S hlavou vztyčenou
V sobotu uplyne přesně 70 let od popravy Milady Horákové. Statečná česká právnička a politička se stala obětí justiční vraždy a jedním ze symbolů poúnorového komunistického teroru. Jaká byla ve skutečnosti? Kdo byli lidé, kteří ji poslali na smrt? Jakou úlohu v jejím procesu hrála soudobá média a komunistická propaganda? A jak se s její ztrátou a následnou perzekucí vyrovnali její nejbližší? Poslechněte si nový seriál Radiožurnálu od pondělí do neděle vždy od 8:50.
Všechny epizody
-
1
Miladu Horákovou zajímala ženská práva, sociální problematika i osud republiky
-
2
Nacisté plánovali pro Miladu Horákovou trest smrti, nakonec ji odsoudili k několika letům vězení
-
3
„Vybrali si ji, protože byla žena.“ Poprava Milady Horákové měla být zastrašujícím trestem
-
4
Komunističtí prokurátoři obžalované ponižovali, zostouzeli a bez skrupulí navrhovali tresty smrti
-
5
Záběry z procesu s Horákovou komunisté k propagandě nepoužili. Vzbuzovaly by soucit místo nenávisti
-
6
Milada Horáková psala před popravou dopisy. Navzdory jejímu přání je ale komunisté rodině nepředali
-
7
Milada Horáková se stala symbolem odvahy. Jak ale po její popravě žili její nejbližší?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
