„Lidé, kteří mají hlad, se nezajímají o změny klimatu.“ Afrika se vyrovnává s výzvami při sběru dat pro přesnější modely počasí
Předpověď klimatických změn závisí na modelech počasí. Potřebují data z celého světa. Jenže z Afriky jich podle vědců není dostatek. To zhoršuje jak přesnost předpovědí počasí v afrických zemích, tak i klimatické předpovědi pro celou zeměkouli. Zlepšit by to měla Jihoafrická síť pro sledování životního prostředí. Její ředitelkou je Mary Jane Bopapeová.
Když se podíváte na celý africký kontinent, je tu nedostatek vysoce výkonných počítačů. Meteorologické služby v mnoha jiných zemích neprovozují modely, zejména ne ty s vysokým rozlišením. Mohou mít menší modely pro omezené území. Tím mám na mysli, že modelují jen území, o které se zajímají, a ne globálně. A i když mají tyto modely, nejsou schopni je provozovat s vysokým prostorovým rozlišením. Abyste mohli podrobně simulovat počasí, potřebujete vysoké rozlišení. Řada zemí v Africe nemá tyto možnosti. Jsou odkázaní na globální modely, které běží v Evropě nebo ve Spojených státech, možná i v Austrálii.
Velmi široký záběr
Čím se právě teď zabýváte?
V Jihoafrické síti pro sledování životního prostředí navrhujeme a vytváříme infrastrukturu pro výzkum klimatu. Ta měří, co se děje v atmosféře, můžeme se s tím podívat na meteorologii, atmosférickou chemii. Zajímáme se o to, co se děje s vegetací, také o hydrologii.
Také máme vědce, kteří předpovídají změny oceánů. Sahá to až do Antarktidy. Studujeme dlouhodobé změny v oceánech i na pevnině. S využitím všech pozorování, která máme, budeme schopni porozumět, jak se životní prostředí mění, jaké dopady to má na nás a na přírodní rozmanitost.
Čtěte také
A dále, už jsme mluvili o modelech. Žádný z modelů, které se teď používají ve výzkumu nebo k informování rozhodujících činitelů, nebyl vyvinutý nebo zdokonalený v Africe. Doufáme, že když využijeme nová pozorování z nejrůznějších komponentů systému, budeme je moci předat tvůrcům modelů. Na modelech závisí předpověď počasí a projekce klimatických změn. Nebudete mít lepší předpovědi nebo projekce, když nebudete mít reprezentativní modely. K tomu potřebujeme všechna ta pozorování.
Co potřebují lidé, kteří je vyvíjeli
Jestli tomu dobře rozumím, potřebujete modely šité na míru Africe. To, co funguje třeba v Jižní Americe, nefunguje v Jižní Africe?
Myslím, že to je trochu komplikovanější. V zásadě známe rovnice, které tyto modely potřebují vyřešit. Ale existují procesy ve velmi malém měřítku, které modely neumějí nasimulovat. Reprezentují se jen statisticky. A nebyli jsme zatím schopni sestavit reprezentaci těchto drobných jevů, která by fungovala pro celý svět.
Čtěte také
Proto v každém modelu používáme jinou soupravu těchto dat, v Evropě funguje dobře souprava pro střední zeměpisné šířky, a ta co funguje dobře v tropech, se jmenuje tropická souprava. To znamená, že potřebujete spolupracovat s místními vědci, abyste mohli ty drobné děje zahrnout do modelů.
Například v Jižní Africe předpovědní modely nedovedou přesně předpovědět extrémní deště. Z výzkumu vyplynulo, že operační model vyvinutý ve Spojeném království dovedl předpovědět velikost bouřek, ale už ne jejich intenzitu. V Austrálii ve výzkumu porovnávali dva modely, jeden vyvinutý ve Spojeném království, druhý ve Spojených státech. Chtěli zjistit, jak si povedou v takzvaně normálních podmínkách. Britský model pravidelně simuloval silné bouřky v odpoledních hodinách, americký naopak silné bouřky každý den ráno. Ve skutečnosti se nestalo ani jedno z toho.
Klima tam není priorita
A mohou lepší data z Afriky také zpřesnit předpovídání klimatu pro celý svět?
Přesně tak. Mluvíme o globálním oteplování, které má dopady na celém našem kontinentu, i když ho zhoršují emise z jiného místa na zeměkouli. Potřebujeme sbírat pozorování ze všech míst na světě. Jižní polokoule má méně dat z pevniny. Jednak je to tím, že na jižní polokouli je více oceánů než na severní.
Ale když se podíváte na africký kontinent, celkově nemáme mnoho pozorování, protože to něco stojí a jsou tu jiné priority. Lidé, kteří mají hlad, se nezajímají o změny klimatu. Je to výzva, jak dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a vytvořit systém, kde budeme všichni vyspělí a budeme mít reprezentativní předpovědi pro celý svět.
Související
-
Méně letadel ve vzduchu, horší předpovědi počasí. Jak pandemie zaskočila meteorology?
Letadla provedou podle Světové meteorologické organizace každý den až 800 tisíc měření, která pomáhají při předpovědích počasí. Jak si meteorologové poradili bez nich?
-
Slonů na světě ubývá, může za to klima i člověk. Ohrožuje je i odlesňování, popisuje vědkyně
Minulý týden byl Světový den slonů. Vědci a ochránci zvířat upozorňují na stále se snižující počty těchto živočichů.