Do školy na kole, o přestávce ping-pong. K pohybu lze děti vést, i když škola nemá tělocvičnu, radí školní inspektor

Dvě až tři hodiny tělocviku týdně na základní škole situaci nespasí. Jak by se měla změnit tělesná výchova na školách?

Tělesná výchova by se měla proměnit tím směrem, že žáci budou mít více příležitostí seznámit se s širokou paletou sportovních disciplín, které by pak mohli rozvíjet podle svého zájmu dál. Příkladem mohou být olympijské hry, kde byly představeny desítky sportů, které ale možná některé děti viděly poprvé. Právě tělesná výchova může být ochutnávkou toho, čemu by se mohly v budoucnu dál věnovat.

Čtěte také

iROZHLAS

Kondice českých dětí se výrazně zhoršila, tělesnou zdatnost žáků ale ovlivňuje i rodinné zázemí

Samá tělesná výchova ale rozvoj pohybových aktivit a tělesnou zdatnost žáků úplně nezajistí. Proto je velmi důležité, aby se v průběhu celého školního dne nabízely i krátkodobé sportovní možnosti, tedy aby se žáci mohli proběhnout nebo aby mohli dělat jinou aktivitu než jen sedět v lavici.

Záležet ale bude zřejmě i na tom, jak je škola vybavena, zda má tělocvičnu. Jak toto budete řešit?

Z našich šetření se ukázalo, že podmínky jsou důležitou, ale ne nezbytnou podmínkou. Máme celou řadu škol, které svoji tělocvičnu nemají, a přesto umějí najít alternativní přístupy pro to, aby podporovali své žáky v pohybových aktivitách. Nemusíme tedy čekat na to, až postavíme nové tělocvičny, můžeme hledat i jiné způsoby, jak děti pohybově rozvíjet.

Zaměřit bychom se chtěli i na kvalifikovanost pedagogů

Podstatná je ale kvalifikovanost pedagogů. Problém je, že dnes máme polovinu učitelů neaprobovaných, což se samozřejmě nepříznivě projevuje i ve tělesné výchovy.

Jak si tedy představit pohybové aktivity mimo hodiny tělesné výchovy?

Může to být podpora jiného příchodu do školy, než je jen využití městské hromadné dopravy. Tam, kde je to možné, mohou děti přijít pěšky nebo přijet na kole či koloběžce. V městských centrech je to samozřejmě obtížnější.

Čtěte také

Rapidní propad v síle i vytrvalosti dětí. Po 100 letech se v Česku opět testovala fyzická zdatnost mládeže

Další možností je to, co se odehrává o přestávkách. Žáci by si mohli vybírat neorganizované pohybové aktivity, aby nemuseli sedět v lavici a čekat, až zazvoní na další hodinu. Dále ne každá všeobecně vzdělávací hodina musí probíhat ve třídě. Je celá řada témat v různých předmětech, které je možné realizovat mimo třídu. Různé pohybové aktivity ale mohou v rámci zájmového vzdělávání nabízet i školní družiny a školní kluby.

Jak chcete motivovat školy, aby se ke konceptu aktivní školy připojily?

Snažíme se jim ukázat, že školy, které se tomu věnují, zaznamenaly velmi pozitivní přínos jak pro žáky, tak také pro učitele. Pohybové aktivity vytvářejí daleko příznivější prostředí ve škole, pozitivně ovlivňují vztahy mezi žáky a příznivý dopad mají i na duševní zdraví žáků, což je teď velké téma.

Jak motivovat děti, pro které není přirozené sportovat nebo nejsou hvězdami sportovních týmů?

Přesně o tyto děti nám jde. O absolutní většinu. Chceme jim nabízet různé možnosti, různou paletu pohybových aktivit, aby si samy mohly vybírat a seznámit se s nimi. Pro řadu dětí a žáků je škola jedinou příležitostí, jak se se sportem setkat, a to i z objektivních důvodů, které souvisejí s kvalitou jejich rodinného zázemí.

Myslí koncept i na děti, které nejsou normálně pohybově aktivní?

Důležitou součástí je i zaměření na děti a žáky, které mají zdravotní problémy a jsou částečně uvolněny z běžných hodin tělesné výchovy. Chceme jim nabízet takové pohybové aktivity, které reflektují její hendikep nebo nebo omezení.