Výpadek proudu byl hlavně souhrou okolností. Se španělským blackoutem se nedá srovnávat, míní odborník
Okolnosti rozsáhlého výpadku elektřiny ve velké části republiky se začínají vyšetřovat. Co o příčinách blackoutu víme už teď? Proč se rekonstrukce vedení, na němž došlo k pádu vodiče, odkládala deset let? Vladimír Kroc se ptal Michala Macenauera, odborníka na přenosové sítě a ředitele strategie poradenské společnosti EGÚ.
V souvislosti s rozsáhlým blackoutem v jižní Evropě na konci dubna jste řekl, že česká síť je proti riziku výpadku elektrického proudu takového rozsahu zajištěna velmi dobře. Stále si za tím tvrzením stojíte?
Stále si za tím tvrzením stojím, ale samozřejmě to má určitá ale. Chtěl jsem tím říct, že je zajištěna dobře vzhledem k tomu, co je dneska už obvyklé v některých zemích na západ nebo na jih od našich hranic. Je pak vždycky jenom otázkou souhry okolností, že v nějaké zemi v nějakém okamžiku k něčemu takovému prostě dojde.
Čtěte také
Obecně ale platí, že elektrizační soustavy celé Evropy tím, jak se dekarbonizuje, snižují svoji stabilitu, kterou měly desítky let předtím. Ony byly prostě budovány jinak, byly budovány pro větší zdroje. A teď část spotřebovávání té stability nebo jakési zásoby bezpečnosti je otázkou decentralizace. Část je otázkou i toho, že ty nové zdroje, které nahrazují velké centrální zdroje, mají ne úplně vhodný provoz. Mají různé charakteristiky, které prostě těžko nahrazují ty zdroje uhelné, plynové nebo jaderné.
Čtěte také
Co přesně se tedy podle vás v pátek 4. července odpoledne odehrálo? Naplnila se definice blackoutu? I o tom se totiž vášnivě diskutuje.
Tak to je pouze terminologická hra. Já bych řekl, že na části území asi ano, protože tam skutečně nebýt toho, že byl den, tak byla tma. Několik set tisíc odběratelů bylo bez elektřiny, bez proudu. Nicméně nebyl to totální rozpad soustavy a z pohledu závažnosti to nebylo srovnatelné třeba s tím španělským blackoutem. I ty příčiny, proč se to stalo, byly poněkud odlišné.
Čtěte také
Všechno začalo drátem spadlým na zem. Takto jednoduchá příčina to může být.
Takto jednoduchá příčina to může být. Nicméně podíváme-li se na to trošku sofistikovaněji, tak už to zaznělo mnohokrát, dokonce i ten itinerář toho, co se stalo, je známý. Já se to pokusím teď trošku rozdělit.
Havárie se objevily v místech, kde došlo k odstávkám.
V době, kdy se to stalo, tady byly neblahé okolnosti, nicméně nebyly havarijní. Byl to letní stav relativně nízkého zatížení, i když na poměry let minulých to zatížení bylo poněkud vyšší, bylo srovnatelné asi s rokem 2021. A ve výrobě bylo relativně málo už přirozeně regulujících zdrojů, to znamená uhelných a plynových.
Samozřejmě letní období využívají provozovatelé sítí vždycky na to, že odstavují některá vedení, která díky tomu nižšímu zatížení nejsou tolik využita, a jdou do opravy. Takže bylo několik plánovaných odstávek. To se prostě nedá jinak udělat, než někdy nějaké vedení odstavit a opravit. A ty havárie, které se nakonec projevily, se objevily v místech, kde právě došlo k takovým odstávkám.
Čtěte také
Skutečně tou prvotní iniciační příčinou byl pád AlFe lana. Do té chvíle fungoval princip N minus jedna.
Tady by asi si zasloužilo vysvětlit, že pravidlo N minus jedna znamená, že soustava musí být neustále ve stavu, aby výpadek jednoho libovolného prvku nezpůsobil šíření poruchy a pád soustavy. Proč nebylo naplněno, když se jím zaštiťuje ČEPS?
ČEPS se jím zaštiťuje právem. Až do chvíle, než padlo vedení V411, respektive jedna jeho fáze, a tím se celé to vedení vypnulo, tak pravidlo N minus jedna bylo splněno. Myslím si, že tady je absolutní jistota, že takové pravidlo je vždy splněno, ČEPS si nikdy netroufne provozovat soustavu bez splnění tohoto pravidla.
Nemusela to být takto rozsáhlá havárie, kdyby k tomu nebyly nevhodné okolnosti.
Nerozumím tomu, protože ve chvíli, kdy spadne jeden drát, už to přestává fungovat.
N minus jedna platí tehdy, když vám vypadne jeden prvek. Ten jeden prvek bylo právě to vedení V411. Kdyby se nestaly další věci, tak ta soustava běžela dál.
Čtěte také
Ona dokonce v tom N minus nula už proto, že vypadl ten jeden prvek, fungovala asi osm minut. Potom došlo k něčemu, co ji položilo. Ale zase je to souhra okolností, nemusela to být takto rozsáhlá havárie, kdyby k tomu nebyly nevhodné okolnosti.
Jaké jsou další okolnosti, které přispěly k pátečnímu rozsáhlému výpadku proudu? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
České vládní škrty zasáhnou i firmy, které pomáhají na Ukrajině. ,Bez nich jim bude lépe,‘ míní Macinka
-
Zraněné kamarády na misi zachraňoval se střepinou ve tváři, teď bude první muž armádní elity generálem
-
ONLINE: Írán zaútočil na Abú Zabí balistickými raketami. Po útoku je pět zraněných
-
Trump se snaží z Íránu vycouvat. K vyhlášení vítězství ale potřebuje výsledky a ty nemá, míní Klvaňa




