Sprchování v ledové vodě nestačí, říká šéf českých otužilců

Otužovat se pro člověka je obecně dobré. To potvrdil šéf českých otužilců. „Jsou zde i pozitivní zdravotní účinky jako dobrá prevence proti nemocem z nachlazení. Člověk méně snadno nastydne, a když nastydne, rychleji nemoc překoná.“

Jaké pocity prožívají sportovní otužilci, když vstupují do ledové vody? „Pocit úlevy to není určitě,“ vysvětlil Komárek. „Pocity také záleží na tom, jestli jde o trénink, nebo soutěž či exhibici. Na soutěži vnímáte více diváky nebo i ostatní plavce.“

„Vlastní pocit by se dal přirovnat k sevření v oblasti ramen a paží, tedy jako kdyby vás někdo pevně sevřel,“ popsal samotný prožitek otužilec.

Podle něj ze soutěžního hlediska je nejlepší teplota 4 stupně nebo méně. „V případě vody kolem 0 stupňů mluvíme o takzvané jehle, což je pocit intenzivních jehliček po celém těle, zvlášť na rukou. Tehdy člověku prsty třeba už za dvě minuty zcela otečou, jsou úplně necitlivé, a proto se tomu říká hrábě.“

„Sportovní otužilectví vyžaduje víc než jen sprchování v ledové vodě. Podle mě se dá získat sprchováním třeba jen 10 % otužilosti, které je pak potřeba do řeky. Nejde si představit, že se budu 10 let sprchovat, a pak půjdu rovnou plavat o Vánocích k Národnímu divadlu.“

Otužování se dělí na dva druhy: občanské a sportovní. „Občanské je pro každého, a znamená to příliš se neoblékat, nepřetápět si v bytě, chodit méně oblečen, každý den za každého počasí pobývat na vzduchu, ale také se omývat nebo sprchovat chladnou vodou. To může dělat každý, a za několik týdnů pozná na sobě pozitivní účinky.“

V případě sportovního otužování je ideální začít už v létě. „Začít plavat v řece nebo rybníku, pak plavat dvakrát týdně až do zimy, a pomalu si takto zvykat na postupně klesající teplotu vody,“ doporučil otužilec.

„Pokud chce někdo plavat v zimních řekách s otužilci, tak je potřeba mít v pořádku srdce. Kdo je organizován mezi otužilci, tak se to po něm vyžaduje. Srdce člověk neoblafne, a je dobré si být jist, že to vlezení do vody nebude to poslední, to ten člověk udělá,“ varoval Vladimír Komárek.