Vojáků i aktivních záloh je nedostatek. Musíme do toho občany více vtáhnout, míní senátor Fischer

Bavili jste se také o energetice. V jakém smyslu?

Mě zajímalo, jak si na tom Chorvatsko stojí z hlediska dodávek energetiky. Česká republika, a tady je potřeba vládě vyslovit velkou pochvalu, se dokázala odstřihnout nejenom od dodávek jaderného paliva, ale i plynu nebo ropy, které pocházejí z Ruska. Také Chorvatsko v tomto smyslu dělalo velké úsilí, založilo vlastní LNG terminál na ostrově Krk a zároveň tento terminál teď razantním způsobem navyšuje kapacitu.

Čtěte také

iROZHLAS

Zrušit nebo odložit povolenky ETS 2 na topení a benzin je zatím nereálné. Pro bylo jen pár států EU

Dospěli jsme k závěru, že toto úsilí má smysl, ale že se do něj musí zapojit všechny státy regionu, například Maďarsko nebo Slovensko. A tady je vidět, že bychom měli opravdu táhnout všichni za jeden provaz. Česká republika nabídla Slovensku řešení s dodávkami plynu. Na tu nabídku Bratislava dvakrát nezareagovala. A jsou tady i další možnosti pro Slovensko, například ze severu. Je potřeba, abychom si uvědomili, že platit Rusku za energii dnes znamená, že si platíme za válku, která míří už i proti nám.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si v neděli telefonovala s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem. Americký prezident sice hodlal tento týden ukončit rozhovory o zvýšení dovozních cel, nakonec datum opět posunul na začátek srpna. Cílem EU zůstává dosažení obchodní dohody se Spojenými státy. Zatím ale vyjednavači nedosáhli žádného průlomu. Jaká je v této otázce česká pozice?

Ty zprávy od vyjednavačů vyznívají různým způsobem a já mám za to, že se tady začíná evropské stanovisko štěpit na ty, kteří říkají: už toho bylo dost, pojďme přijmout nějaká razantnější opatření. A na ty, kteří říkají, nehoří, netřeba příliš rychle reagovat. Toho by mohla naopak zneužít protistrana.

To se dnes láme. Když jsem o tom mluvil před časem s komisařem Šefčovičem, tak na mě působil jako člověk, který dobře ví, do jak složitých jednání jde, je na ně připraven, má obrovskou zkušenost v jednání se Spojenými státy americkými, a přesto bylo složité říci, co by bylo nejlepší, jak postupovat. Tady je potřeba opravdu dát hlavy dohromady.

Čtěte také

iROZHLAS

Biden vyprázdnil sklady, řekl Trump k pozastavení dodávek zbraní Ukrajině

Dotkli jste se třeba jednání Trump - Zelenskyj, kdy americký prezident potvrdil zbrojní dodávky Ukrajině, které měly být původně pozastaveny?

Dnes jsme o tom nemluvili, ale mluvili jsme o potřebě posilování obranyschopnosti našich zemí. Mě totiž zaujalo, že nejen, že se Chorvatsko postavilo jednoznačně za těch pět procent v Haagu jako ostatní státy Aliance, ale že minulý měsíc už vláda v Chorvatsku začala jednat o zavedení povinné služby pro obranu státu v délce dvou měsíců.

Tady mě zajímalo, jak je to daleko, jestli už ten návrh je v parlamentu a jak se okolo toho vede veřejná diskuse. Ta věc totiž má i svoji českou kapitolu. My bychom si totiž měli položit otázku, v jaké formě a jakým způsobem bychom měli pozvat občany ČR, aby se zapojili. Ne každý musí chodit rovnou v uniformě, ale například při obraně kritické infrastruktury nebo při zabezpečování některých základních funkcí státu pro případ krize. Tady je obrovský prostor a musíme do toho občany více umět vtáhnout.

Měla by smysl taková dvouměsíční služba? Máme aktivní zálohy, nestačí to?

Současné počty ani aktivních záloh, ani vojáků z povolání nedostačují. Ostatně personální nedostatek je společným jmenovatelem toho, čeho se nám nedostává právě při plnění cílů výstavby.

A tady mluvím o cílech výstavby z roku 2021, které jsme na sebe přijali, a nyní jsou nové ze summitu v Haagu. Teď v roce 2025 mluvíme o obrovském navýšení, takže z toho se nevylžeme. Je potřeba, abychom dělali mnohem víc. A to říkám s vědomím toho, že vláda ČR podnikla řadu kroků k tomu, aby tu situaci napravila, ale zdaleka to nestačí.

Jaké jsou vztahy Spojených států směrem k Česku a Chorvatsku? A jak pokročilo vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy? Poslechněte si celý rozhovor.