Rapidní propad v síle i vytrvalosti dětí. Po 100 letech se v Česku opět testovala fyzická zdatnost mládeže

14. březen 2023

Rychlost, síla, vytrvalost. V roce 1923 testovali tělocvikář a sokol Emanuel Roubal se synem Janem, lékařem, fyzické schopnosti tehdejší československé mládeže. Odborníci z Technické univerzity v Liberci se na jejich odkaz rozhodli přesně po 100 letech navázat. „Vybrali jsme opravdu základní soubor pohybových testů, které nám zjistí základní pohybové schopnosti,“ popisuje během testů na plzeňském stadionu spolugarant studie Lukáš Rubín. Poslechněte si celý rozhovor.

Co zde dnes sledujeme?

Lukáš Rubín z Katedry tělesné výchovy a sportu Technické univerzity v Liberci

Naším záměrem je zopakovat historické měření z roku 1923, které bylo z evropského hlediska unikátní. V Evropě jsme byli asi druzí nebo třetí, kdo plošně testoval tělesnou zdatnost žactva a přesně po sto letech se snažíme změřit výsledky, jak to v jednotlivých testech vypadá u současné generace.

Kdybychom se podívali, jak to s tělesnou zdatností mládeže vypadalo v roce 1923, co bychom z vašich tabulek vyčetli?

Čtěte také

Mohli bychom se například podívat na somatické charakteristiky. Když vezmeme v potaz hodnoty tělesné výšky u osmnáctiletých dívek, v průměru dosahovaly výšky 158 centimetrů, stejně staří chlapci pak 170 centimetrů. Tělesná hmotnost u daných dívek byla 56,3 kilogramu, u jejich spolužáků – vrstevníků – 62,5 kilogramu.

Podíváme-li se na pohybové výkony  posluchači si to dobře mohou představit například u počtu shybů podhmatem – tak chlapci ve věku jedenácti let udělali tři shyby, zatímco v osmnácti letech už jich bylo deset, bereme-li ale v úvahu ty opravdu kvalitní shyby, tedy natažené končetiny a dostat se hlavou nebo bradou až nad žerď.

Oproti roku 1923 už z prvotních výsledků vyplývá, že propad je opravdu poměrně rapidní.

Nyní jsme v Plzni, testy jste už ale provedli i v Nymburce. Jak jste na tom, pokud jde o shyby, s tamními výsledky?

Jak se dalo předpokládat, v podstatě se z hlediska silových schopností žactva jedná o propad. Nicméně ještě větší propad, který nás trápí a měl by nás trápit více i jako společnost, neboť souvisí se zdravím, jsou vytrvalostní schopnosti. Oproti roku 1923 už z prvotních výsledků vyplývá, že propad je opravdu poměrně rapidní.

Čtěte také

Pokud přejdeme k aktuálním disciplínám - Roubalovi jich tehdy měli deset nebo jedenáct. Co jste museli oželet?

Dokonce měli čtrnáct pohybových disciplín. Oželeli jsme pohybové testy, které se v současnosti na školách už běžně nerealizují, například hody oštěpem nebo diskem. Také jsme oželeli vrh koulí, z hlediska silových schopností horních končetin jsme nechali hod míčkem. Stejně tak už například neřešíme chůzi. Vybrali jsme opravdu základní soubor pohybových testů, které nám vyloženě zjistí základní pohybové schopnosti, jako je rychlost, síla a vytrvalost.

jako tělocvikáři budeme potřebovat systémovou pomoc od rodičů, vlády i krajů

Předpokládám, že z toho současná generace oproti té před sto lety nevyjde zrovna vítězně. Fyzická kondice dětí je horší. Co se s tím dá dělat?

To je otázka za milion. Zde přesně platí to, že nemůžeme ukázat na jednu skupinu rodičů nebo tělocvikářů. Jde opravdu o multisystémovou věc, kde záleží na mnohých faktorech. Daný problém je v celém světě. Některé vyspělé státy se s tím potýkají poměrně dobře, to znamená, že se vláda, region, učitelé či rodiče snaží ze své pozice udělat to, co nejlépe mohou.

Čtěte také

Nicméně nejde o to, že bychom si teď zde na stadionu řekli, že to tu jako tělocvikáři zlepšíme. Je to něco, s čím budeme opravdu všichni potřebovat pomoc od rodičů, od vlády. Uvedu jednoduché příklady, začněme právě u rodičů. Jde o to být příkladem u těch nejmenších dětí, mít zapálení pro sport, stejně jako by moderní tělesná výchova měla mít formu radosti z pohybu a předání motivace k němu i ve volném čase mimo tělocvik.

Podíváme-li se na úroveň některých krajů, jde o to nastavit podmínky prostředí tak, aby byly vhodné pro pohyb lidí, ať už třeba možnost jet do práce na kole nebo pěší zóny v historických centrech a podobně. Je to opravdu složitá tematika.

Co by v současnosti měla ideálně obnášet tělesná výchova? Jak je na tom česká mládež s obezitou? Kdy by měly být známé výsledky studie? A jak vypadají hodiny tělocviku ve Skandinávii? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , ula

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.