Výjimku z embarga na dovoz ropy za úspěch nepovažuji, je to rána evropské solidaritě, kritizuje europoslankyně Gregorová

Český premiér Petr Fiala označil noční dohodu na podmínkách embarga na ruskou ropu za výborný výsledek pro EU i pro Česko. Souhlasíte s tímto hodnocením?

V podstatě nesouhlasím. Protože ačkoli se domnívám, že je dobře, že nakonec padla nějaká jednotná domluva na embargu a že v podstatě dvě třetiny dovozu ropy se utnou ihned, tak to, že jsme nedokázali být úplně jednotní a že si země jako Maďarsko, Česko nebo Slovensko vyjednaly výjimku, rozhodně za úspěch nepovažuji. Myslím si, že to je rána solidaritě.

Čtěte také

iROZHLAS

V Bruselu skončil summit EU. Evropští lídři se dohodli na podmínkách odstřižení od ruských energií

A i to, že samotné vyjednávání o šestém balíčku trvalo asi 26 dní, tak indikuje, že se nám ta solidarita a jednota začíná v Evropě trochu zasekávat. A to tedy nerada vidím.

Když se vrátím k výroku Petra Fialy: on říká výborný výsledek pro EU i pro Česko. Z toho, co jste říkala, tak chápu, že vy to nepovažujete za dobrý výsledek pro EU. Považujete to, alespoň tedy za dobrý výsledek pro Česko?

Nikoli, protože se domnívám, že Česká republika je silnější společně s ostatními 26 státy v EU. To znamená, že pokud si neustále vyjednáváme nějaké výjimky, tak to poškozuje náš obraz a naši pozici v EU dlouhodobě. Nehledě samozřejmě na to, že výjimky poškozují jednotu celé EU. A když pak opět půjde o něco, kde my budeme potřebovat pomoc například později ohledně plynu, tak třeba nebude EU tak silná a tak schopná nám pomoct.

Na druhé straně zvládlo by to Česko, kdyby tu výjimku nedostalo?

Zvládlo, ale díky solidaritě Evropské unie. Ona EU od začátku, respektive konkrétně budu říkat Komise a jednotlivé členské země jako Francie nebo Německo, začaly říkat, že pokud by došlo k embargu na ropu, tak začnou být solidární, poskytnou svoje zdroje nebo trasy, přes které přivádí do svých zemí ropu, a vybudují nové směrem do dalších zemí. Tudíž toto všechno už bylo na stole, a i tak jsme měli potřebu k tomu stolu přijít a říct, že chceme další výjimky. To podle mě není styl, jakým bychom měli jako země jednat.

Ukrajina v EU nejdřív za 10 let

Ukrajina podala krátce po začátku ruské invaze přihlášku ke vstupu do EU. Tuto žádost teď zkoumá Evropská komise. Odpovědět by měla v červnu. Očekáváte, že EU dá Ukrajině status kandidátské země?

My jako Evropský parlament to rozhodně podporujeme, včetně tedy Moldávie a Gruzie. Myslíme si, že tyto země si už zasloužily status kandidátské země a mají o něj navíc silný zájem. Já se těmto zemím i věnuji v rámci jejich dohod o přidružení, které s Unií mají, takže se každý rok podílím na zprávách o jejich plnění, a myslím si, že opravdu ten jejich vývoj je velice dobrý.

Čtěte také

iROZHLAS

Unie zákazem ruské ropy ukázala, že spolupracuje, říká Fiala. Česko bude mít dočasnou výjimku

Nicméně musím být v tomto velice upřímná a nalít čistého vína. Nevnímám tuto vůli ze strany členských zemí a obávám se toho, že kandidátský status jim nebude nabídnut. Doufám samozřejmě, že jsem pouze pesimista a že indicie, které z různých institucí mám, tak jsou mylné. A proto zmiňuji ještě jednou, že Evropský parlament je pro, ale nevnímám toto bohužel u Rady.

Z vašeho pohledu je Ukrajina připravená na to, aby se v nejbližší době opravdu mohla stát členem EU?

Status kandidátské země a členství v EU jsou diametrálně odlišné věci. Členstvím se zavazujete nejenom pobírat benefity, ale i plnit určité podmínky. Na ty zatím Ukrajina není připravena, protože to obsahuje spoustu reforem, zahrnutí evropského práva do toho národního a podobně. Ale od toho právě status kandidátské země je, že dostane ještě více finanční podpory a samozřejmě i více know-how a sdílení informací na to, aby ty reformy skutečně mohla provést.

Jak jsem říkala, existuje dohoda o přidružení. Ta v podstatě indikuje jakousi vzdálenou vizi přidružení k EU „jednoho dne“, ale obsahuje balíček mnohem méně ambiciózních reforem a méně peněz. To znamená, že status kandidátské země je taková další meta, na kterou ta země může dosáhnout.

Ale abych odpověděla: Ne, nedomnívám se, že se teď Ukrajina může přidat do EU. Poškodilo by to jak EU, tak i samotnou Ukrajinu, protože té zodpovědnosti se vstupem do EU je opravdu hodně.

O jakém horizontu toho, že by Ukrajina vstoupila do EU, se z vašeho pohledu dá bavit?

To je otázka za milion. To by chtěl vědět každý. Pokud bychom brali nějaký precedent zemí západního Balkánu, tak se můžeme bavit o více jak deseti letech.

Platí Česko v Evropě za potížistu? Jak jsme z evropského pohledu zvládli jarní uprchlickou krizi? A jak moc se liší v názoru na tvrdost sankcí Evropský parlament od ostatních vrcholných institucí EU? Poslechněte si celý rozhovor.