Pivo ze sedmého schodu? V polské Jaroslawi kvůli němu museli i deset metrů pod zem

Město Jaroslaw leží na jihovýchodě Polska, asi 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Prostory pod historickým centrem tvoří hluboké a tajemné chodby. Jaroslawské sklepy sahají až do hloubky 14 metrů a středověkým obchodníkům sloužily jako jakési lednice.

Šest metrů pod zemí jsou v jaroslawském podzemí krásné klenuté stropy. Do útrob sklepů historického centra mě odvádějí dvě průvodkyně – Anna Pilchová a Martina Vysocká.

Prohlídka bude tak trochu ve 4D, protože kromě toho, co kolem sebe vidíme, jsou slyšet i hlasy ptáků a za chvíli prý uslyšíme i zvuky kuchyně 16. století. Cílem je, aby si návštěvník odnesl dojem, že se ocitl uprostřed toho, co se tady před staletími odehrávalo.

Jaroslaw měla tehdy jenom 3 tisíce obyvatel, ale když v něm byl trh, tak najednou přijelo 30 tisíc obchodníků. Průvodkyně Anna Vysocká ukazuje napodobeniny výrobků

Kosmopolitní mraveniště

Průvodkyně vypráví, že když se ve městě konal jarmark, měli tehdy řemeslníci mnohem větší příležitost své výrobky prodat. Ve městě totiž tehdy žily jenom 3 tisíce obyvatel, ale když se konal trh, přijelo až 30 tisíc lidí.

Město Jaroslaw bylo v 16. a 17. století velmi bohaté, protože sem jezdili obchodníci ze všech koutů Evropy, možná i světa. Z toho důvodu se tady také setkávaly různé kultury a náboženství. V Jaroslawi se proto nacházel nejen katolický kostel, ale také ortodoxní svatostánek a dvě synagogy. Už tehdy to bylo velmi kosmopolitní sídlo.

Také v kuchyni v 16. – 17. století se pravděpodobně smažilo, hořel oheň, byla tam pec, ve které se pekl chleba nebo rožnilo maso

Dřevěný svědek starých časů

Přesouváme se do kuchyně, kde se jako kulisa ozývá praskání ohně, který tu kdysi pravděpodobně hořel. V kuchyni 16. a 17. století se smažilo, byla tu pec, ve které se pekl chleba. Vše se připravovalo velice podobně jako dnes, jen čerstvého koření bylo víc.

Z kuchyně pokračujeme se sehnutými hlavami pod nízkými stropy dál. Možná tehdejší obyvatelé nebyli tak velcí, jako jsme dnes my.

Staré krásné dřevěné roury jsou už dnes nepoužitelné, ale kdysi jimi tekla do Jaroslawi voda

Po pár metrech v chodbě leží velikánská kláda, která má v sobě díru a připomíná něco jako obří píšťalu. Paní Anna vysvětluje, že je to vodovod ze 17. století, který našli, když budovali ten současný. Staré krásné dřevěné roury jsou už dnes nepoužitelné, ale kdysi jimi tekla do Jaroslawi voda.

Lednice stará nejmíň pět století

Sklepy pod městem Jaroslaw jsou hluboké 6 metrů, někde 9, ale také až 14 metrů. V dobách, kdy se konal jarmark, tady obchodníci skladovali své produkty, a především zeleninu, aby vydržely co nejdéle čerstvé.

Největší zdejší trh se totiž konal v srpnu a trval až čtyři týdny a v podzemí navzdory horkému létu byla celou dobu ideální teplota 10 stupňů. A když se sešlo až úplně dolů do 14 metrů pod povrch, tam už byla podle paní Anny něco jako lednice.

autoři: Pavel Novák , aka
Spustit audio

Související