Lotyšské pivo? „Nerozumíme Guinessu a nemáme rádi belgické kyseláče.“ Lotyši nejradši světlý ležák
Když Muzeum piva Aldaris v lotyšské Rize v roce 2015 otevřelo návštěvníkům své dveře, bylo prvním pivním muzeem v Pobaltí. Po deseti letech už není jediné, ale dál zůstává věrné svému poslání – ukázat, že řemeslné pivo k životu v Pobaltí patří stejně jako nevyzpytatelné počasí. A protože v areálu funguje také pivovar, snaží se jeho pivní sommelier Edgars Magons přesvědčit Lotyše, že lepší než levné pivo, je chutné pivo.
„Byl rok 2016 a já pracoval v baru a o pivu jsem tehdy nevěděl nic. Dokázal jsem namíchat cubalibre, ale nerozumněl jsem ani rumu, ani whiskey, bourbonu. Ale chtěl jsem o tom všem vědět víc a začal se vzdělávat. Četl jsem, hledal recepty, experimentoval, ochutnál. Fascinovalo mě to a po třech letech jsem byl schopný předávat své znalosti jiným barmanům.
Z barmana pivním sommelierem
V té době se na bar, kde jsem pracoval, obrátil pivovar Aldaris a nabídl jim pro mě studijní stáž. Že by mě naučili víc o pivu. A v baru řekli: ,Jasně, vezměte si ho!‘“ Pivovarník a pivní sommelier Edgars Magons se směje, když popisuje, jak začala jeho láska k chutím i procesu výroby piva.
„Lotyšské ,Al‘ znamená pivo a ,daris‘ je ten, kdo ho vaří. Takže náš pivovar Aldaris se vlastně jmenuje Pivovarník,“ popisuje s tím, že ke svému současnému názvu pivovar přišel až v minulém století, kdy po deklaraci nezávislosti sílil ve společnosti tlak na to, aby se vše jmenovalo lotyšsky.
Historie pivovaru ale sahá mnohem dál. Ještě do dob, kdy bylo Lotyšsko součásti carského Ruska a úředním jazykem byla němčina. „Náš pivovar otevřel v roce 1865 Joachim Dauder, což zní německy, ale byl to Lotyš. Nicméně tehdy pojmenoval pivovar Waldschlössen – Lesní zámeček. Dodnes se tak jmenují naše piva – jen lotyšsky – Mežpils.“
Došlo to tak daleko, že v červnu máme v Lotyšsku největší událost nazvanou Līgo – třídenní festival, kdy všichni rozdělávají ohně a všichni pijou pivo. Všichni!
A hned upozorňuje na nápadnou podobnost s jiným významem a sice s pivním stylem pils nebo pilsner, tedy s pivem plzeňského typu. „V tom roce 1865 to byl jen malý pivovar. Ale pak pivovar převzal Adolf von Bingner, což už byl Němec, navíc z bohaté rodiny, a ten všechno změnil. To on rozbudoval areál pivovaru do dnešní podoby.“
Lotyšský Oktoberfest
O tom všem se bavíme u měděných kotlů, které jsou součástí budovy pivovaru – a dnes i muzea – od roku 1938. Přestože jsou součástí expozice, dodnes jsou funkční. Dodnes v nich vaří pivo. Prostory muzea se pak dál rokládají ve sklepení, kde se výstava věnuje obecné historii piva i přímo spojení piva s Pobaltím. A podle Edgarse Magonse je to velmi silné spojení:
„V Pobaltí máme velmi silnou tradici pivovarnictví. Nepěstujeme hroznové víno, naše podnebí je na to příliš chladné, máme málo sluníčka. Ale! Máme skvělé klima pro pěstování obilnin – ječmene a pšenice. Když se u tebe nečemu daří, proč to nevyužít? Došlo to tak daleko, že v červnu máme v Lotyšsku největší událost nazvanou Līgo a to je třídenní festival, kdy všichni rozdělávají ohně a všichni pijou pivo. Všichni!“
Přirovnává ho k bavorskému Oktoberfestu, jen v komorních lotyšských podmínkách, který je navíc protkaný regionálními zvyklostmi spojenými s letním slunovratem.
Nejlepší je světlý ležák
Dodnes prý také platí, že si stále mnoho Lotyšů vaří své vlastní tradiční domácí pivo. „Zvlášť když vyjedeš do východní části Lotyšska, mnoho tamních obyvatel dodnes vaří vlastní sladové nápoje, vlastní kvas. Postupují podle starých často rodinných receptů. Ale to vaří doma, není to určené k prodeji.“
V souvislosti s Pobaltím je často spojovaný pivní styl Baltic Porter. To jsou tmavá, silná piva, chutnající díky sladu po čokoládě nebo kávě. Tak se ptám, zda je to v Lotyšsku oblíbený pivní styl. Edgars Magons se trochu rozpačitě usmívá a v obklopení různých pivních ingrediencí nakonec přiznává tvrdou pravdu.
„Měl bych říct dvě věci. A doufám, že se nikdo nebude zlobit, ale úplně upřímně – Lotyšsku se nejlépe prodává světlý, filtrovaný levný ležák“ směje se s tím, že koncernové pivo je zkrátka dostupné všude a také nejychleji z polic v obchodech mizí.
„A druhá věc... Lotyši dávají přednost sladším pivům. Nevím proč, ale úspěch mají jantarová piva, která jsou karamelovější, nebo New Engald IPA, Hazy IPA. Ale nerozumíme irskému Guinnessu, nerozumíme belgickým kyseláčům, nejsme Němci, takže nefandíme pšeničnému pivu. To je asi klíč k chutím Lotyšů,“ popisuje pivovarník a sommelier pivovaru Aldaris.
Krásné baňaté kotle v prostorách muzea sice jsou stále v provozu a už skoro 100 let slouží vaření piva, ale hlavní varna pivovaru je dnes zasazená do světlé, vkusně zrekonstruované budovy navazující na muzeum. Stojí v ní i dvanáctitisícilitrové fermentační nádoby, ve kterých si pivo po přidání kvasinek žije vlastním životem dva až tři týdny.
Blíží se zima, a tak v jedné z nádrží právě připravují kávový staut s kávou praženou přímo v Lotyšsku. „Moc se na to těším, protože zkušební várka, kterou jsme připravovali v našich menších kotlech, dopadla skvěle. To pivo bylo zatraceně dobré,“ usmívá se Edgars Magons a je na něm vidět, že na nový produkt pod značkou Mežpils se skutečně těší.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ředitel Institutu Václava Klause je poradcem ministra zahraničí Macinky, před podpisem je i Zahradil
-
Důstojná mzda je 48 336 korun hrubého. Největší potíž je zaplatit drahé bydlení, říká expertka
-
Přes 730 tisíc za příběh na instagramu. Úřady prověřují financování Pellegriniho kampaně
-
Šéf NATO Rutte přijede do Česka za Babišem. O čem budou jednat, zatím není jasné
