„Stát kupuje dálnici jako službu.“ Ročně splatí přes miliardu, údržba je na nás, přibližuje PPP projekt stavař

U dopravních staveb se vždy uvádí cena. V případě nového úseku D4 to není tak úplně jednoduché, protože v konečné ceně, kterou stát bude splácet, není jen samotná stavba, ale také provozování dálnice. Také se tam zohledňuje financování, kdy jste si na stavbu museli zajistit úvěry. Když to vezmeme postupně, kolik stála samotná stavba?

Samotná výstavba, čemu my říkáme investiční náklady, je v řádu 12 miliard korun na 32 km nové dálnice a 16 km velké opravy současných úseků dálnice D4.

A na kolik stát vyjde celý projekt, když se to sečte?

My to nemůžeme úplně přesně sečíst. Kdybychom se bavili v aktuální hodnotě, zhruba roční splátka, kterou stát bude konzorciu Vinci a Meridiam splácet každý rok, je 1,3 miliardy korun.

Čtěte také

Bez dostavby dálnic nezaložíme lepší perspektivu, míní budoucí ministr Kupka. Připouští i soukromé investice

Zhruba jej to vyjde na 31 miliard korun za těch 25 let. Ale je podstatné říci, že v tom je i údržba. Dálnice bude státu předána zpátky po 25 letech v perfektním stavu, to je strašně důležité říct. Máme jasně definované parametry, v jakém stavu máme dálnici po 20 letech provozu předat státu zpátky.

To znamená, že součástí celého kontraktu, dá se říci, potom bude ještě nějaká závěrečná rekonstrukce dálnice?

Máme obecně nastavené parametry, jak má dálnice každý den. Stát si vlastně kupuje službu. Zatím nám nedal ani korunu a bude splácet, až vy nebo já po té dálnici po 17. prosinci pojedeme. Má přesně definované, jak má každý den vypadat a má tak vypadat i na konci koncesní lhůty, toho období 25 let.

Dlouhodobě se diskutuje o tom, jestli se PPP projekty státu vyplatí, nebo nevyplatí. Vy jste před chvílí říkal, že to je politické rozhodnutí. Kdybyste byl na straně státu ministrem dopravy, byl byste pro projekty PPP i s aktuální zkušeností? Z vašeho pohledu, vyplatí se to státu?

Z pohledu největší stavební skupiny v ČR a na Slovensku, která staví dálnice jak pomocí soukromého kapitálu, ale je také velkým dodavatelem dvou největších českých investorů, Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic, pro mě je to politické rozhodnutí. Obě varianty mají své plusy a mínusy, ale je to politické rozhodnutí.

Teď jste odpovídal hypoteticky, kdybyste byl ministrem, nebo jste teď odpovídal jako ředitel stavební společnosti?

Já jsem odpovídal jako ředitel stavební firmy. Ale podívejte se, je to o tom, že si stát musí říct: vydám peníze hned nebo si nechám postavit dálnici a budu si kupovat službu, kterou budu nějaké období splácet?

Čtěte také

Zdeněk Zajíček: Investice do dopravy a energetiky jsou nutnost. Jinak hrozí, že se z nás stane izolovaný skanzen uprostřed Evropy

Podívejte se, jaký je stav deficitu ČR, kolik máme volných finančních prostředků a myslím, že odpověď nasnadě: že kombinování obou metod do budoucna je asi správná cesta, jak se to děje jak na západ, tak na východ od naší země, dokonce i v Americe.

Kamery zadal stát

Co všechno jste měli od státu ohledně D4 pevně dané a v jaké míře jste si mohli sami určovat, co jak uděláte?

Na rozdíl od zemí na západ od nás jsme byli v našem technickém inženýrství výrazně limitování stavebním zákonem, který v ČR bohužel stavby striktně limituje do úplného detailu a je to velká škoda. Stát nám samozřejmě zadal, kudy má dálnice vést, kolik má mít sjezdů, kolik má mít mostů, kolik pruhů, kolik po ní bude jezdit auty, kolik má mít mýtných bran atd.. Dálnice byla definovaná a my jen vymýšleli, jakým způsobem stavbu stavět a provádět.

V posledních týdnech hodně pozornosti vyvolala technologie, kterou jste nainstalovali, která umožňuje úsekové měření rychlosti. To bylo vaše rozhodnutí, že tam ta technologie je, nebo to bylo zadání od státu?

Čtěte také

Dálniční projekt PPP je pro stát výhodný, podpoříme lokální ekonomiku, objasňuje ředitel firmy Eurovia

Je velká škoda, že na stavbě pracovalo až 1500 lidí, strávili tam víc než tři roky života a my se dnes zabýváme kamerami. Musíme říct, že kamery jsou tam primárně kvůli bezpečnosti, snímají dálnici a umožňují dispečerům monitorovat, jestli není na dálnici něco špatně.

Konkrétní případ pro diváky: kamera umožňuje identifikovat problém, když se například na dálnici auto zastaví. Dispečer vyhodnocuje: auto stojí-odjíždí, auto stojí-nehoda, auto stojí-porucha. Posílá patrolu, nehody případně hlásí Integrovanému záchrannému systému, volá policii, posílá informaci do informační tabulí, posílá zprávy SMS a kamionisty informuje o problému. Primárně jsou kamery kvůli bezpečnosti.

Všechny kamery, které instalujeme jak tady, tak na klasických dálnicích umí úsekově měřit rychlost. Už je pak rozhodnutí ministerstva dopravy, které to ve svém zadávacím řízení požadovalo, jestli je použije nebo nepoužije.

Naše svobodná vůle to není. Je to moderní technologie, která je zde ale primárně kvůli bezpečnosti silničního provozu, nehodám nebo případným překážkám, které tam vznikají, a je už na ministerstvu vnitra, aby rozhodlo, jestli se na systém chce, nebo nechce připojit. Já jsem trošku pamětník, já si přesně pamatuji, kde ten požadavek vznikl. Vznikl na ministerstvu vnitra, nevznikl ani na ministerstvu dopravy ve své době.

Je už jasné, jak bude kamerový systém na novém úseku dálnice D4 fungovat? A nakolik se na celkové ceně nového úseku dálnice podepíše inflace? Poslechněte si celý rozhovor.