Herec Martin Hofmann: Černobílého panáka hrát nechci. Musím si za rolí stát

Teď je rok 2025, je prosinec, máte před premiérou snímku Dream Team – tedy splněný sen Jakuba Prachaře, můžeme říct?

Zřejmě je to tak, ano.

On se zamiloval do příběhu, tuším, španělských basketbalistů, zdravotně postižených, kteří zas nebyli tak zdravotně postižení.

Ano, tak trochu namíchali tým.

Vzal své alter ego Petra Kolečka a vznikl tento film, kam vás obsadili do role trenéra basketbalového mužstva, který má syna s Downovým syndromem. Máte tam knírek. Mně by zajímalo, proč tam máte knírek? Ptal jste se jich na to?

Čtěte také

Scenárista Petr Kolečko: Seriál Most! je postavený na humorných paradoxech

Heleďte, hledali nějaký detail. Já jsem měl tehdy ještě vlasy, asi.

Ne, že byste byl lysý. Jste ostřihaný kvůli další roli, že?

To je sice pravda, ale já jsem si to nechal.

Vy jste do toho vložil i svoje nápady. Ten trenér mohl být taková černohumorná postava, kdyby zůstalo jen u začátku, kdy se vedou diskuse, jaká ta postava vlastně bude. Když vy si usmyslíte, že byste chtěl, aby byla ještě trochu jiná než černobílá, jak ty ostatní přetlačujete?

Mluvíme spolu. My jsme měli s producentem a režisérem třeba dvanáctihodinovou schůzku nad scénářem, která končila v půl druhé ráno. Pak jeli zpátky do Bratislavy a museli jsme se sejít znova, protože jsme se dostali jen do půlky scénáře. Takže se to musí prodiskutovat.

Musíme dojít ke shodě, než jdeme točit, protože pak se na place přetlačovat a vysvětlovat – tam už se spěchá, tam už se valí, tam se jede natáčecí plán. Na to, abyste se půl hodiny sekli a začali se argumentačně přetlačovat, to je velmi nešťastné, když se to děje na place.

Čtěte také

Ve svém věku už energii cílím jen tam, kam je potřeba. Na jevišti je to výhoda, říká herečka Halka Třešňáková

To je ještě ten čas, kdy jim to můžete hodit tzv. na hlavu. Udělal jste to někdy?

Ano, samozřejmě.

Fakt?

Jo. Prostě když vidíte, že ke konsensu nedojdete, a teď si představíte, co ten film ve vašem životě je, jak bude ten měsíc a půl vypadat a že se máte intenzivně věnovat něčemu, co nepodepisujete nebo kde si nepřipadáte přirozeně a funkčně, tak to je lepší to nedělat. Já nikomu nenutím svoji ideu, já ji nabízím. Buďto se to potká, anebo ne.

Já jsem nějakého černobílého panáka hrát nechtěl. Já jsem chtěl, aby ten trenér nebyl jenom uřvaný hovaďák, ale chtěl jsem, aby to byla i dojemná postava. Abyste chápali, že to nemá tak jednoduché, že to je chlap, který má nějakou osobnostní statečnost a srdce.

Lákavé Rio

Máte na sobě triko Rio de Janeiro, kde se část filmu odehrává a kde se natáčela. Což byla asi jedna z vašich podmínek?

Nebyla to podmínka. Oni mě na to nalákali. Já jsem ještě nečetl scénář, ale slyšel jsem, že se jede do Ria. Já jsem tehdy byl z Ria asi pět měsíců zpátky, takže jsem si říkal, že už jsem tam dlouho nebyl, to je pravda.

Říkal jsem producentovi, ale spíš v žertu: Juraji, jestli to natáčení přetáhneš někam do Španělska nebo do Maroka, tak na to zapomeň. Prostě to musí být Rio.

Proč to muselo být Rio? Co vás tam táhne?

Zaprvé jsme se o nějakou olympiádu opřít museli, protože jako trenér ten basketbalový tým dostanu na olympiádu. Takže je jasný, že to muselo být Rio – chápu, mohla to být Barcelona, mohly to být Atény, asi ne Sydney kvůli vzdálenosti.

Čtěte také

Vojtěch Vodochodský: Svoboda slova je pořád téma. A Vlny taky

Peking?

Beze mě. Ale dát si Rio, prostě úžasné město. Na to když namíříte kameru, tak hraje s vámi. To bude taková paráda v kině, až se na velkém plátně ukáže to město. To není, jako když si to otevřete na laptopu. A ještě kamera Martina Žiarana je vyprávěcí, nádherná, takže to bude pokoukání.

Vy už jste s ním spolupracoval ve Vlnách, ne?

Ve Vlnách, poslední dobou často. My jsme dělali s Petrem Bebjakem pro Českou televizi třídílnou nebo dvoudílnou sérii, jejíž jméno vám teď neřeknu, protože jak jsem vám říkal, jsem opravdu trochu na dementa po dvou hodinách spánku... jo, Vedlejší produkt se to jmenovalo.

Tak vidíte, dement je pryč.

Ale nevěřil jsem si. Už když jsem na to najížděl, když jsem začal mluvit, tak jsem si říkal: nedáš ten název, nedáš ho. Tak Vedlejší produkt taky dělal Martin Žiaran.

Snese Martin Hofmann v roli detektiva Larse srovnání s Jeanem Reno? O čem bude jeho druhá premiéra v příštím roce? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Jana Pokorného.