Překvapení u ústí Baltského moře: v Polsku žije kolonie tuleňů. Jejich největším nepřítelem je člověk

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Betonové nábřeží zalévají vlny, takže je tu mokro. Cíl cesty leží nedaleko odtud
0:00
/
0:00

Celých 1047 kilometrů musí na své vodní pouti překonat polská řeka Visla – od pramene v polských Beskydech až po ústí do Gdaňského zálivu Baltského moře. A právě tam se vydal náš zpravodaj Martin Dorazín, aby nám odtud podal následující zvukovou zprávu.

Tak takhle znění vlny Visly ještě předtím, než se o pár set metrů dál změní v mořskou pěnu. Vydáte-li se přes borový dál do kopce a potom sejdete, uvidíte vodu. To ale ještě není moře. Je to jezero, které tady vytvořila průsakem Visla. A je tudíž sladké.

Ráj vodních ptáků

A jsem téměř na konci. Je zde betonové nábřeží, které zalévají vlny, takže je tu mokro, nicméně už je vidět cíl cesty. Teď mi do bot pořádně nateklo. Naštěstí voda není úplně chladná, takže je to spíš příjemné. Hlavně v létě, když je horko.

Kromě labutí na jezeře sídlí velké množství dalších vodních ptáků

Řeka Visla je po ruské Něvě druhým nejvodnatějším přítokem Baltského moře. Jsou tady tabulky upozorňující na to, že vstup je na vlastní nebezpečí, protože hrozí utonutí.

Ono jezero tu vytváří obrovský záliv, teď posetý bělosněžnými labutěmi, který uzavírá písečný výběžek. Na ten se projít nedá. Vidím, že i tam jsou ploty: je to přirozené hnízdiště ptáků. Proto jich je tady tolik.

Konflikt mezi člověkem a tuleněm

Na konci mola mě čeká překvapení. Stojí tam totiž člověk, kterého jsem původně považoval za turistu. Je to ale pan Samuel Sosnowski, který tady hlídá tuleně. A několik set metrů od nás leží malý skalnatý útes nebo ostrůvek.

Čtěte také

Pan Samuel mi vysvětluje, že to je v současné době jediné místo, kde žije kolonie polských tuleňů. Dalekohledem s velmi dobrou optikou se teď na ně koukám. Celkem by jich mělo být asi dvě stě. Momentálně na ostrůvku, kde je i kamera, se vyhřívá sto tuleňů. Vypadá to, že jim nic nechybí. Hlavně ne jejich největší nepřátelé: lidé.

Pozorovatelé a hlídači se tady střídají v osmi až devítihodinových směnách. „Mezi člověkem a tuleni panuje odvěký konflikt, protože oba druhy loví ryby. Tuleni tu ale byli dřív a naší povinností je chránit je,“ říká tento strážce rezervace v ústí řeky Visly do Baltu.

autoři: Martin Dorazín , | zdroj:
Spustit audio

Související