Chystáte se o prázdninách na Balt? Neberte si do moře nafukovací jednorožce, radí místní záchranáři

„Máme v hlavě takovou falešnou představu, že tonoucí člověk křičí, máchá rukama. To je lež, lidé tonou tiše,“ říká Joanna Szulcová z polské Dobrovolné vodní záchranné služby.

Koupališť v Polsku přibývá, střežené pláže jsou pro návštěvníky bezpečnější|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Plážoví záchranáři často vyprávějí, že z vody vytahují tonoucí děti, které se topí jen dva metry od svých rodičů. A ti jsou překvapení: Vždyť to dítě nekřičelo! A to je ono.

„Tonoucí člověk se tak soustředí na dýchání, že není schopný dát znát, že potřebuje pomoc. Často jen takzvaně leze po žebříku – to je pohyb rukama i nohama, kdy se tonoucí chápe vody. Pokud k němu v takovém stavu někdo připlave, aby ho zachránil, tonoucí ho utopí.“

Proto je topícímu se člověku potřeba nejdříve podat pomůcku, která ho nadlehčí. Může to být lehátko, dětský nafukovací kruh, ale i plastová lahev nebo míč. Už to dokáže tonoucímu poskytnout oddech a uklidnit ho.

Čtěte také

iROZHLAS

Přehnojení, sítě duchů i zlaté řasy. V Baltském moři se rozšiřují mrtvé zóny, první obětí jsou tresky

Pozor na nafukovačky

Joanna je záchranářkou už patnáct let a vodní záchranářství i vyučuje. Vyjíždíme společně na zásahovém člunu z gdaňské maríny na otevřené moře. Po levé ruce máme místní pláž. Zatím je na ní klid, ale kolem poledne se začne široký písčitý pás plnit a lidé na něm se budou chtít bavit různě, třeba i na obřích nafukovacích plameňácích, donutech nebo jednorožcích.

„To je móda, co k nám dorazila ze Středozemního moře. Jsou to hračky, které byly navržené do bazénu. Tam si na nich hezky posedíte, ale na moři třeba dnes vane vítr od břehu, díky tomu je hladina krásně hladká a nafukovačky po ní skvěle kloužou. To pak stačí málo, poryv větru, a ta hračka přestane být v dosahu záchranářů,“ varuje záchranářka.

Tonoucí potřebuje předmět, který by ho nadlehčil. Když není k dispozici plovák, pomůže i prázdná plastová láhev|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Nebezpečné je v takové chvíli zkoušet se zachránit skokem do vody. Rozehřáté tělo totiž ve studené vodě může utrpět teplotní šok.

„Takový rozehřátý člověk má malé šance na záchranu. Termický šok je tak silný, že způsobí velmi silnou křeč svalů. Člověk najednou není schopný pohybu, stahuje se hrtan. Pětina utonulých nemá v plicích vodu,“ popisuje Joanna z vlastní zkušenosti, že tonoucí nejsou schopní se v šoku ani nadechnout.

Členové polské Dobrovolné vodní záchranné služby hlídkují na Baltu i na jezerech a koupalištích|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Přitom stačí zabezpečit nafukovací hračky provázkem ukotveným na pláži.

Zrádné mořské proudy

Studená voda je také jedním z důvodů, proč záchranáři můžou uzavřít pláže. Do Baltského moře totiž pronikají vodní proudy, které vodu dokážou velmi rychle ochladit klidně na 10 °C. A nebezpečné jsou i zpětné proudy.

„Můžeme mít zpěněnou vodu nalevo i napravo a uprostřed bude hladina hladká. Kam půjdete? Bude vás to lákat doprostřed, ale tak vypadá zpětný proud, a s tím se nedá bojovat,“ zdůrazňuje Anna.

Čtěte také

Překvapení u ústí Baltského moře: v Polsku žije kolonie tuleňů. Jejich největším nepřítelem je člověk

„Když se rozhodnete plavat do Švédska, tak poletíte jak Michael Phelps, ale když se budete chtít vrátit, voda se promění v pudink. Možností je nechat se tím proudem vynést na místo, kde zeslábne, ale to může být klidně dva kilometry od břehu,“ upozorňuje členka polských dobrovolných vodních záchranářů.

A varuje i před vlnami na Baltu. Nejsou sice velké, ale jsou silné, chodí rychle za sebou a dokážou člověka semlít.

Smrt má jméno alkohol

Největším prohřeškem je ale podle Joanny nenošení záchranných vest na vodních atrakcích, i když jde například jenom o projížďku na kajaku nebo veslici. Jenom v loňském roce polští záchranáři zaznamenali několik tragických případů, kdy třeba rodiče utonuli, když se snažili zachránit dítě, které vypadlo z loďky. Neměli ale záchranné vesty.

Velkou hrozbou je taky alkohol. Ten stojí za 90 % příčin utonutí na vodních plochách nejen v Polsku. Na sluníčku přitom stačí jediné pivo.

Vyhledávanou destinací jsou i bazény u Krakova|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

„My nemůžeme trestat, můžeme jenom žádat a napomínat. Ale je potřeba mít na paměti, že záchranáři nejsou od toho, aby vám kazili dovolenou. Oni opravdu zachraňují životy. To, jestli se z dovolené vrátíme s celou rodinou v pořádku a plni hezkých zážitků, je pouze na nás,“ zdůrazňuje Joanna Szulcová.

V Polsku každoročně přibývá střežených pláží. Ty mají nejen tu výhodu, že jsou udržované, mají garanci dna a dno je čištěné od nebezpečných předmětů. Ale také na nich slouží záchranáři, kteří v případě nebezpečí dokážou velmi rychle zakročit a jejich záchranná akce většinou končí dobře.