S hlavou vztyčenou

Moudrá, vzdělaná a statečná. Miladu Horákovou zajímala ženská práva, sociální problematika i osud republiky

22. červen 2020
Předchozí díl
Následující díl

Stala se jedním ze symbolů poúnorového komunistického teroru – od popravy doktorky Milady Horákové uplyne tento týden sedmdesát let. A Radiožurnál připravil seriál o této výjimečné osobnosti a také o vykonstruovaném procesu, ve kterém z ní komunisté udělali hlavu údajného spiknutí. Jakou měla povahu, jaké zastávala názory a jak žila za první republiky?

Ženská práva byla pro Miladu Horákovou důležitým tématem. Už od mládí se zajímala o dění ve společnosti a na srdci jí ležel i osud nově vzniklé republiky. K odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se hlásila celý život.

Tvrdívá se o ženách, že nemají takového smyslu pro solidaritu jako muži. Neshledávám toto stanovisko správným – jako všechno, co příliš zevšeobecňuje. Neboť často vidíme právě u žen až případy krajního sebeobětování.
Milada Horáková (1932)

„Vypovídá to o jejím osobnostním založení. Už to, že se v sedmnácti nebo osmnácti účastnila veřejných akcí, které měly za cíl zřízení samostatného Československa…“ poznamenává historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny.

Seriál o Miladě Horákové si poslechněte každý den od pondělí do neděle vždy v 8:50 ve vysílání Ranního Radiožurnálu.

Vyloučena za názor

Za účast na protirakouských demonstracích byla Milada Horáková v roce 1918 vyloučena ze školy. Mohla ale přestoupit na jiné pražské gymnázium. I když po maturitě zvažovala studium medicíny, na přání svého otce se nakonec přihlásila na práva.

Během studií se seznámila se svým budoucím manželem Bohuslavem Horákem. Byla původně katolička, ale kvůli manželovi přestoupila k Českobratrské církvi evangelické. Už během studií, ale i potom se veřejně angažovala v ženském hnutí,“ doplňuje Oldřich Tůma.

Moudrá a vzdělaná

O zrovnoprávnění žen se zasazovala i v Ženské národní radě, stejně jako v Československé straně národně socialistické, do které vstoupila v roce 1929.

Spřátelila se tam třeba s Marií Machovcovou, jak pro projekt Paměť národa vyprávěla dcera paní Machovcové Radka Křivánková„Byla to moudrá žena. A vzdělaná. A pak přišlo období, kdy se to nesmělo říkat.“

Milada Horáková se taky zajímala o život mládeže a sociální problematiku. Angažovala se i v Československém červeném kříži.

Mateřství

V roce 1933 se manželům Horákovým narodila dcera Jana. Ta ve vysílání Radiožurnálu před lety vzpomínala na to, jak se její maminka snažila skloubit veřejné aktivity a rodinný život: Vždycky byl po ruce táta, který se mi věnoval, a moje teta. Ale máma kdykoli měla jenom trochu času, se mi věnovala taky.“

Čtěte také

Podobat se jí prý začala až ve starším věku. „V mladším věku jsem byla víc podobná tátovi. A možná teď v poslední době se u mě projevuje zájem o politiku, ale to je asi tak všechno. Rozhodně bych nedovedla být tak statečná jako byla ona,“ přiznává Jana Kánská.

Statečnost projevila Milada Horáková už za druhé světové války, kdy se účastnila protinacistického odboje. V srpnu 1940 ji zatklo gestapo. Tehdy si u soudu poprvé vyslechla rozsudek trestu smrti.

O osudech Milady Horákové v období Protektorátu se více dozvíte v úterním dílu seriálu. Poslouchejte Ranní Radiožurnál krátce před devátou hodinou.

autoři: Lucie Korcová ,
Spustit audio

Související