Rostliny s odděleným pohlavím? Česká věda pomáhá rozluštit, jak vznikla dvě pohlaví nejen u silenek

Čtěte také

Brněnští vědci vyvíjí elektronický antigenní test. Výsledek by mohli přes aplikaci posílat rovnou lékaři

„Tato rostlinka nevytváří pyl, takže to je samička,“ vysvětluje Helena Štorchová. V ústavu experimentální botaniky Akademie věd mi ukazuje květy silenek. Pěstují řadu vzorků z různých míst po světě. Silenky rostou běžně podél cest, pro vědu jsou ale zajímavé svým rozmnožováním.

„Silenka širolistá tvoří samičky a samečky. To je jako u zvířat nebo u člověka,“ přibližuje Helena Štorchová. Jiné druhy silenek naopak vytvářejí jen oboupohlavní květy. A silenka obecná je dokonce někde mezi tím. „Tvoří jiná dvě pohlaví – samičky a hermafrodity. To je obojpohlavní rostlina,“ ukazuje.

Genomy různých druhů silenek

V nejnovějším výzkumu vědkyně a vědci porovnali genomy různých druhů silenek. Hlavně se soustředili na pohlavní chromozom Y. „Nejenom jak vznikl, ale co se na něm dělo a děje,“ říká Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu Akademie věd.

RNDr. Helena Štorchová, CSc. – botanička|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jako by se na chromozom Y postupně sestěhovávaly geny, které souvisejí s tvorbou pylu a s dalšími funkcemi samčí části květů. „Rozmnožování stojí pohlavní orgány obrovskou energii. Když toto rozdělíte do dvou rostlin, kluka a holky, ušetříte spoustu energie,“ přibližuje Roman Hobza.

Silenky s rozdělenými pohlavími se tak ukazují jako odolnější. Silenka širolistá je v Americe invazním druhem, zatímco její oboupohlavní příbuzné tak agresivní nejsou. „Nemají rády chlad a radši se musí zalévat méně. To nám poslal jeden turecký botanik. Dosud se o ní vůbec nic nevědělo,“ dodává Helena Štorchová.

Vědci už začínají studovat genom nově popsaného druhu. Možná i v něm se skrývá další střípek poznání, jak nejen u silenek vznikla samostatná pohlaví.