Děti zabaví bavlnky, sklenice i kelímek. Tvoření nevyžaduje nutně nový produkt, říká Srdce z jeřabin

Co s dětmi dělat tak, abychom je zabavili, a aby u toho ideálně vydržely co nejdéle?

Připadá mi, že se pořád řeší, jak děti chtějí jenom mobily, tablety a tak. Určitě je to pravda, protože je to tak silné médium, že i pro nás dospělé je těžké udržet používání technologií na uzdě. Ale já mám vyzkoušeno a často to i říkám, že na svém profilu nesdílím nic nového – že bych objevila novou techniku nebo něco takového. Jenom dělám věci, které jsme my, když jsme byli malí, dělali před dvaceti nebo třiceti lety. A ony pořád jedou.

Čtěte také

Do svých šperků zaplétá magii. Drátování je formou terapie a meditace, líčí drátenice Monsterance

Teď jsme jako každé léto s holkami navlékaly korálky a náramky, tvořily zvířátka a různé dekorace. Teď, když takový nápad ukážu, vidím, že je na to pořád stejná odezva. Každý den mi chodí z mé komunity spousta fotek, kdy mi lidé posílají, že bavlnkové nebo korálkové tvoření s dětmi zkoušejí taky a baví je to pořád. Takže si myslím, že děti jsou pořád stejné, jako jsme byli my.

Zmínili jsme kumihimo náramky, pokud by někdo chtěl najít ideální, delší zábavu pro děti. Předpokládám, že to chvilku trvá, ne?

Trvá. Ale kdyby někdo chtěl něco ještě delšího, to jsou potom korálkové náramky, které zkouší trochu i trpělivost dětí. Ale to mi nepřipadá vůbec na škodu, taková zkouška trpělivosti a procvičování u těchto manuálních drobných technik.

Jak právě toto všechno tvoření pomáhá s výchovou dětí? Nejenom třeba k trpělivosti, ale i k nějakému parťáctví – jak to máte vyzkoušené?

Myslím, že každý rodič dítěti vždy předává to, co on sám umí, co se mu líbí nebo čím žije. To je myslím unikátnost všech rodičů, že každý z nás předá dítěti něco jiného, ale zároveň vždy je to něčím prospěšné. Jednou jsem se takto bavila s kamarádkami, které jsou hodně sportovní, vedou děti ke sportu a pro ně bylo nepředstavitelné, že by někdo děti nevedl ke sportu. A já říkám: ale vidíš, pro mě je zase nepředstavitelné, že by někdo s dětmi nevyráběl.

Čtěte také

Hra, trénink a adekvátní zátěž. Děti by se měly sportem především bavit, zdůrazňuje sportovní psycholožka

Vůbec to nemusí být tak, že každý musíme s dětmi sportovat, vyrábět a tak. Je fajn, když má rodič nějakou svoji vášeň, kterou dětem předává a učí je to v emoci, ve svojí emoci toho, že ho to baví, že je to něco, čemu rozumí a jde mu to, tudíž to i dítěti může předat. Tam potom vznikají vztahy.

Jednak to pomáhá vztahu s dítětem, protože že děti k nám vzhlížejí a chtějí se od nás učit. Zároveň ale každý předává svým dětem něco, co za svůj život nabyl a to mi přijde naprosto v pořádku. Naopak, kdyby se někdo snažil stylizovat do role kreativního člověka, nebo sportovního, když mu to není vlastní, podle mě to děti poznají.

Spolupracujete s projektem Samosebou. Už víc jak dva roky dáváte tipy, co se dá udělat z odpadků, jak jim dávat šanci a zabavit tím i děti. Co takového máme doma? Většinou sáhneme po ruličce toaletního papíru nebo po platu od vajec, dejte jiný tip.

Celkově je hrozně fajn – a něco, co bychom s projektem Samosebou rádi posílali dál – že se nemusíme stát lidmi, co neustále podporují konzum. Nemusíme jít dětem koupit hned nějakou tvořivou sadu nebo nový produkt, protože výroba neustále nových a nových věcí zahlcuje naši planetu.

Čtěte také

Evropa neumí zpracovávat vlastní odpad, až 70 % se vyváží do zemí třetího světa, říká senátorka Renata Chmelová

Takže my ukazujeme jednoduché nápady, jak využít věci, které běžně vyhazujeme, abychom třeba právě zabavili děti. Může to být kelímek od jogurtu, který si děti potáhnou balicím papírem, zasadí do toho kytičku a udělají květináč. Nebo vím, že ve školce do toho pak dávali silonku naplněnou hlínou a vyrostl jim z toho panáček, kterému rostly jako vlasy z trávy.

Nebo sklenice. Sklenice mi přijdou jako úplně neuvěřitelný materiál, co si přineseme domů s potravinami.

Jsou skvělé materiály, kterými se dá kreslit na textil, sklo, gumu nebo cokoliv. To jsou věci, které mi dává smysl mít. Spíš než nějakou kreativní sadu, tak mít třeba akrylové fixy, kterými pak můžeme děti zabavit na různých materiálech, ať už je to sklo nebo guma. Pak když máte přebytek sklenic, tak je necháte je pomalovat a uděláte si svícínky. To mi dává větší smysl.

Jak si vyrobit bublifuk a jak na japonskou pletací techniku kumihimo? Poslechněte si celý rozhovor.