V brazilském městě mangovníků roste snídaně i svačina přímo na ulici. A pro někoho i přivýdělek
Stát Pará na severu Brazílie dal název plodu, který v Česku známe jako para ořechy. Metropolí tohoto regionu je Belém, kterému se přezdívá „brána do Amazonie“ a někdy také „město mangovníků“. Ty v něm totiž lemují všechny hlavní bulváry a místní tak mají kdykoli po ruce šťavnatou svačinu. Někteří toho využívají i k poměrně snadnému přivýdělku.
Když se procházíte ulicemi přibližně jedenapůlmilionového Belému, jedna z netradičních věcí, na kterou si musíte dát pozor, jsou padající manga.
Právě mangové stromy tady nedaleko rovníku v rozpálených ulicích poskytují blahodárný stín. Zároveň ale nechcete, aby vám půlkilové přezrálé ovoce spadlo z výšky pěti metrů na hlavu anebo na přední sklo či kapotu vašeho vozu.
Tato veřejná manga jsou také pro některé zdejší podnikavce způsobem, jak si vydělat na živobytí.
„Jsem zedník a malíř. Živím se malováním a pracuji na stavbách, ale o sobotách a nedělích jezdím sem do Belému trhat manga. Je jich tu plno, jsou všude. Pak je prodávám, abych si přivydělal nějaké peníze navíc. Když budete sedět doma, peníze vám do klína nespadnou,“ vypráví Marko.
Tři manga za dvacku
Potkal jsem ho na jedné z ulic s dlouhou, asi pětimetrovou bambusovou tyčí, která má na konci násadu, jakou používáme i v Česku třeba na trhání jablek. S tímto náčiním je snadné trhat manga rostoucí i vysoko na stromech. Přiděláte si pytel na bambusovou tyč a setřásáte plody jeden po druhém.
„Není na tom nic složitého, chce to jen sílu vůle – a tu já mám. K životu je to potřeba a vlastně to stačí. Nekouřím, nepiji, věnuji se své rodině,“ přesvědčuje mě Marko. „Prodávám manga i bacuri, to je další zdejší amazonské ovoce. Tato velká manga, co tu vidíš, prodávám tři po pěti reálech.“
Cena – v přepočtu tři manga za necelých dvacet korun – se nám může zdát opojně nízká, ale tady v Belému je běžné, že pokud mají místní čas a chuť, trhají si manga sami nebo je prostě seberou ze země. I domácí v mém ubytování ráno vyběhne ze svého bytu na ulici a vrátí se s čerstvou sladkou snídaní.
Ovoce pro každého
„Jsou to veřejné stromy, manga tu rostou na ulici, takže si můžeš natrhat a sníst, kolik chceš. To ovoce nemá žádného vlastníka. Já ho sbírám a chodím prodávat na jedno z náměstí tady v Belému – normální mango, růžové mango, bacuri… Do práce chodím od sedmi ráno, končím v poledne, pak se doma osprchuji a jdu prodávat manga,“ popisuje Marko.
Čtěte také
Dělá tak v podstatě veřejnou službu, protože pokud by manga neutrhl, tak by pravděpodobně uhnila na ulicích. Nepovšimnutých rozpláclých spadaných kusů ovoce je tady na chodnících spousta.
„Dívej, toto je sladká pochoutka. Toto mango je jako med. Když ho ochutnáš, nikdy nezapomeneš na svoji návštěvu tady v Pará. Na, můžeš si ho sníst,“ směje se Marko a podává mi jeden krásně uzrálý nažloutlý plod, který právě svým nástrojem utrhl z jednoho z mangových stromů nad zdejší hlavní silnicí.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trump s Grónskem šlápl vedle, postup s cly se mu může vrátit jako bumerang, míní amerikanista
-
Velká volební studie: ANO totálně dominovalo u důchodců, snaha získat mladé mu nevyšla, ukazují nová data
-
Za dva dny by byl konec, tvrdí kanadský model o případné invazi USA. Pak už jen taktika ‚udeř a uteč‘
-
Akcie Strnadovy CSG se začnou v Praze obchodovat v pátek. Burza odpouští na měsíc poplatek
