Langerová: „Nedokázala bych v životě dělat nic, co by mě netěšilo nebo mi nebylo vlastní.“ 20 let na scéně oslaví koncertním turné

Je to už 20 let. Umíte si ještě vybavit ty pocity, které vás zachvátily po vítězství? Byla to radost, nebo tam spíš převládaly obavy z toho, co s vámi bude?

Čtěte také

Probírat se písničkami z posledních dvaceti let je terapie, hodně jsem si toho odpustila, říká zpěvačka Langerová

Myslím, že to je nezapomenutelné, ten pocit v průběhu celého vystupování takto živě v televizi. Člověk dospívá, není si úplně jistý v kramflecích, dělá to všechno poprvé... Takže na to asi v životě nezapomenu. Nicméně je to úžasná škola, je to taková škola života, což já mám velmi ráda, a těšila jsem se na to, že bych mohla pracovat v tom, co mě těší, co mě baví. Na druhou stranu samozřejmě obavy byly obrovské a myslím si, že možná ještě větší obavy měla celá moje rodina, kam mě to pustili. Ale myslím, že jsme stále tady, takže dobrý.

Jste stále tady. Vy jste se vydala záhy po vítězství v talentové soutěži vlastní hudební cestou. Nepodlehla jste úplně tomu spotřebně líbivému směru, pokud bychom to řekli takto, což by od té křehce až introvertně vyhlížející tmavovlásky tenkrát málokdo čekal. Bylo těžké vymanit se z drápů těch hudebních našeptávačů, kteří vás asi tenkrát chtěli vidět trošku někde jinde, v komerčnější sféře?

Aneta Langerová v rozhovoru s Petrem Králem|foto:Nikola Langer

Na jednu stranu to těžké bylo, protože samozřejmě, jak jsem říkala, člověk byl zrovna v takovém dospívajícím věku a neměl úplně velké sebevědomí na to, aby říkal na všechny možné strany „Ne“, nicméně na druhou stranu, já bych asi nedokázala v životě dělat nic, co by mě netěšilo nebo mi nebylo vlastní. To znamená, že nejsem úplně nějaký herec nebo stylizovaná osobnost, která by se do něčeho nechala namontovat, protože by mě to asi nebavilo zpívat. A ten zpěv a hlavně hlas v mém případě nelže.

A taky byl vedle mě neustále můj bratr a celá moje rodina. Ti mě podporovali v tom, abych tou cestou šla.

Koncerty budou speciální v tom, že kromě mé kapely a smyčcového tria také vystoupí Janáčkova filharmonie Ostrava

Ostatně bratr je tady s vámi nedaleko nás taky, ten vás neopustil.

Ano, pronásleduje mě. (směje se)

Byl popasován do manažerské funkce. A stejně jako vy, coby zpěvačka, i on se musel leccos naučit a zvládl to. Teď slavíte 20 let, stále jste spolu na hudební scéně, kráčíte spolu. Vy jste se rozhodla ty dvacetiny oslavit turné, které teď bude mít symfonický vrchol. Popište, co čeká diváky, kteří se vydají na jeden z těch pěti, původně tří, potom pro velký zájem pěti, koncertů.

Koncerty budou speciální v tom, že kromě mé kapely a smyčcového tria také vystoupí Janáčkova filharmonie Ostrava, se kterou jsme taky v minulosti už několikrát hráli, takže jsme navázali na naši spolupráci. Když jsem poslouchala písně, které mám na všech těch albech, myslím si, že jim orchestrální podoba barvitého zvuku filharmonie velmi svědčí.

A do toho mám vedle sebe Jakuba Zitka, který krásně píše aranže, takže jsme zvolili tuto cestu jako vyvrcholení tohoto roku a na to se velmi těším, protože to člověk samozřejmě nezažívá běžně.

17. a 18. října Mahenovo divadlo v Brně, 21. října ostravský Gong v Dolních Vítkovicích a 23. a 24. října ve Velkém sále pražské Lucerny. Tam je ještě nějaký speciální host?

Ano, ještě jsem přizvala Maranatha Gospel Choir, aby nás tam nebylo málo. (směje se) Je nás tam opravdu hodně, až se chvílemi děsíme, abychom se tam všichni vešli. Maranatha Gospel se přidá na několik písní, ráda jsem je pozvala, protože mě doprovázeli teď v posledních letech mnohokrát, ať už na albech, nebo na koncertech.

Tak přejeme do toho 21. roku na hudební scéně všechno dobré. Bude odpočinkový, nebude bude pracovní?

Myslím, že taková krásná kombinace. Začátek bude doufám odpočinkový. (směje se)