Zvířecí karaoke v Tajemném lese na polské straně Krkonoš. Bývalý šlechtický statek nabízí interaktivní expozici

Krkonošská příroda je nádherná. Když ale návštěvníka hor zastihne chumelenice nebo vytrvalý liják, není to právě ideální chvíle k obdivování krás krkonošských lesů. I za krajně nepříznivého počasí se ale dá s divokou přírodou Krkonoš seznámit na bývalém šlechtickém statku ve vsi Bukowiec na polské straně hor. Mají tam expozici s názvem Tajemný les.

V Podkrkonoší leje jako z konve. Co se tedy dá v takovém případě dělat? Paní Marta Meier je ředitelkou turistického komplexu Farma Ozdobna v Bukowci nedaleko krkonošského střediska Karpacz.

„Dnes by bylo těžké vydržet v lese bez deštníku. Kdo ho nemá, měl by se raději schovat někde uvnitř. Můžeme tedy zajít do Tajemného lesa a tam nezmokneme,“ nabízí.

Ve šlechtickém revíru

Expozice Tajemný les je bývalém pivovaru, který byl součástí komplexu hospodářských budov panství Fryderyka a Karoliny von Reden na počátku 19. století, když se Bukowiec jmenoval německy Buchwald. Kolem farmy byl lesopark s malými odpočinkovými stavbami, které se dnes ze stavu ruin postupně dostávají do své dřívější krásy.

Čtěte také

V Tajemném lese nás právě přivítal myslivec a zve nás na prohlídku, abychom se podívali, co v jeho druhém domově žije a roste.

„Tady je například bobr, kterého v jeho přirozeném prostředí těžko zahlédneme. Lidem se vyhýbá. Ale víme, že tady žijí, protože tu jsou po nich stopy v podobě přehryzaných kmenů.“

K vidění jsou i plachá zvířata

Hlavně děti se tu mohou seznámit s tím, co by v lese mohly vidět. Ale protože většina zvířat jsou plaší tvorové, mohou tady děti alespoň zblízka, na filmu, vidět třeba jelena v říji.

Expozice v Tajemném lese je tak trochu zastřená tajemstvím, protože tu není všechno hned vidět. Člověk musí les poznávat, musí v něm něco otevřít. Třeba dvířka s nápisem mustela putorius neboli tchoř obecný. Za dvířky je opravdu tchoř, naštěstí vycpaný.

Některé exponáty zvířat jsou skryté za dvířky

Děti podle paní Marty Meier nejvíc baví napodobování zvuků zvířat, které si mohou pustit z interaktivního panelu. „Je to takové karaoke. Pustíme třeba hlas zajíce. A teď ho zkuste napodobit,“ vybízí.

Pokouším se o to a prý nejsem tak úplně špatný zajíc. Přestože nepřestává pršet, prohlídku podkrkonošského lesa jsme zvládli suchou nohou.

autoři: Pavel Novák , aka | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související