Juchelka: Stát by měl proti růstu cen pomoci plošně. Náklady by mohl hradit z dividend ČEZ

Přestože podle dat Českého statistického úřadu dál výrazně rostou náklady spojené s bydlením, o státní příspěvek na bydlení žádá o čtvrtinu méně domácností než před pěti lety. Čím to je? Jaká opatření na kompenzaci rostoucích nákladů navrhuje opozice a kolik by stála? A co si opozice slibuje od sněmovních obstrukcí? Tomáš Pancíř se ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ptal Aleše Juchelky, místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO a stínového ministra práce a sociálních věcí.

V březnu vyplatily úřady příspěvek na bydlení 168 tisíc žadatelů, přitom podle dat z projektu Českého rozhlasu a PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení by teoreticky nárok měla mít každá pátá domácnost v Česku. Proč podle vás příspěvek na bydlení nefunguje?

Nefunguje z toho důvodu, že buď je příliš malý pro ty, kteří očekávají nějakou pomoc od státu. Poněvadž když si rozkliknete například kalkulačku, kde můžete vypočítat příspěvek na bydlení u různých příjmových skupin a u různého druhu bydlení – například u bydlení v osobním vlastnictví nebo družstevního a tak dále – plus samozřejmě tam hraje roli to, čím topíte, tak třeba zjistíte, že máte nárok pouze třeba na 140 nebo 200 korun.

Čtěte také

Některým rodinám se nevyplatí přicházet si pro takovou pomoc. Je to administrativní zátěž – vyplnit úvodní čtrnáctistránkový formulář a poté dokládat příjmy a náklady na bydlení co tři měsíce.

To číslo je dle mého názoru hrozivé – z 20 % domácnosti, které mají na to nárok, to skutečně využívají pouze 4 % z těch, kteří na příspěvek na bydlení dosáhnou. Domnívám se, že bychom měli právě tady těmto lidem pomoci i z jiné stránky, poněvadž ta inflace je prostě hrozivá a růst cen vlastně všeho okolo nás, potravin a pohonných hmot, energií a v tuto chvíli samozřejmě také díky navyšování úroků centrální banky i hypoték, je opravdu enormní a pro rodiny zatěžující.

Kdybyste nebyl stínovým, ale opravdovým ministrem práce a sociálních věcí, co byste s tím teď dělal?

V tuto chvíli bych přemýšlel o plošné pomoci. Tu má vlastně 24 států v Evropě a není to vlastně žádný problém. V tuto chvíli potřebujeme opravdu čelit těmto krizím ihned. To znamená, že by to byla plošná pomoc všem domácnostem v Česku. Dočasně…

To znamená na jak dlouho?

My třeba navrhujeme odpuštění obnovitelných zdrojů energie na fakturách za energie na půl roku. To znamená, že samozřejmě se to posouvá jakoby dál v čase, poněvadž jsme se nedostali k projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně.

Nicméně plošná pomoc dle mého názoru například oproti třeba té skoro plošné pomoci této vlády je v rámci pětitisícového příspěvku dle mého názoru i levnější. Poněvadž když budeme testovat 1,1 milionu domácností pro pětitisícový příspěvek, tak to opravdu zahltí úřady práce.

Domnívám se, že náklad na to, abychom vyplatili 100 % například všech dětí, nebude o nic málo vyšší než administrativní náklady právě na tuto testovanou dávku.

Tato plošná pomoc, nebyl by to další proinflační tlak?

Do jisté míry můžeme říct, že pravděpodobně ano. Ale vidím, že spousta odborníků se neshodne na tom, co vlastně tu třetí nejvyšší inflaci, kterou v tuto chvíli v Evropě máme a máme ji nejvyšší od roku 1993, způsobuje. Někteří říkají, že to není třeba rozhazování minulé vlády, že to není covidovou situací, že to není touto válkou na Ukrajině, ale že to je například politikou centrálních bank obecně všude.

Dobře, ale kdybyste teď podpořili všechny domácnosti v ČR, to znamená, dali peníze i těm, kteří šetřit v tuto chvíli vůbec nemusí, není tam nesporné, že by to vedlo ještě k vyšší inflaci?

Čtěte také

Já se domnívám, že ne. V tuto chvíli musíme jednoduše pomoci, protože ti lidi se dostávají na hranice možností.

Máte spočítáno, kolik by ta plošná pomoc, o které jste mluvil, stála?

Pokud se týká odpuštění poplatků občanům a zaměstnavatelům za obnovitelné zdroje, tak to bychom rádi financovali z modernizačního fondu. To je 19 miliard korun. Potom chceme prosadit zastropování cen emisních povolenek, a to na úrovni Evropské rady. To je 5 miliard korun.

A celé by se to mohlo pokrýt například z dividend ČEZu. A říkáme to velmi otevřeně, poněvadž tuším, že v tuto chvíli to znamená 28 miliard zisku za první čtvrtletí. Takže si myslím, že tento stát by mohl pokrýt de facto část těchto nákladů právě z toho, že vlastníme částečně jako stát tuto energetickou společnost.

Jaká další opatření opozice v boji s růstem cen navrhuje? Jak reálné je prosadit je ve sněmovně a kolik by dohromady stály? A co si opozice slibuje od sněmovních obstrukcí? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s Alešem Juchelkou.

autoři: Tomáš Pancíř , and
Spustit audio

Související