Rychlé oteplení, rychlé ochlazení. Trendem posledních let jsou překotné změny počasí, vysvětluje meteoroložka Taťána Míková

Nemá smysl vypočítávat, kde všude padaly s počátkem roku rekordní teploty. I zatvrzelý odpůrce teorie klimatické změny asi uzná, že skoro 20 stupňů nad nulou v lednu nejsou normální teploty. Čím to, že nás letos tak citelně zasáhl fén ze severní Afriky?

Čtěte také

„Lidé, kteří mají hlad, se nezajímají o změny klimatu.“ Afrika se vyrovnává s výzvami při sběru dat pro přesnější modely počasí

Jedna věc je horký vzduch, který z Afriky proudil přímo od jihozápadu do střední Evropy. On ale pronikl i dál do Polska, takže na severovýchodě Evropy se dostal dost daleko. Druhá věc je fén, který se projevil právě za Jeseníky, kde docházelo k vzestupu vzduchu a potom když padal za Jeseníky, padal dolů mnohem teplejší, než jaký z Afriky přicházel.

Je to souběh dvou efektů, které se tady sešly, a proto padl absolutní rekord. Ale samozřejmě musím říct, že i ten předcházející rekord, byť byl o stupeň nižší, byl také dost vysoký. Není to úplně poprvé, co registrujeme na přelomu roku teploty blízké 20 stupňům.

Může to naznačovat, že si budeme muset na čím dál teplejší zimy přivyknout?

Určitě. Myslím, že pokud se budeme bavit o scénářích změny klimatu, tak právě to, že jsou zimy teplejší, je jedním z nejzákladnějších jevu, který se tu objevuje. Globální oteplení, o kterém někteří rádi mluví, se u nás bude z celého roku nejvíce projevovat právě v zimním období, i když v létě také dochází k relativně velkému oteplování.

Jak pravděpodobný je opačný extrém, který se v té souvislosti připomíná. Jako školáci pamatujeme uhelné prázdniny v roce 1979. Tehdy na Silvestra naopak teploty silně klesly. Rozdíl byl během 24 hodin snad až 30 stupňů a potom byl mrazivý celý leden. Ani to se asi nedá do budoucna vyloučit?

Úplně vyloučit se to nedá, ale celkově klimatologové soudí, a vychází to i z klimatických modelů, že takové případy se nám budou stávat čím dál méně často. Samozřejmě i na ten velice studený extrém může dojít. My ale registrujeme v posledních 20 letech spíš trend, že nám dochází k rychlým změnám.

Čtěte také

Extrémní projevy počasí? Před tornády jednoduše varovat nejde, upozorňuje ředitel ČHMÚ

To znamená, že se nám rychle oteplí, ale brzo zase rychle ochladí. Letos to tak úplně není, protože vidíme, že přinejmenším do konce týdne teploty budou nad průměrem. Kolem 10. ledna by se měly srovnávat s dlouhodobým průměrem. Ale stává se velice často, že vzestup a pokles je rychlý a střídá se během pár dnů.

Čím je způsobeno zvyšování průměrné teploty?

Z mého pohledu je to jednoznačně důsledek rostoucího množství skleníkových plynů v atmosféře.

Jaký může mít vliv nezvykle teplý začátek ledna na zásoby podzemní vody? Ačkoliv vím, že nejste hydrolog, v minulosti nás ale trápilo chronické sucho.

Není to samozřejmě dobré z hlediska toho, že máme vysoké teploty a pokud přijdou srážky, bude to déšť. Tento déšť z větší části odtéká, vsákne se jen malá část. Pokud by nám zůstal ležet sníh, aspoň třeba v horských a podhorských oblastech, byla by to zásoba vody, z které bychom, až přijde tání, mohli čerpat pro doplnění podzemních zásob vody. Bohužel i na horách sníh roztál, takže to opravdu není dobrá zpráva.

O Vánocích postihly Filipíny silné deště, následně záplavy s katastrofickými následky, desítkami obětí na životech. Potvrzuje se tím globálnost trendu, o kterém mluvíme, klimatická změna?

Nechtěla bych říkat, že každá záplava nebo každé extrémní počasí je projevem klimatické změny. Ono to tak není. Pokud cítíme velice silné a teplé počasí, tam už se jeví vazba na klimatickou změnu relativně velmi prověřeně. Ale pokud jde o tyto další extrémy, nemůžeme to s jednoznačností tvrdit.

Příroda se srovná se vším. Otázka je, jak se se změnami v atmosféře vyrovnáme my.

Je pravdou, že pokud se ohřívá atmosféra, je v ní víc energie. Čím teplejší vzduch, tím víc vody se do něj vejde a pokud někde dojde k nárazu na chladnější vzduchovou hmotu, tak se samozřejmě sráží daleko víc vody a tím pádem jsou deště intenzivnější. Logika tady existuje, ale považovat to za prokázanou vazbu nemůžeme.

Po skončení největší světové klimatické konference COP27 napsal na Twitteru britský premiér Rishi Sunak: „Není čas na lhostejnost.“ Podle něj je pro budoucnost naší planety zásadní udržet oteplování pod 1,5 stupně Celsia. Proč je právě tento interval podle vědců pro budoucnost fatální?

Tato hranice by byla optimální pro to, aby změny, které proběhnou v atmosféře, ještě nebyly příliš ničivé pro naší civilizaci. Pokud se atmosféra ohřeje ještě víc, nebude to znamenat jen fatality pro přírodu. Znamená to, že bude docházet k vymírání některých druhů, biodiverzita se už teď skutečně snižuje.

Čtěte také

Klimatická konference COP27: Lidstvo přiznává, že vlastní vinou balancuje na hraně propasti, hodnotí vědec

Ale velice zranitelný je člověk. Člověk a to, co si postavil a vše, co dnes potřebujeme k životu, můžou projevy atmosféry totálně narušit a zničit. I kdyby třeba ubylo druhů, a i když se stanou extrémnější jevy, příroda se se vším srovná. Když si vezmete, jak vypadají družicové záběry oblasti postižené tornádem v roce 2021 a dnes, už byste to nepoznali. Příroda si se vším poradí, i když někdy velice těžce.

V historii bylo hodně skoků v atmosféře, které způsobily změny na zeměkouli, v obyvatelstvu a vůbec v tom, jaká byla květena a živočichové. Může se stát, že my lidé to neuneseme a nebudeme schopni v takových podmínkách žít. O to jde.

Jak se dá seriózně předpovídat vrtkavé počasí? Platí ještě dnes lidové pranostiky? A je tornádo v Česku ojedinělý jev, nebo se s ním budeme setkávat častěji? Poslechněte si celý rozhovor.