Nenápadný německý průplav na hranici s Dánskem pojme stovky lodí denně – a čeká ho rozšíření

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zemina ze stavby se sváží na pole, která se tím zvednou až o několik metrů
0:00
/
0:00

Nejvytíženější námořní průplav světa bychom asi hledali v Suezu anebo v Panamě. Ve skutečnosti je ale jen pár set kilometrů od Česka. Leží v Německu kousek od dánských hranic a protíná Jutský poloostrov. Kielskému kanálu je letos 125 let a k jubileu dostane pomyslný dárek – bude o něco větší.

V terénním autě správy vodních cest sjíždíme ke staveništi, kde se jedna část už rozšiřuje. Nejdřív se vykope nový sráz, země pod ním se zarovná těsně nad úroveň hladiny a postupně se odstraňuje. Starý kanál je pro současné lodě přece jen trochu úzký.

Nejvytíženější průplav

Ročně tudy proplouvá tak třicet tisíc obchodních lodí a k tomu asi dvanáct tisíc soukromých, třeba sportovních člunů nebo plachetnic. To je mnohem víc než má Panama nebo Suez, takže v tomhle ohledu jsme nejvytíženější trasou světa. I když tam jim proplouvají ještě větší lodě,“ popisuje Sönke Meesenburg.

Ten ve správě kanálu vede odbor investic včetně výstavby. Z auta vystupujeme na okraji vysokého srázu. Dole pod námi nečinně stojí bagry a za nimi se po vodě blíží švédská kontejnerová loď.

Dole už vidíte náznak toho, o kolik se kanál rozšíří. Tam, kde jsou bagry, je teď takové naše odkladiště. V poslední fázi ho uklidíme, vykopeme z něj zeminu a kanál bude sahat až k novému srázu. Díky tomu se sem vejdou ještě větší plavidla,“ vysvětluje.

Dvakrát tak široký

Koryto stokilometrového kanálu má asi čtyřicet metrů. V některých pasážích ale bude mít až osmdesát. Stavaři musí vykopat obrovské množství půdy, která se odklízí trochu neobvyklým způsobem.

Všechna zemina se do poslední tuny zužitkuje. Zavážíme ji zemědělcům. Jejich pole sice zvedneme až o několik metrů, ale funguje to,“ směje se stavbyvedoucí Wolfgang Mischke.Ale tady je nutné zmínit, že některá pole jsou propadlá a rovinatou krajinu to tedy zas tak moc nenaruší.

Sönke Meesenburg vede ve správě kanálu obor investic včetně výstavby

Sönke Meesenburg ale při pohledu na proplouvající loď zmiňuje jiný problém: „Řeknu vám dvě čísla. Obyčejně tu podobných lodí pluje stovka denně. Teď je to něco kolem osmdesátky. Jednak je to pochopitelně kvůli pandemii koronaviru, ale můžou za to i nižší ceny paliva. Rejdařské společnosti teď mívají méně nákladu a tím pádem i méně spěchu. A tak lodě posílají severní cestou přes průliv Skagerrak, protože se to díky levnějšímu palivu vyplatí.“

Hodně rychlá plavba

Cesta umělým kanálem je totiž placená. Ještě před pár měsíci to pro dopravce bylo i tak výhodné, v tvrdém konkurenčním boji sázeli na rychlost a s plavbou přes kanál získávali čas.

Teoreticky ho projedete za šest hodin a dvaačtyřicet minut. Kanál má skoro sto kilometrů a je v něm maximální rychlost přibližně deset uzlů. I s čekáním ve zdymadlech jste na druhé straně tak za osm hodin. Oproti cestě kolem Dánska ušetříte asi den. I hodně rychlá plavba totiž zabere alespoň dvacet hodin,“ uzavírá Sönke Meesenburg.

autoři: Václav Jabůrek , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související