Slonů na světě ubývá, může za to klima i člověk. Ohrožuje je i odlesňování, popisuje vědkyně

Bariéra připomíná volejbalovou síť. Z placatého kvádru, který je na jedné straně sítě a který vědci napustili sloní potravou, vedou dva provazy, každý z jedné strany. Provazy jsou natažené pod sítí a jediný způsob, jak dostat jídlo na druhou stranu, je zatáhnout za oba zároveň. Přiblíží se slon. Za provaz ale netahá. Počká na jiného slona, každý uchopí chobotem jeden z provazů a společně vytáhnou dobrotu zpoza sítě. Zmíněný experiment v Thajsku vytvořil známý zvířecí psycholog Joshua Platnik. Co jsme se, Sarah, díky tomuhle experimentu o slonech dozvěděli?

Důležitou součástí vámi zmiňovaného výzkumu bylo právě to čekání. V tom se sloni liší od jiných zvířat, která – podobně jako hmyz – při spolupráci pouze reagují na vnější podněty. Sloni mají skvělou paměť, cítí, když je jiný slon znepokojený, a dokážou ho podpořit. Když spolupracují, vzájemně jim na sobě záleží. Další výzkum ukázal, že sloni dokážou sami sebe poznat v zrcadle. To často vnímáme jako znak empatie. U slonů se tato vlastnost obtížně zkoumá, ale máme spoustu indicií, že empatičtí jsou.

Vy jste teď v thajské rezervaci Salakpra, v čem je tohle prostředí pro výzkum slonů lepší než zoologické zahrady a jiná zařízení, kde sloni žijí v zajetí?

V divočině jsou sloni v přirozeném prostředí a v přirozené sociální skupině. Řeší, jak se vyhnout predátorům a kde sehnat potravu. Některé experimenty, které děláme, lidé testovali i na slonech v zajetí a nás zajímá, jak se od nich chování divokých slonů liší.

Čtěte také

Gorily jsou jen trochu jiní lidé. Ve zvířatech je víc, než si myslíme, říká ředitel pražské zoo Bobek

Slonů ubývá

Thajská kultura je se slony blízce spjatá. Podle odhadů OSN jich tam na počátku minulého století bylo asi sto tisíc, teď je jich asi 35krát míň. Proč jich tolik ubylo?

Myslím, že to je hlavně lidským rozvojem a kácením lesů. Slonů je méně, protože ubylo přirozeného prostředí, ve kterém žijí. V roce 1989 thajská vláda zakázala těžbu dřeva, spousta pralesů už ale v té době byla zničena. Mnoho slonů taky zemřelo po střetu s autem nebo vlakem.

Dalším nebezpečím pro slony je klimatická změna, známá série Our Planet vypráví příběh afrického stáda, které vede hlavní slonice do míst, kde bývala řeka, ale je vyschlá. Mluvila jste o slonech indických, kteří žijí i v Thajsku, liší se problémy, se kterými se tito sloni potýkají, od těch, kterým čelí slon africký?

Hlavní rozdíl je v pytlačení, které postihlo především africké slony. Na rozdíl od asijských slonů mají samci i samice afrických slonů kly, kvůli kterým je lidé loví. Asijští sloni mají kly menší a rostou jenom samcům. V tuhle chvíli řešíme hlavně konflikty mezi slony a lidmi. Sloni si rádi pochutnají na kalorických plodinách zemědělců. Jsou to velká zvířata a dokážou zničit celá pole. Když se člověk se slonem střetne, někdy to končí i lidskou smrtí.

Sloni jako klíčový druh

Můžete jako vědci přispět k tomu, aby spolu lidé a sloni lépe vycházeli?

Ano, to je jeden z hlavních cílů naší vědecké práce. Snažíme se zjistit, jak sloni přemýšlí, což by mohlo lidem pomoci lépe se jim přizpůsobit. Zastrašování slonů auty totiž dlouhodobě nefunguje a drahé elektrické ploty někdy sloni zničí ihned poté, co je zemědělci postaví.

Podle odhadů světového fondu na ochranu přírody je rychlost vymírání různých druhů na zemi minimálně tisíckrát vyšší, než jaká by byla bez zásahu lidí. Slavíme světový den slonů. Myslíte si, že výzkum slonů a snahy ochránců přírody, aby sloni přežili, mohou pomoci více druhům než jen slonům?

Rozhodně. Sloni jsou takzvaným klíčovým druhem a jejich přítomnost v ekosystému má vliv na spoustu dalších organismů. Pomáhají rozptylovat semena rostlin, které pak jiní živočichové jí nebo se pod nimi schovávají. Vyšlapávají v lese cesty pro jiná zvířata, a ve sloních výkalech taky žije spousta hub a brouků.