SERIÁL

3) „Vybrali si ji, protože byla žena.“ Poprava Milady Horákové měla být zastrašujícím trestem

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vazební fotografie Milady Horákové

Na lavici obžalovaných usedlo v květnu 1950 celkem 13 členů nekomunistických stran. Mezi nimi také doktorka práv Milada Horáková, ze které se komunisté rozhodli udělat hlavního viníka. 

Proces trval od 31. května do 8. června. Předcházelo mu víc než půl roku výslechů. Celý materiál má 20 tisíc stran. Obsahuje také výpovědi zatčených, dodává historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek. 

„Podle datace na nich můžeme dokumentovat i posun ve výpovědích. V případě Milady Horákové spíše než že by se výpovědi nějak fakticky odlišovaly, tak se odlišují interpretací a otázkami, které vyšetřovatelé pokládají a kam chtějí vyšetřovaného těmi otázkami přivézt,“ ukazuje.

Vykonstruovaný proces

Klíčovou roli sehráli při přípravě procesu sovětští poradci, kteří přijeli do Prahy. Prosadili metody ze Sovětského svazu, které se tam uplatnily už ve 30. letech v době stalinistických procesů. Nutili obžalované, aby se přiznali k věcem, které nespáchali, a aby se učili výpovědi nazpaměť. 

Seriál o Miladě Horákové si poslechněte každý den od pondělí do neděle vždy v 8:50 ve vysílání Ranního Radiožurnálu.

Jejich metody popisovala pro projekt Paměť národa Marta Jurková, dcera Františka Přeučila, který byl v procesu s Miladou Horákovou odsouzen na doživotí: „Co deset minut je budili, aby zlomili osobnost člověka natolik, že začne opakovat to, co mu nutí, aby odpovídal a přednášel.“

Milada Horáková ale dál bojovala. Vyšetřovatelé do jejích materiálů napsali, že stále oponuje. Nechtěla totiž papouškovat předem připravené odpovědi.

„Jako říkat ‚ten zrádce Zenkl’ a ‚západní imperialisté’. I u soudu vidíme, že se těmto označením brání, protože to byl především konstrukt. To, jakým způsobem byla ta činnost interpretována, vyvolávalo dojem mnohem intenzivnější a nebezpečnější záškodnické činnosti, než jaké se obvinění skutečně dopouštěli,“ říká historik Jan Synek.

Exemplární trest

Komunisté chtěli exemplárně potrestat představitele opozice. Rozhodnutí postavit do čela údajného spiknutí Miladu Horákovou vykrystalizovalo podle Jana Synka až v průběhu vyšetřování. Důvodem byly především její kontakty v zahraničí.

„Zároveň zde opravdu sehrálo roli to, že to byla žena a že komunistický režim měl zřejmě v plánu postavit do čela toho procesu ženu a skutečně ji následně popravit. Aby zastrašující účinek splnil svůj účel.“

Tragické divadlo zakončila závěrečná řeč prokurátora Josefa Urválka. Tresty smrti pro Miladu Horákovou, Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandru, pro další doživotí nebo mnohaleté vězení.

Ti, kteří je soudili, ani v pozdějších letech neprojevili lítost. Právě o nich bude další díl seriálu. Poslouchejte Ranní Radiožurnál ve čtvrtek krátce před devátou hodinou.

Odebírat podcast

Související