Komunističtí prokurátoři obžalované ponižovali, zostouzeli a bez skrupulí navrhovali tresty smrti

25. června 1950 zbývaly Miladě Horákové dva dny života. Těžko odhadovat, o čem přemýšleli ti, kteří nevinou ženu poslali na šibenici. „Soudci přitom měli na výběr, jestli se chtějí zapojit,“ upozorňuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek.

Kariérismus nebo ideologie?

Ve velké většině případů to byla otázka spíše kariérismu a snahy o sebezviditelnění než ideového přesvědčení. Odlišné byly podle historika Synka pohnutky v případě prokurátorů Josefa Urválka a Juraje Viesky.

Čtěte také

Rodina, která se nechtěla nečinně dívat na zlo. S Danielem Anýžem o osudu dcery Milady Horákové

„Minimálně Vieska byl komunistou už v období první republiky. U něj ty ideové důvody skutečně převládaly. Josef Urválek se stal nejvýraznější tváří politických procesů 50. let,“ říká historik Synek, podle kterého patří Urválkova vystoupení mezi jedna z nejdemagogičtějších, jaká kdy viděl.

„Když se během pražského jara v roce 1968 znovu otevřel případ Milady Horákové a dalších obětí komunistických soudů, Urválek vinu nepřiznal,“ připomíná historik z Ústavu pro Soudobé dějiny Oldřich Tůma. Prokurátor tvrdil, že tehdy byla taková politika a že to tak po nich chtěli. Všemu prý věřil a jednal v intencích stranických instrukcí.

Za smrt Horákové nemůže jen Urválek

Čtěte také

iROZHLAS

Během okupace byla odbojářkou i vězeňkyní. Po válce čekaly Miladu Horákovou jen čtyři roky svobody

Josef Urválek zemřel v roce 1979 – údajně spáchal sebevraždu. „Podíl na smrti Milady Horákové měla i dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Písařka právního oddělení Ústředního výboru KSČ a absolventka pochybné instituce – Právnické školy pracujících,“ vysvětluje Oldřich Tůma.

V roce 2008 byla za spoluúčast na justiční vraždě odsouzena k šesti letům vězení. V prosinci 2010 jí prezident Václav Klaus udělil milost. Zemřela o čtyři roky později ve věku 93 let a o vině odsouzených do konce života nepochybovala.

To, jak celý proces vnímala veřejnost, ovlivnila i média. Právě o úloze rozhlasu a tisku se dozvíte v pátečním dílu seriálu S hlavou vztyčenou. Poslouchejte Ranní Radiožurnál krátce před devátou hodinou.