Ploutve pod analýzou. Vědci se snaží vrátit do šumavských vod původní populaci pstruha potočního

Hydrobiolog z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Petr Blabolil právě prochází Vltavský potok u rybí líhně u Borových Lad, aby o nich zjistil podrobné informace.

„Úsek 100 m jsem prošel proti proudu. Tím agregátem jsem ryby omráčil a předal jsem je kolegům ke zpracování. Úsek jsem prošel poprvé, pak ještě jednou, aby se z daného rozdílu dala v tom daném úseku spočítat celková početnost ryb,“ říká hydrobiolog.

Chránit původní populaci

„Každou jednu rybu změříme, zvážíme, zjistíme její zdravotní stav, prohlédneme, případně uděláme fotodokumentaci a u podvzorku pstruhů obecných odebereme část ploutve na genetickou analýzu,“ upřesňuje Petr Blabolil.

Výsledky genetické analýzy jsou zcela zásadní, vysvětluje genetik Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Vojtěch Kašpar: „Je důležité podchytit původní populace a zabránit tomu, aby byly nějakým způsobem ovlivňovány jinými jedinci, kteří do té populace nepatří.“

Některé druhy přírodu oslabují

Čtěte také

Původně opuštěná vodní cesta, teď masivní záležitost. V únoru si připadáte jako na Aljašce, vypráví kapitán. Jak se změnil Baťův kanál?

Tyto informace nasměrují ochránce a rybáře při dalším vysazování pstruhů obecných, doplňuje zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý:

„Pokud se zjistí, že pstruzi jsou schopni přežívat bez našeho zásahu, vysazovat se nebude. Na místech, kde nejsou schopni se rozmnožovat, budeme přidávat tu správnou populaci, čímž podpoříme naše snahy.“

Výskyt pstruha obecného hraje důležitou roli také při záchraně kriticky ohrožené perlorodky říční, dodává jednatel Českého rybářského svazu v Českých Budějovicích Jiří Marek:

Na potočácích, kteří jsou přivezeni odjinud, se nedokážou uchytit glochidie, tudíž není dokončený vývojový cyklus perlorodky. Nám jde teď především o genetickou čistotu, protože jsme zjistili, že druhy, které tu v minulosti nebyly, nám přírodu oslabují.“

Pstruh v době globálního oteplování

Čtěte také

Ropáky vystřídali vodní ptáci. Průzračná voda nového jezera Most přitahuje rekreanty i ornitology

Podpořit v současnosti původní populace pstruhů ve volné přírodě je důležité i z hlediska zachování samotného druhu, uzavírá Petr Blabolil.

„Původní genetické linie jsou nejlépe přizpůsobené na místní podmínky. Pokud se bude dál měnit podnebí vlivem globálního oteplování, tak právě oni mají největší šanci se adaptovat a přetrvat pro další generace.“

O výsledcích výzkumu se dozví nejen odborníci, ale také veřejnost. Lidé můžou svědci diskutovat na přednáškách a vzdělávacích akcích.