Jeseníky, Valencie, Texas. Lepší planá výstraha než povodně a katastrofa, vysvětluje šéf ČHMÚ

Po včerejším jednání Ústřední povodňové komise mluvili ministři o tom, že podle modelů může napršet v Beskydech až 150 litrů na metr čtvereční, a následně, že hrozí vzestup hladin. Víte, kolik tam do této chvíle napršelo?

Předpokládali jsme, že celkové úhrny budou někde mezi 100 až 150 litry na m². Celkové úhrny jsou na spodní hranici tohoto intervalu, přičemž celá srážková epizoda v Beskydech končí právě v těchto chvílích.

Čtěte také

Povodně nejsou. Lepší nenaplněná výstraha, než aby živel přišel bez varování, říká hydrolog Daňhelka

Co se stalo, že to dopadlo jinak, než jste předpovídali? Co bylo jinak?

Stalo se, že se celý systém posunul zhruba o 40 až 50 km východněji, takže srážky, které měly v intenzivním množství vypadávat právě na návětrných stranách Beskyd, vypadávaly v menším množství nad Žilinou. Stačí, aby se někde na východě Ukrajiny trošičku změnilo tlakové rozložení, a celý systém se posune.

Jakou roli v aktuální situaci sehrálo to, že dešťům předcházelo sucho?

Poměrně velkou. Riziko přívalových povodní je vždy do značné míry ovlivněno nejen orografií, ale i mírou nasycenosti terénu. Tím, že v této oblasti poměrně dlouho panovalo srážkově podnormální období, půda byla schopná vstřebat naprostou většinu srážek.

To samé se stalo i loni. Bohužel po první vlně srážek, kterou byla půda schopná zachytit, přišla druhá vlna, která pak stékala povrchovým odtokem do vodotečí a způsobovala povodňové stavy.

Nemyslíte si, že byla chyba vydat včera výstrahu a spustit zasedání Ústředního povodňového štábu a tak dále?

Čtěte také

Dvě třetiny Česka trápí neobvyklé sucho. „Nejde o ostrovní událost, sucho nyní postihuje velkou část střední Evropy,“ upozorňuje expert

Byť se to může jako chyba jevit, myslím si, že to chyba nebyla. Různé meteorologické služby mají různé parametry. Třeba Météo-France říká, že chce mít méně než čtyři procenta případů, kdy nastane nějaká extrémní situace, a oni výstrahu nevydají. A naopak, že chtějí mít méně než 20 procent případů, kdy vydají výstrahu, a ono k tomu nedojde. Takže z tohoto pohledu to bylo dobře.

Navíc se modely na rozdíl od loňské situace významným způsobem mezi sebou neshodovaly. Švýcarský model předpokládal, že v Beskydech spadne až 400 mm srážek. Naopak model Evropského centra pro střednědobou předpověď odhadoval okolo 50 mm. Aladin ukazoval 100 až 150 mm. To byla fakta.

Je ale třeba si uvědomit, že o vydání výstrahy vždycky rozhodují lidé. A ti jsou pod vlivem toho, co se odehrává v celém světě. Ať už to byla loňská povodňová událost v Jeseníkách, následné povodně ve Valencii s ohromným množstvím obětí nebo teď situace v Texasu.

Navíc do toho vstupuje to, že jsou prázdniny a že probíhají dětské tábory. I tam, kde by nikdy nemohl stát žádný dům, je v tomto období spousta lidí, včetně dětí. Rozhodně jsme tedy nechtěli vůbec nic podcenit. Proto si myslím, že rozhodnutí vydat výstrahu, aktivovat celý systém a kontaktovat všechny vedoucí táborů bylo dobré. Navíc máme zpětnou vazbu, že to vedoucí dětských táborů ocenili...

Čtěte také

Horka lámou rekordy. Vlny veder jsou nový normál. Budeme se muset přizpůsobit, varuje klimatoložka

Vydáváte výstrahy před silnými dešti, před suchem, před vedrem, před bouřkami, před větrem, před povodněmi. Jenom za poslední týden byla vydána výstraha před deštěm a možnými povodněmi. Předtím v neděli jste varovali před bouřkami a možnými přívalovými dešti. A ještě předtím platila výstraha před vedrem a možností požárů. Není výstrah až moc?

Může se to tak zdát. My ale samozřejmě provádíme pravidelně hodnocení úspěšnosti vydaných výstrah a s úspěšností vydaných výstrah se pohybujeme na úrovni 80 až 90 procent. Nevydaných výstrah na jevy, které nakonec nastaly, máme výrazně méně než deset procent. Není to ale samozřejmě jen o orografii a o tom, že máme k dispozici výsledky modelů, ale také o důvěře veřejnosti v systém...

Jak moc běžné je, že by se předpovědi jednotlivých modelů rozcházely? A kdy při předpovědi počasí začne pomáhat umělá inteligence? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.