění, akorát že ty objekty nemám rozmazané, takže neumím rozpoznat, jestli to vnímám, nebo ne. 

Naučíte mě taky na kurzech, jak tu motorku opustit ve chvíli, kdy už vím, že se nedá udělat nic jiného? 

Je to spíš o tom, že se učíme výhybné manévry. Abychom věděli, že ne vždycky je nutné do poslední chvíle brzdit, protože jestli ten prostor někde jinde mám, tak je lepší se tomu vyhnout a umět uvolnit brzdu. Bez brzdy, když ji neuvolním, výhybný manévr neudělám.

Hrajeme o metry

Vrátím se ještě na osm polygonů po celé České republice, kde jste připravili v rámci projektu Učme se přežít zadarmo výukové kurzy pro motorkáře. Když tam přijedu, co mě čeká?

Čeká vás celodenní kurz, kde se střídá teorie s praxí, protože teorii mnohdy zanedbáváme, tolik nás nebaví. Ale jestliže nemám čas to v klidu vstřebat v hlavě… To už vidíte u přednášky, když se zeptáte, jestli mačkat brzdu dvěma, nebo čtyřmi prsty – někdo ví hned a někdo začne přemýšlet. 

Čtěte také

Teď jsem začala přemýšlet.

Tam to celé začíná. Musím si to trošku srovnat, vstřebat ty informace. Potřebujeme se dostat do stádia, kdy to nebudeme vymýšlet na motorce, ale děláme to automaticky. To je zásadní rozdíl, kdy hrajeme o metry, o desetiny. Když mám řešit tu situaci, hlava to buď musí vymyslet a trvá to, nebo to tam mám, už to umím a rychle to vytáhnu. Uděje se to, že ušetřím ty metry a třeba tomu předejdu. 

Bezpečnost jízdy na motorce je důležitá věc. Hodně jsme se bavili o motorkářích a o tom, co mohou udělat, aby se něco špatného nestalo. Co mohou udělat řidiči? Řekněte mi, co vidíte jako motorkář, když pohlédnete do kabiny okolo jedoucího automobilu. 

Můžou udělat samozřejmě to, že se budou snažit respektovat motorkáře, vnímat, že na té silnici jsou. Proto máme zejména problém na jaře, kdy nás půl roku neviděli.

No a potom je to obecně ohleduplnost a to, že se mám věnovat řízení, protože dneska je v podstatě největší nepřítel telefon. A není to už jenom o telefonování ani o psaní zpráv, ale je to koukání na sociální sítě.

Neuvědomujeme si, že mozek přepíná mezi těmi relacemi. Není to jen o tom, že ovládám něco jiného, ale o tom, že mozek vyhodnocuje provoz a zároveň obrázky na Instagramu. A naše reakční doba se tím třeba o třetinu zhorší.

Jak se jezdí na motorce v africké Keni? Kolik motorkářů z autoškoly odejde s uměním pomalé jízdy? A jak je na tom Česko s kvalitou autoškol? Poslechněte si celý rozhovor!

autoři: Lucie Výborná , krt

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.