S hlavou vztyčenou
Milada Horáková psala před popravou dopisy. Navzdory jejímu přání je ale komunisté rodině nepředali
Připomínáme si den, kdy na komunistickém popravišti v roce 1950 skončila Milada Horáková. A s ní další tři členové nekomunistických stran. Komunistická justice je odsoudila k trestu smrti za údajnou velezradu a vyzvědačství ve vykonstruovaném procesu. Na co myslela Milada Horáková v posledních hodinách života?
Milada Horáková psala před popravou dopisy. Navzdory jejímu přání je ale komunisté rodině nepředali
Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou, musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše.
Čtěte také
Těmito slovy zakončila Milada Horáková poslední dopis věnovaný své rodině. Bylo 27. června 1950 půl třetí ráno.
Nejsem bezradná a zoufalá, nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí. Vyžádejte si dopis, který jsem Vám napsala, a v něm je celý můj odkaz. Je jen pro Vás, alespoň něco v životě, co patří pouze Vám a těm, které mám tolik ráda.
Navzdory jejímu přání ale komunisté dopisy, které napsala, nikomu z rodiny nepředali. Do rukou
Dopisy vyvolávají emoce
Navzdory jejímu přání ale komunisté dopisy, které napsala, nikomu z rodiny nepředali. Do rukou její dcery Jany Kánské se dostaly až po listopadové revoluci v roce 1989.
Seriál o Miladě Horákové si poslechněte každý den od pondělí do neděle vždy v 8:50 ve vysílání Ranního Radiožurnálu.
„Bylo to tak, že jsem přijela, protože jsem se dozvěděla, že dopisy už jsou. Měla je moje teta a po příjezdu jsem se hned zamkla v pokoji a četla jsem si to. Nebylo to veselé,“ vzpomíná Kánská.
V dopisech se Milada Horáková snažila vyrovnat s tím, že opustí své blízké. A co bude její rodina dělat, až ona tady nebude. „Do dneška, když to člověk čte, tak to vyvolává obrovské emoce. A i se nad tím zamýšlí sám, co by v takové situaci dělal, o čem by přemýšlel,“ . říká historik z Ústavu pro Soudobé dějiny Jiří Kocián.
Všichni jsme se modlili
Téměř tři týdny čekala Milada Horáková v cele smrti na vykonání rozsudku. S rodinou se rozloučila večer před popravou. Osudný den, tři hodiny po tom, co zalepila poslední obálku, ji dozorci odvedli na dvůr pankrácké věznice.
Neplačte, neteskněte moc, je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i v nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír.
Milada Horáková
„Můžu vám říct, že když ji vedli, tak jsme si všichni klekli a modlili jsme se. Do smrti na to nezapomenu,” vzpomíná na to ráno pro projekt Paměť národa Marie Chalupová, která si za účast v protikomunistickém odboji odseděla 8 a půl roku.
Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra byli popraveni v půl šesté ráno. Milada Horáková šla jako poslední. Bylo jí 48 let. Těla oběšených pak nechali komunisté zpopelnit ve strašnickém krematoriu. Co se stalo s popelem, se příbuzní nesměli dozvědět.
Milada Horáková byla popravena 27. června 1950. Poslední okamžiky jejího života připomene další díl seriálu S hlavou vztyčenou na Radiožurnálu.
Související
-
Proces s Rudolfem Slánským
183 magnetických pásek, přes 60 hodin zvuku. To je záznam osmidenního politického procesu s Rudolfem Slánským, který Český rozhlas získal zpět a zdigitalizoval.
-
Před 70 lety komunisté poslali na šibenici Miladu Horákovou
V prvním červnovém týdnu roku 1950 stanula před Krajským soudem v Praze členka Československé strany národně socialistické doktorka práv Milada Horáková.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
