Už jen na jednom místě v Polsku se v dnešní době vyrábějí dýmky. U zrodu tradice byl Přemyšli i český řemeslník
Bude to rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Největší počet běženců přijalo sousední Polsko. Město Přemyšl ležící nedaleko hranic s Ukrajinou se ze dne na den stalo velkou přijímací stanicí pro ukrajinské uprchlíky. Přemyšl kdysi ležela na území Rakouska-Uherska. Město s pevností má nejen bohatou vojenskou, ale i průmyslovou historii. Vzkvétala tam výroba dýmek a také zvonů. Jejich muzeum je hodinové věži v centru města.
Přemyšl je dnes už jediným městem v Polsku, kde se dodnes vyrábějí dýmky. Zdejší výrobky byly podle paní Jolanty Holotové, pokladní a průvodkyně, populární i v Česku, protože prvním, kdo začal v Přemyšli fajfky vyrábět byl český řemeslník Vincenc Svoboda.
Dýmky a zvony v tandemu
Do tehdy rakouské Haliče se přistěhoval v roce 1909. Vychoval tovaryše a později mistry a ti pak i další dýmkaře. Výroba lulek, stejně jako výroba zvonů se v Přemyšli udržela dodnes. Jejich muzeum ve věži s hodinami a vyhlídkovou plošinou je jediné v Evropě, které zvony a dýmky prezentuje zároveň.
Čtěte také
Do expozice v jednotlivých patrech věže mne vzala paní Sylwia Ryznarová z regionálního muzea a vyprávěla mi o zvonařství rodiny Felczyńských, kteří se řemeslem zabývají už 7 generací od přelomu 19. a 20. století. Některé exponáty pocházejí i z jejich dílny.
Část zvonů sloužila k oznamování času, nebo k varování obyvatel. Zvláštní skupinu tvoří takzvané čtvrthodinové zvony, které jsou mírně zploštělé, nemají srdce a rozezvučují se údery kladívka. Zvonily každých 15 minut.
Bez zvonů to nešlo
O pár schodů výš jsou v prostoru mezi schodištěm zavěšené lodní zvony. Na rozdíl od jiných zvonů mají velmi krátký provaz, kterým se rozpohybovalo srdce a třeba v mlze se dávalo na vědomí, kde lodě jsou, aby se nesrazily.
Tady je napsáno: nedotýkejte se exponátů, ale jak Sylwie říká, speciálně pro nás, my to můžeme udělat.
Sprosté dýmky
Stoupáme věží dál a dostáváme se k dýmkám: „Velkou část sbírky dýmek tvoří pamětní vojenské fajfky z doby Rakouska-Uherska. Jsou po vojácích, kteří v Přemyšli sloužili za 1. světové války. Jsou to velké a velmi ozdobné dýmky s dřevěnou troubelí a porcelánovými hlavičkami. Vojáci si na ně nechávali podepisovat kamarády a zapisovali si tam, kdo s nimi byl v pluku. Na dýmky se také psaly legrační texty, které ale někdy bývaly až docela sprosté,“ přiznává paní Sylwie.
Čtěte také
Paní Sylwia našla v posledním patře věže mezi exponáty i dřevěnou, vyřezávanou dýmku z Čech z poloviny 19. století. Sloužila prý spíš jako dekorace, než jako kuřácká pomůcka. Na její hlavě je totiž legrační reliéf.
Je tam muž, hajný v podřepu, který si v lese odskočil na velkou a za ním je druhý myslivec, který se mu směje a míří na něj puškou. Kousek jízlivého humoru z české krajiny.
Související
-
Rozluštili kódování Enigmy už před válkou, pomohli spojencům, ale jejich jména moc známá nejsou
Na rozluštění kódování Enigmy, německého šifrovacího stroje, se podílela i trojice polských kryptoanalytiků. Jejich osud připomíná Centrum šifer Enigmy v Poznani.
-
Dotknout se ropy nebo ji ochutnat. Průkopníkem naftového průmyslu byl lékárník z Rakouska-Uherska
Průkopníkem naftového průmyslu byl jeden lékárník v bývalém Rakousko-Uhersku. Poprvé se ropa nezačala průmyslově těžit v USA nebo zemích kolem Perského zálivu ale v Polsku.