S hlavou vztyčenou
28. červen 2020
V sobotu uplyne přesně 70 let od popravy Milady Horákové. Statečná česká právnička a politička se stala obětí justiční vraždy a jedním ze symbolů poúnorového komunistického teroru. Jaká byla ve skutečnosti? Kdo byli lidé, kteří ji poslali na smrt? Jakou úlohu v jejím procesu hrála soudobá média a komunistická propaganda? A jak se s její ztrátou a následnou perzekucí vyrovnali její nejbližší? Poslechněte si nový seriál Radiožurnálu od pondělí do neděle vždy od 8:50.
Všechny epizody
-
1
Miladu Horákovou zajímala ženská práva, sociální problematika i osud republiky
-
2
Nacisté plánovali pro Miladu Horákovou trest smrti, nakonec ji odsoudili k několika letům vězení
-
3
„Vybrali si ji, protože byla žena.“ Poprava Milady Horákové měla být zastrašujícím trestem
-
4
Komunističtí prokurátoři obžalované ponižovali, zostouzeli a bez skrupulí navrhovali tresty smrti
-
5
Záběry z procesu s Horákovou komunisté k propagandě nepoužili. Vzbuzovaly by soucit místo nenávisti
-
6
Milada Horáková psala před popravou dopisy. Navzdory jejímu přání je ale komunisté rodině nepředali
-
7
Milada Horáková se stala symbolem odvahy. Jak ale po její popravě žili její nejbližší?
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
