Studená voda, půl zdraví? Radiožurnál mapuje fenomén otužování v Česku
Tady jsem utopila i depresi, říká otužilkyně Božena. Do ledové Vltavy chodí v 91 letech
Tady jsem utopila i depresi, říká otužilkyně Božena. Do ledové Vltavy chodí v 91 letech (5. díl z 7)
Na věku a na pohlaví při nezáleží. Otužování je sport nebo chcete-li koníček pro všechny. Do ledové vody se noří děti i kmeti, i když samozřejmě kojenci do Labe ani do jiné řeky nepatří. A i ty větší by se neměly v zamrzlém rybníku cachtat moc dlouho, což příčetní rodiče nepochybně vědí. Své narozeniny ve ledové Vltavě ale slaví i 91letá Božena.
Na pravém břehu Vltavy v pražském Braníku jsou otužilci každého věku. Petr Ježek z Prahy sem přivedl devítiletou dceru Patricii. A ledová voda pro ni není až tak drsná věc. „Chodím tam hlavně kvůli nohám, protože mě bolí, mám s nimi problémy. Vltava hrozně pomáhá,“ říká.
Čtěte také
Její matka Petra Ježková ale do vody nejde. „Jsem záložní tým, kdyby se něco stalo,“ směje se. Děti ve vodě pozoruje i zkušený člen plaveckého klubu otužilců Ivan Lalák. „Termoregulace u dětí není hotová, tak je potřeba opatrně.“
Každý týden i při covidu
Kousek výš proti proudu se připravuje plavkyně desetkrát starší než Patricie. Obklopena hloučkem obdivovatelů vstupuje do vody 91letá Božena Černá z 1. plaveckého otužileckého klubu.
„Boženka je naše nejstarší praktikující otužilkyně, která chodí každý týden i při covidu, jestli je pět stupňů nebo půl stupně, to už je jedno,“ přibližuje předseda klubu Tomáš Prokop.
„Hřeje mě mládí. Byla jsem strašně nemocná, měla jsem endogenní depresi. Tady jsem začala plavat a tady jsem ji utopila,“ svěřuje se.
Fotografie z ledové vody jsou dalším důvodem otužileckého boomu. Sociální sítě jsou jimi napěchované jako břeh zimní Vltavy v pražském Braníku a zřejmě stále inspirují.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka