Ceny plynu se díky teplému počasí sice snížily, ale nemáme vyhráno, zdůrazňuje odborník na energetiku

Podle dat z virtuálního obchodního uzlu TTF v Nizozemsku se cena plynu pro evropský trh včera dostala na nejnižší úroveň od konce února, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajině. Megawatthodina se prodávala za 76 eur. Letos v létě byla pro srovnání až 4,5krát dražší, stála 345 eur. K tomu můžeme doplnit ještě informaci ministra průmyslu Jozefa Síkely, že zásobníky plynu jsou v Česku naplněné už z 85 procent. To je více, než tomu bylo před týdnem. Znamená toto všechno, že v aktuální zimní sezoně už s plynem stoprocentně vystačíme, nebo by takový optimismus byl stále předčasný?

Letošní topnou sezonu zvládneme, to už bylo jasné někdy v září nebo na konci srpna. Podstatné je, že za poklesem ceny jednoznačně stojí teplé počasí. Není obvyklé, že se uprostřed topné sezony zásobníky doplňují. Naopak se z nich spíše čerpá. A také na trhu je pozitivní sentiment, hlavním důvodem není jen to teplé počasí. V Německu více fouká vítr a francouzské energie po odstávce opět obnovují provoz. Někteří velcí odběratelé měli odstávky v průběhu svátků.

Drobně zde samozřejmě také zapůsobila dohoda Evropské unie o zastropování. Myslím, že k pozitivnímu sentimentu, a trh to čte docela pozitivně, také přispívá ono záhadné vyjádření ruského vicepremiéra z minulého týdne, kdy naznačil, že Rusko by bylo opět připraveno zprovoznit jednu z trubek vedoucí do Evropy, tedy jamalskou trubku, která vede přes Bělorusko a Polsko.

To všechno vede k tomu, že trh reaguje poklesem. Opakuji, že ale ještě není zdaleka vyhráno. Je například krásně vidět, že doposud není opět vyřešen problém, že cena elektřiny je navázána na cenu plynu. Čili jakmile klesne cena plynu, klesá cena elektřiny.

Řekl jste, že hlavní vliv mělo počasí. Opravdu to funguje tak rychle? Zažili jsme, že v Česku teď bylo opravdu tepleji, v minulém týdnu meziročně o 4,5 stupně Celsia, což je výrazný rozdíl. Teplejší počasí samozřejmě bylo i v jiných státech, ale nikdo v tuto chvíli nemůže vědět, jaké počasí bude například za dva nebo tři týdny. Znamená to, že kdyby se například v polovině ledna prudce ochladilo, ceny opět prudce porostou nahoru?

Čtěte také

Strop na ceny energií už nižší nebude. Motivovat k úsporám chce stát tím, že půjde příkladem, říká Fiala

Samozřejmě se to stát může a dokonce je to dosti pravděpodobné. Cenotvorných informací je celá řada, v tuto chvíli tam ale jednoznačně převládá teplé počasí, opět se doplňující zásobníky a také výhled - topná sezona trvá přibližně do konce března. Během ní se například v Čechách spotřebuje až 70 procent celkové roční spotřeby, pokud se bavíme o domácnostech. V západoevropských státech je to podobné. Proto je teď cena taková, jaká je. Znovu ale opakuji, že ještě nemáme vyhráno.

Podle aktuálních dat na webu ministerstva průmyslu Energiezamene.cz je spotřeba plynu v Česku výrazně nižší než v minulých letech. V případě minulého týdne se spotřebovalo skoro o 24 procent plynu méně, než byl průměr v posledních třech letech za stejné období. Oproti průměru těchto tří let přitom nebylo teplejší počasí. Za období od začátku října je pokles spotřeby v porovnání s posledními třemi lety o 19 procent. Dá se z dostupných dat poznat, jestli výrazněji šetří domácnosti nebo firmy?

Podrobnější statistiky zatím nejsou, ale vzhledem k tomu, že domácnosti se na celkové roční spotřebě v Čechách, která činí přibližně 9,5 miliardy kubíků, podílejí asi čtvrtinou, je zcela jasné, že gros úspor jde na vrub průmyslu. Kdyby tomu tak totiž nebylo, museli bychom všichni topit na 12, 13 stupňů. Číslo 25 procent nebo 19 procent v závislosti na časovém horizontu, který jste zmiňoval, je opravdu významné.

Příští rok rozhodně nebude standardní. Trhy budou nadále nervózní.

Například za rok 2021 oproti roku 2020, očištěno o teplotní křivku, aby to bylo srovnatelné, došlo přibližně ke čtyřprocentnímu růstu spotřeby plynu. Čili 25procentní pokles je opravdu velké číslo. Samozřejmě to ale znamená, že průmysl buď přechází na alternativní zdroje, anebo spíše omezuje výrobu. Dříve nebo později se nám to s určitým efektem setrvačnosti projeví v ekonomickém růstu, růstu průmyslové výroby a podobně.

V několika rozhovorech v posledních měsících jste mluvil o tom, že příští zimní sezona může být z hlediska dostupnosti plynu komplikovanější, než je ta aktuální. Stále si to myslíte? A pokud ano, v čem by mohla být komplikovanější?

Čtěte také

Cenové stropy plynu? Většina zemí se chce dohodnout, Německo mezi ně bohužel nepatří, komentuje Prouza

Myslím, že příští rok rozhodně nebude standardní. Jak jsem říkal, rozhodně nemáme vyhráno. Trhy budou nadále nervózní. Ono totiž nejde jen o aritmetický výpočet, že nahradíme 40 procent ruského plynu nějakým jiným plynem. Je to také o tom, jestli jsou všechny plynovody propojené, zdali jsou všechny LNG terminály napojené na plynovody, které ho rozvedou po zbytku Evropy. A to tak zatím není.

Nedomnívám se, že příští rok musí být nezbytně horší. Máme devizu, že už jsme ten letošní, velice komplikovaný rok plný zvratů, přežili a leccos jsme se naučili. Avšak myslím, že to bude ještě velmi napínavý rok, protože vždy, když se bavíme o jedné topné sezoně, jde nám o to, jak bude vypadat ta další.

Jak bude vypadat další postup české vlády? A jsou ještě nějaké rezervy, kde by se v Česku dalo spořit? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s Martinem Záklasníkem.