V Polsku se na lodi můžete svézt i po trávě. Dvě století starý mechanismus jinde na světě nenajdete

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.

„Jsme na skluzu Buczyniec. To je první a nejdelší skluz na trase Elblągského kanálu, což je jediné místo na světě, kde lodě plují, nebo tedy jezdí po trávě. To taky za chviličku zažijeme,“ vítá nás kapitán lodi Bursztyn, tedy Jantar, Bartołomiej Ruciński.

Námořníkem je od svých 21 let. Plavil se po řekách, mořích a dnes se v rámci Statkiem po trawie (Lodí po trávě) plaví po Elblągském kanálu.

Kapitán Bartek se plaví od svých 21 let

„Vjeli jsme na vozík, do kterého loďmistr plavidlo kotví. Za chvíli dá zvukové znamení,“ pokračuje. „Takže už jsme hotoví na přepravu přes skluz a za chvíli už po něm poputujeme půl kilometru.“

Pochylnia, tedy skluz, nakloněná rovina, je část Elblągského kanálu, která překonává výškový rozdíl mezi zatopenými úseky vodního díla. Takových skluzů je na vodní cestě pět a celkem překonávají 100 výškových metrů.

Jsou opatřené kolejemi a vždy se na nich v protisměru míjejí dva vozíky – jeden jede dolů a druhý nahoru. Celé dílo je staré více než 180 let a je pořád funkční, tehdy inovativní, dodnes působivé.

Kanál vede krásnou přírodou mezi ledovcovými jezery a do Elblągu klesá 100 výškových metrů

Kdysi náklad, dnes lidé

Zatímco se vozík s lodí Bursztyn dává do pohybu a vynořuje se z vody, aby se záhy vydal po kolejích z kopce dolů, kapitán Bartek připomíná autora technického díla, který má dokonce u skluzu Buczyniec památník.

Převýšení pomáhají lodím překonávat koleje, vozíčky a vodní kola

„Georg Jakob Steenke byl geniálním stavitelem. Vymyslel, jak pro potřeby místního rozvíjejícího se průmyslu propojit ledovcová jezera s městem Elbląg, které je ale o 100 metrů níž, na úrovni Baltského moře. Vytvořil vodní cestu pro přepravu zboží opatřenou skluzy. Ale co je důležité, systém skluzů poháněla a dodnes pohání vodní kola,“ upozorňuje.

Ta mají velmi zajímavý polský název: śródsiębierne podsięrzutne koło wodne.

Cihlové strojovny s vodními koly zdobí bezprostřední okolí kanálu dodnes. A dodnes je správci spouští ručně, to se nezměnilo. Co je ale jiné, to je náklad. Kanálem už neputují průmyslové suroviny a výrobky, ale lidé. Stal se turistickou atrakcí a jen čas od času ho používají taky jachtaři, kajakáři, voraři nebo třeba majitelé hausbótů.

Na pochylni se vždy míjí dva vozíky

Nic pro nové normy

Kanál je specifický i tím, jaké lodě po něm mohou plout. „Nově stavěné lodě musí splňovat legislativu Evropské unie. Kdyby sem někdo chtěl dodat novou loď, musela by mít certifikaci jako lodě plavící se po Dunaji nebo třeba Rýnu, tedy na širokých řekách,“ vysvětluje Bartołomiej Ruciński.

V době výstavby na to asi nikdo nemyslel, ale mechanismus kanálu je dnes velmi ekologicky - používá sílu vody

„Postavit loď na náš kanál, která by splnila tyto certifikáty, je skoro nemožné. Proto všechny lodě, které tu plují, jsou staré. Stačí jim splňovat regulace v letech výroby, ale musíme pro ně samozřejmě žádat o výjimky."

Třeba Burstzyn postavili ve Varšavských loděnicích v roce 1966. Na svůj věk ale nevypadá, prošel totiž úplnou rekonstrukcí, mimo jiné proto, aby splňoval bezpečnostní předpisy.

Jak si užít Den dětí

Na palubě jsou k dispozici i plovací vesty, ale nasazovat si je tu prý nemusíme. „Na lodi je máme, ale nikdy jsme je nepoužili,“ říká kapitán a najednou mu zajiskří oči.

Statkiem po trawie (Lodí po trávě) ukazuje lidem Elblągský kanál

„Jednou jsme je vlastně použili. Loni 1. června na Den dětí. Zrovna jsme přejížděli po pochylni Oleśnica, když se nám vykolejil vozíček pod lodí. Dvě kola vypadla z koleje, takže jsme museli zavolat hasiče. Bylo potřeba postavit konstrukce, dát dětem vesty a pak je evakuovat... Dětí říkaly, že to byl nejlepší Den dětí v jejich životě,“ usmívá se při vzpomínce Bartek.

I poklidná projížďka bez vykolejení je ale zážitkem. Někteří cestujících si ho dokonce umocňují občerstvením v podobě kávy, vaflí nebo i speciálního piva Burstyn, které se jinde než na palubě lodě Burstyn kapitána Bartka sehnat nedá.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat