Extrémní projevy počasí? Před tornády jednoduše varovat nejde, upozorňuje ředitel ČHMÚ

„Každý výstražný systém má čtyři základní části: znalost rizika, monitoring a předpověď, diseminaci výstrahy a schopnost reagovat. My se nacházíme v prvních třech částech. A pokud kterákoliv z nich nefunguje, celý systém výstrah selhává,“ upozorňuje Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického systému.

Výstražný systém je nyní postaven tak, že míra vydávané výstrahy je vždy kombinací pravděpodobností výskytu daného jevu a míry intenzity jeho dopadů. „Když je vysoká pravděpodobnost, že přijdou třeba bouřky a očekává se vysoká intenzita dopadu, pak vydáme červenou výstrahu, tedy extrémní stupeň nebezpečí,“ upřesňuje.

Například před tornády ale jednoduše varovat nejde. „Aby vzniklo tornádo, musí být naplněna celá řada podmínek. A i když se naplní, stále to neznamená, že tornádo vznikne,“ vysvětluje ředitel Českého hydrometeorologického ústavu. „Tornádo navíc nemáme klasifikované jako rizikový jev — vzhledem k četnosti jeho výskytu v Česku.“

Podobně silné tornádo jako letos máme naposledy zaznamenané z roku 1119 z Kosmovy kroniky.
Mark Rieder

Další radar v Česku?

Čeští meteorologové v současnosti pracují se dvěma radary – jeden je v Brdech a druhý na Drahanské vysočině. Toto pokrytí je dostatečné, říká Rieder. Oba radary jsou navíc součástí celoevropské sítě radarů.

Přesto meteorologové ve spolupráci s armádou uvažují o umístění dalšího radaru, konkrétně v oblasti Orlických hor.