Papež navštívil libanonské Lurdy. Klášter v Annayi je poutním místem díky hrobu svatého Šarbela

12 fotografií

Před svatyní svatého Šarbela je poměrně živo. Hlavně o víkendech sem přijíždějí celé libanonské rodiny navštívit hrob národního světce. A kupodivu to nejsou jen rodiny křesťanské, svatého Šarbela uctívají i libanonští muslimové.

Klášter v Annayi je oblíbeným poutním místem Libanonců různých vyznání|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Pan Husejn je tu s manželkou a dcerami, pochází z šíitské rodiny z údolí Biká. Vysvětluje mi, že v Libanonu žijí muslimové a křesťané spolu a že i oni jako muslimové uctívají svatého Šarbela. Věří také v jeho zázračnou a uzdravující sílu.

Na průčelí kláštera se skví velká moderní mozaika podobizny světce, hned vedle visí libanonská vlajka se zeleným symbolem cedru a všude kolem tu rostou skutečné libanonské cedry. Symbolů této země se tu tedy na jednom místě sešlo opravdu požehnaně.

Libanonské Lurdy

Křesťanka Polín je odsud z Annayi a ke svatému Šarbelovi se přišla pomodlit s kamarádkou. Těší se prý na papeže a na to, že Libanoncům konečně z jejich problémů pomůže.

Na průčelí kláštera se skví velká moderní mozaika podobizny světce, hned vedle visí libanonská vlajka se zeleným symbolem cedru|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

V klášterním kostele kněz Luís Matar právě křtí chlapce, je tu celá rodina. Ve své kanceláři mi pak vypráví celý příběh svatého Šarbela. Chlapec z chudé horské libanonské rodiny se původně jmenoval Júsuf Machlúf. Dal se na řeholi a asketismus a proslavily ho zázraky v podobě vyléčení nevyléčitelných.

Otec Luís říká, že má v klášteře na starosti evidenci zázraků, které teď už svatý Šarbel koná prostřednictvím přímluvy. Světec prý zemřel ve své pustevně nedaleko kláštera v roce 1898. A podle kněze se klášteru někdy říká libanonské Lurdy.

Šarbel do každé domácnosti

V podzemí kláštera je výstavka obálek od dopisů, které přicházejí z celého světa a popisují zázraky, které se staly s přímluvou svatého Šarbela. Je mezi nimi i obálka s českými známkami a razítkem pražské pošty.

Jedna z děkovných obálek má na sobě i českou známku a razítko pražské pošty|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Ostatky svatého Šarbela tady leží skromně za mříží v obyčejné rakvi z pozinkovaného plechu.

Jako živí jsou naopak Šarbelové v obchodě pana Tonyho. Kousek od kláštera jich prodává stovky – v různé velikosti, barevném provedení, sedící i stojící. Tony doporučuje dát si jednoho Šarbela na zahrádku nebo do bytu. Faktem je, že soška s typickou kápí je po horském Libanonu vidět snad v každé zatáčce.

Tady u hrobky svatého Šarbela si všichni Libanonci bez rozdílu náboženství svorně přejí, aby návštěva papeže jejich zemi mír skutečně přinesla.