S hlavou vztyčenou

Komunističtí prokurátoři obžalované ponižovali, zostouzeli a bez skrupulí navrhovali tresty smrti

Prokurátoři Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová-Polednová nebo předseda soudního senátu Karel Trudák. Ponižování obžalovaných a až herecké výkony během soudního líčení, to byly praktiky těch, kteří stojí za justiční vraždou Milady Horákové. Nikdy neprojevili lítost nad tím, co udělali.

25. června 1950 zbývaly Miladě Horákové dva dny života. Těžko odhadovat, o čem přemýšleli ti, kteří nevinou ženu poslali na šibenici. „Soudci přitom měli na výběr, jestli se chtějí zapojit,“ upozorňuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Synek.

Kariérismus nebo ideologie?

Ve velké většině případů to byla otázka spíše kariérismu a snahy o sebezviditelnění než ideového přesvědčení. Odlišné byly podle historika Synka pohnutky v případě prokurátorů Josefa Urválka a Juraje Viesky.

Čtěte také

„Minimálně Vieska byl komunistou už v období první republiky. U něj ty ideové důvody skutečně převládaly. Josef Urválek se stal nejvýraznější tváří politických procesů 50. let,“ říká historik Synek, podle kterého patří Urválkova vystoupení mezi jedna z nejdemagogičtějších, jaká kdy viděl.

„Když se během pražského jara v roce 1968 znovu otevřel případ Milady Horákové a dalších obětí komunistických soudů, Urválek vinu nepřiznal,“ připomíná historik z Ústavu pro Soudobé dějiny Oldřich Tůma. Prokurátor tvrdil, že tehdy byla taková politika a že to tak po nich chtěli. Všemu prý věřil a jednal v intencích stranických instrukcí.

Seriál o Miladě Horákové si poslechněte každý den od pondělí do neděle vždy v 8:50 ve vysílání Ranního Radiožurnálu.

Za smrt Horákové nemůže jen Urválek

Čtěte také

Josef Urválek zemřel v roce 1979 – údajně spáchal sebevraždu. „Podíl na smrti Milady Horákové měla i dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Písařka právního oddělení Ústředního výboru KSČ a absolventka pochybné instituce – Právnické školy pracujících,“ vysvětluje Oldřich Tůma.

V roce 2008 byla za spoluúčast na justiční vraždě odsouzena k šesti letům vězení. V prosinci 2010 jí prezident Václav Klaus udělil milost. Zemřela o čtyři roky později ve věku 93 let a o vině odsouzených do konce života nepochybovala.

To, jak celý proces vnímala veřejnost, ovlivnila i média. Právě o úloze rozhlasu a tisku se dozvíte v pátečním dílu seriálu S hlavou vztyčenou. Poslouchejte Ranní Radiožurnál krátce před devátou hodinou.

autoři: Lucie Korcová , vla
Spustit audio

Související