Brzké vstávání do školy teenagerům nesvědčí, upozorňují neurobiologové

únava - kancelář
únava - kancelář

Lepší známky a víc spánku. Sen studentů středních škol má jednoduché řešení - pozdější začátek školy. Vyplývá to ze studie amerických neurobiologů z Washingtonské univerzity v Seattlu a kalifornského Salkova institutu pro biologická studia, jejíž výsledky zveřejnili v prestižním časopise Science Advances.

Nepravidelný spánek tlumí pozornost a tvůrčí schopnosti, tvrdí vědci

Šest hodin spánku je spodní hranice, aby si organismus odpočinul

Probdělé noci a prospané dny jsou běžnou realitou života mnoha mladých lidí. Tuto strategii často volí, když se mají vypořádat s nárazovými návaly povinností při studiu. Jenže právě střídání několikadenních cyklů nevyspání a následného dospáváním snižuje jejich vyhlídky na úspěch. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil tým Elise Kingové z Baylor University ve vědeckém časopise Journal of Interior Design.

Ranní budíček, rychlá snídaně a vyrazit do školy. V americkém Seattlu se snažili denní rutinu studentům středních škol trochu zpříjemnit, a tak před více než dvěma lety posunuli začátek vyučování ze 7.50 na 8.45. A první výsledky ukazují, že to byl správný krok.

Více spánku, lepší výsledky

„Díky tomu, že studenti mohou déle spát, se jim zlepšily známky i docházka na první ranní hodinu,“ vysvětluje profesor Horacio de la Iglesia z Fakulty biologie Washingtonské univerzity. Vědci zjistili, že američtí teenageři se teď budí o 34 minut později. Ve škole jsou navíc úspěšnější, a to až o 4,5 procenta.

„Do studie jsme zapojili 25 studentů ze dvou škol. Dali jsme jim náramky, které nám poskytly přesné údaje o množství jejich spánku. Pak jsme studii zopakovali ve stejné třídě s jinou skupinou školáků o rok později. Měřili jsme jejich známky, docházku a únavu,“ popisuje profesor Horacio de la Iglesia.

Adolescent usíná později

Už v roce 2014 vydala Americká akademie pediatrů doporučení, aby žáci střední škol nezačínali výuku před půl devátou ranní. „Na rozdíl od dětství dochází během adolescence ke změně přirozeného biorytmu,“ vysvětluje neurobioložka Klára Marečková ze Středoevropského technologického institutu v Brně.

Biskupské gymnázium v Českých Budějovicích

„Například melatonin se u nich vylučuje mnohem později, což zhoršuje schopnost usnout v dřívější hodinu. Průměrný adolescent proto začíná být unavený až kolem 11. hodiny. Pokud tedy potřebuje spát 8 až 10 hodin denně a jde spát v 11 hodin, určitě by neměl vstávat dřív než v 7 hodin,“ dodává.

To zejména studenti, kteří dojíždějí do škol ze vzdálených obcí, bohužel často musí. Pak jsou ale podle Marečkové unavení, spánkově deprivovaní a mají se soustředit v době, kdy jejich tělo ještě není na takový výkon připravené.

Méně nehod, alkoholu i drog

Že brzké vstávání dospívajícím nesvědčí, ostatně potvrdily i jiné studia než ta z amerického Seattlu. „Například ve Virginii srovnávali dvě školy, které začínaly v různou dobu. Rozdíl mezi začátkem výuky byl 80 minut. A protože většina Američanů mezi 16 a 18 lety věku jezdí do školy autem, sledovali vědci jejich nehodovost při cestě do školy. Výsledky výzkumu ukázaly, že adolescenti, kteří začínali později, měli menší nehodovost,“ popisuje Klára Marečková.

Vyhodnocení spánku a přetlaková maska na doma. Zájem o léčbu ve spánkových laboratořích roste

spánek, postel

V Česku roste zájem o léčbu ve spánkových laboratořích. Lékaři ročně vyšetří stovky pacientů, řeší s nimi chrápání a zástavy dechu. Jenže poslední dobou se prodlužují čekací lhůty. Třeba v pražské Nemocnici Na Homolce se lidé dostanou na řadu zhruba za půl roku, v Hořovicích za zhruba čtyři měsíce.

„Další studie se zaměřila na kouření a konzumaci návykových látek napříč Spojenými státy. Studenti, kteří déle spali, požívali méně alkoholu, méně kouřili a méně užívali i další drogy,“ dodává neurobioložka. Souvisí to podle ní s tím, že spánek narušuje regulaci emocí, proto nevyspalí studenti takto častěji hřeší. Pro dospělé už ale pozdní omluvenka neplatí.

Nechte nás vyspat

„Posun biorytmu nastává zhruba ve 13 letech, kdy se většina adolescentů stává takzvaně ‚sovami‘. U dívek to vrcholí mezi 17 a 20 lety a u mužů mezi 20 a 21 lety. Během dospělosti se tento trend vyrovnává a mizí. A naopak třeba staří lidé to mají tak, že se přirozeně budí dřív,“ vysvětluje Klára Marečková.

Studenti by podle ní každopádně měli spát dlouho a je na školách, aby braly ohled na to, že středoškoláci chodí přirozeně později spát. Jakmile se déle vyspí, budou se lépe učit, nebudou usínat při hodinách a možná – jak vyplývá ze zmíněných dalších studií – nebudou ani tolik kouřit, bourat a brát drogy.

Spustit audio
autoři: Matěj Skalický, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související