Klimatická konference COP27: Lidstvo přiznává, že vlastní vinou balancuje na hraně propasti, hodnotí vědec

V egyptském Šarm aš-Šajchu probíhá klimatická konference COP 27. Na její zahájení přijelo 120 politiků včetně českého premiéra Petra Fialy. Jedním z hlavních témat summitu bude poprvé i finanční pomoc zemím, které v důsledku globálního oteplování utrpěly škody. „Tím, že o problému mluvíme, začneme hledat a analyzovat příčiny a hledat cesty k nápravě,“ hodnotí přínos summitu Michal Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe. 

Světová meteorologická organizace na úvod klimatického summitu zveřejnila zprávu, podle které oteplování planety i stoupání hladin oceánů zrychluje.

Čtěte také

Posledních osm let bylo nejteplejších v historii záznamů a odtávání ledovců už nic nezastaví. Klimatická změna způsobuje ničivé záplavy i úporná sucha, což vede k migraci, hladovění i ztrátám na životech.

„Stále se nepodařilo splnit nezákladnější cíl – redukovat vzestup skleníkových plynů v atmosféře. Klimatický systém se začíná vzdalovat od svého optima, a tím pádem se systém stává nestabilním,“ vysvětluje Michal Marek, proč je nárůst teplot tak překvapivě rychlý a vysoký.

„Jsme na cestě do klimatického pekla“

S velmi důrazným projevem vystoupil na úvod konference generální tajemník OSN Antonio Guterres, když řekl, že svět je na cestě do klimatického pekla. „Lidstvo má na výběr: buď spolupracovat, nebo zahynout. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevražda,“ prohlásil.

Státníci se ve svých projevech věnovali nejčastěji přechodu ekonomik k čistějším zdrojům energie a ohlašovali závazky svých zemí k ochraně klimatu.

Britský premiér Rishi Sunak na konferenci promluvil o důležitosti neslevit v boji proti klimatickým změnám v důsledku války na Ukrajině: „Putinova odporná válka na Ukrajině a rostoucí ceny energií na celém světě nemůžou být důvodem zpomalit v boji proti klimatickým změnám. Jsou to naopak důvody zrychlit.“

Německý kancléř Olaf Scholz mezi svými poradci Jörgem Kukiesem (3. zleva) a Steffenem Meyerem (2. zleva) na mezinárodní klimatické konferenci COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu

Za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak splnit závazek z pařížské konference, označil ochranu lesů. A zavázal se, že Británie splní slib z loňské klimatické konference a nad rámec avizovaných 1,5 miliardy liber uvolní za tímto účelem dalších 90 milionů (2,5 miliardy korun).

Své úsilí proti změnám klimatu na zasedání ale prezentují i země pořádajícího regionu. „Jordánsko je v regionu lídrem v produkci čisté energie. Už 29 % elektřiny získává z obnovitelných zdrojů. A do roku 2030 by to měla být polovina,“ uvedl jordánský král Abdalláh II.

Česko sníží o třetinu produkci methanu

Česká republika na konferenci jakožto předsednická země zastupuje celou Evropskou unii a koordinuje společný postup celé sedmadvacítky.

Premiér Petr Fiala (ODS) na světové klimatické konferenci COP27 v Egyptě

„Česko vede celou evropskou delegaci a vyjednává jménem Evropské unie. Zároveň připravuje i koordninaci Evropské unie. Takže naše role je výrazná,“ říká vedoucí unijního vyjednávacího týmu na COP27 Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu českého ministerstva životního prostředí.

„Za Českou republiku mohu říct, že plánujeme přistoupit ke globálnímu závazku snížit kolektivně emise methanu do roku 2030 nejméně o 30 procent v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chceme vyjádřit podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu,“ prohlásil premiér Petr Fiala.

Bohatší pomohou chudým?

Jedním z témat konference je i snaha zajistit finanční pomoc zemím, které utrpěly škody způsobené globálním oteplováním.

Už na Pařížské konferenci byla snaha, aby bohatší státy, a tedy zároveň největší znečišťovatelé, přispívaly do rozvojového fondu, který pomůže rozvojovým zemím aktivně se zúčastnit adaptace na klimatickou změnu,“ rekapituluje Michal Marek..

Výše prostředků se měla odvíjet od potenciálu jednotlivých ekonomik a jejich podílu na celkové globální klimatické změně. Realita je ovšem poněkud jiná.

Čtěte také

„Přiznám se, že jsem v poslední době trochu zklamán – nejenže ten fond není naplněn tak, jak se státy zavázaly, ale mám i obavy, že nefunguje regulační mechanismus,“ dodává český expert. Nejvíce jsou podle něj zasaženy státy země afrického Sahelu nebo země jihovýchodní Asie.

Musíme zrychlit

Boj s klimatickou změnou bude mít podle Michala Marka dlouhý doběh. „A proto je tak důležité, abychom opravdu začali už teď. Protože čím později začneme, nejenže to bude složité, ale i nesmírně drahé,“ upozorňuje.

Co mohou podobné summity přinést? „Je to jako u všech problémů. Tím, že o problému mluvíme, začneme hledat a analyzovat příčiny a hledat cesty k nápravě,“ zamýšlí se Michal Marek.

„Summity jsou důležité tím, že se o problému klimatické změny ví, že se o něm mluví. Jako lidstvo jsme se dokonce přiznali k tomu, že na tom neseme lví podíl. A je to vlastně určitý celosvětový konsenzuální tlak na to, aby se naše civilizace probrala a začala se chovat rozumně. Jinak balancujeme na hraně propasti, o jejíž hloubce ještě nic nevíme,“ dodává.

autoři: Věra Štechrová , agf
Spustit audio

Související