Dotknout se ropy nebo ji ochutnat. Černé zlato začali průmyslově zpracovávat v Polsku dávno před USA nebo Perským zálivem
Historie nás mnohdy překvapuje. Některá fakta jsou někdy až neuvěřitelná. Jako třeba to, že průkopníkem naftového průmyslu byl jeden lékárník v bývalém Rakousko-Uhersku. Poprvé se totiž ropa nezačala průmyslově těžit ve Spojených státech nebo zemích kolem Perského zálivu ale na území dnešního Polska.
Se získáváním ropy na výrobu petroleje se tam začalo už v polovině 19. století. Na místě prvních ropných vrtů dnes stojí muzeum naftového a plynárenského průmyslu. Leží na jihovýchodě Polska u lesů u obce Bóbrka.
Poklad na klouby a bolavá místa
S ředitelkou muzea paní Barbarou Olejarz stojíme u takové dřevěné ohrádky, uvnitř je trávník a velikánský pomník s pískovcem. Ovšem dřív v 19. století tady byla velikánská černá kaluž spontánně vyvěrající ropy.
Sem přicházeli lidé, nabírali si tu tekutinu, mazali s tím klouby nebo různá bolavá místa a v roce 1854 tady vznikly první naftové doly na světě.
Čtěte také
V 19. století se takhle oblast Rakouska-Uherska jmenovala Galicie Halič a byla docela chudá. Lidé tady měli jenom malá políčka, moc toho nevypěstovali. Potom ve zmíněném roce 1854 přišel Ignacij Lukačevič a objevil tady ropu. Osudy této země se úplně změnily. Najednou začala bohatnout.
Opravdu je tedy čím se pochlubit, protože tenhle důl Franek neboli František, který tady je od roku 1860, stále funguje. Tady pod námi asi v metrové hloubce stále probublává černá kapalina, je jasně olejová, to je prostě ropa.
Všemi smysly
Paní Barbara říká, že tady to můžete vidět, slyšet a také to zkusit.
Mohu se jí tedy dotknout? Mám to dovoleno. „Ježíš, mám černé prsty. Tak to je ropa z Bóbrky.“
„Nechtěla jsem vám kazit vaše nahrávání, tak jsem vás nechala. Kdysi jsem mimoděk při prohlídce řekla, že se dá ropa i ochutnat, a jeden návštěvník se opravdu napil. Ve vašem případě jsem si řekla, že to radši ani říkat nebudu,“ říká pobaveně paní ředitelka a skoro se směje.
Dělali to takhle
Z tohoto dolu Franek se ropa nijak nečerpala. Ono to vlastně vypadá jako velká žumpa nebo studna, kdyby tam nebylo to černé mazlavé cosi.
Tady museli mít vědro, rumpál, vědro spustili dolů, nabrali ropu, přelili sem a tahle se ta ropa tady vlastně těžila. Dala by se těžit stále, protože jak se zdá, tak v podzemí je jí dost a dost.
V muzeu ropného a plynového průmyslu v Bóbrce nejsou jenom exponáty, to znamená těžní věže, různé vrtáky a pumpy, ale je tady i potrubí, protože některé ty vrty jsou stále aktivní. Tady v jihovýchodním Polsku jsou nejstarší nepřetržitě činná ropná pole na světě. Ropa se tady těží už od roku 1854.
Související
-
Pivo ze sedmého schodu? V polské Jaroslawi kvůli němu museli i deset metrů pod zem
Město Jaroslaw leží na jihovýchodě Polska. Prostory pod historickým sídlem tvoří hluboké a tajemné chodby.
-
V Lodži proměnili secesní elektrárnu na největší centrum popularizace vědy v Polsku
Polská Lodž proměnila zchátralé turbínové haly stoleté secesní uhelné elektrárny na moderní centrum popularizace vědy a techniky EC1. Letos se poprvé otevřelo veřejnosti.
